Hlavní obsah

O tom, kdo vládne v Pákistánu, rozhoduje armáda, říká pákistánský novinář

Video: Milan Šíma, Seznam Zprávy

 

Reklama

6. 8. 2018 20:06

V Pákistánu před pár dny proběhly parlamentní volby. Zvítězila v nich strana Hnutí za spravedlnost, která získala 109 mandátů. V jejím čele stojí Imran Chán, muž, který před čtvrtstoletím dovedl Pákistán k prvnímu a zatím poslednímu titulu světového šampiona v kriketu. Bývalý hráč kriketu a playboy, ze kterého se stal konzervativní muslim, míří do čela stamilionové země s jaderným arzenálem.

Článek

„Mojí největší výzvou bude dát zaměstnání mladým lidem. To je má největší výzva,” říká Chán.

Chán se narodil ve městě Lahore, vystudoval v Oxfordu a svou oblibu letního anglického sportu přeměnil v dvacetiletou mezinárodní sportovní kariéru, která přivedla jeho zemi - milující kriket - až k vítězství ve světovém poháru v roce 1992.

Stal se součástí londýnské vyšší společnosti a jeho manželství s bohatou prominentní Britkou Jamima Goldsmithovou v roce 1995 z něj udělalo i bulvární celebritu. Pár se rozvedl v roce 2004. V roce 1996 rozšířil díky své slávě a konexím svůj vliv i na politiku, když v Pákistánu založil politickou stranu Hnutí za spravedlnost. Chán při svém prvním pokusu dostat se do parlamentu v roce 1997 prohrál.

Poprvé se do parlamentu dostal v roce 2002 a stal se hlavním hlasem opozice. Poté, co v roce 2008 bojkotoval parlamentní volby a prohlásil je za zmanipulované, zahájil v roce 2013 agresivní kampaň. Sice volby proti Navázovi Šarífovi prohrál, ale upevnil svou pozici opozičního lídra.

Jeho osobní život prošel v průběhu let také velkou změnou. Manželství s bývalou moderátorkou počasí v BBC v roce 2015 skončil po necelém roce. Poté, co se objevily zprávy o jeho vztahu se svou spirituální poradkyní Bushrou Manikou, Chán potvrdil, že se s ní v únoru tohoto roku i oženil. Neubránil se poté kritice, že tím definitivně potvrdil svůj cynický politický obrat z londýnského floutka na muslimského puritána. Často je také obviňován, že má až příliš blízko k pákistánským armádním představitelům a také, že je příliš shovívavý k pákistánské odnoži Tálibánu.

„To, že byl playboyem, neznamená, že by byl zároveň nějakým velkým liberálem," říká pákistánský novinář Pir Zubair Shah. „On byl konzervativní v jiných věcech. Co začal dělat v Pákistánu je, že začal politiku spojovat s náboženstvím."

„Ve skutečnosti je v Pákistánu oficiální politika proti terorismu a vztah k Afghánistánu a Indii a nebo vztah ke Spojeným státům zcela v rukou armády,” tvrdí Pir Zubair Shah. „A armáda nedovolí žádné civilní vládě, aby do toho zasahovala. Bývalý premiér Nawar Sharif se o to pokusil a teď je ve vězení. On chtěl začít ovlivňovat politiku vůči Afghánistánu a Indii. A já si nemyslím, že se o něco takového bude pokoušet Imran Chán, i když je teď s armádou zadobře. A také si nemyslím, že je armáda teď připravena nějak výrazněji pomáhat Američanům a přivést Tálibán k jednacímu stolu. Američané stále žádají Pákistán, aby udělal více. Armáda ale na to v tuto chvíli nebude nejspíš reagovat, a to i přesto, že zvláště po příchodu Donalda Trumpa vyvíjejí Spojené státy velký tlak, aby se udělalo víc."

O tom, jaký je vztah Pákistánu k USA svědčí i to, že podle něj špičky pákistánské armády moc dobře věděly, kde se ukrývá nejhledanější terorista světa Usáma bin Ládin. „V Pákistánu je velmi obtížné se ukrýt bez nějaké pomoci od významných lidí z armády," říká pákistánský novinář Pir Zubair Shah. „Takže já osobně - na základě informací od lidí z armády - si myslím, že tam byl zadržován a část představitelů armády o tom věděla. Opravdu si nemyslím, že o tom Pákistán nevěděl, že je v Abbottábádu.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované