Hlavní obsah

Oběti vládního rozhodnutí: hostinští a úklidové firmy. Kdo nejvíc pocítí zvýšení minimální mzdy?

Rozhovor o dopadech vládního rozhodnutí zvýšit minimální i zaručenou mzdu s Ladislavem Minčičem z Hospodářské komory. (Video: Zuzana Hodková, Seznam.cz)

20. 11. 2018 14:25

Tlak státu na podnikatele stoupá. Kromě minimální mzdy roste také zaručená mzda, projednává se i návrh o povinném týdnu dovolené navíc.

Článek

Zejména velmi malé firmy tvrdě pocítí úterní vládní verdikt zvýšit minimální mzdu na 13 350 korun. Za tyto peníze pracují podle oficiálních statistik pouhá čtyři procenta zaměstnanců, ale Ladislav Minčič, expert Hospodářské komory ČR, upozorňuje, že někde právě tito lidé tvoří až čtvrtinu personálu.

„Nad tím, co vláda udělala, nijak nejásáme,” řekl Minčič. „Ve středních a velkých firmách procento lidí, kteří pobírají minimální mzdu, není výrazné, ale u mikrofirem, jež tvoří sůl celé ekonomiky, tam ji pobírá pětina a někdy až čtvrtina lidí,“ uvedl Minčič.

Jde podle něj zejména o úklidové, ubytovací firmy nebo o pohostinství. „U těchto malých firem je to zvýšení minimální mzdy skutečně razantní číslo,“ dodal Minčič.

Zvýšení minimální mzdy je přitom jen jedním z opatření, které stát přichystal na podnikatele. Před pár dny Sněmovna zrušila karenční dobu, na stole je také návrh KSČM na povinný pátý týden dovolené. „To všechno zvedá náklady firem, což není nic příjemného.“

Vláda v úterý ráno schválila nařízení o zvýšení minimální mzdy od ledna o 1150 korun. Zvyšuje se tak i zaručená mzda, jež představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Místo dosavadních 12 200 až 24 400 korun má činit 13 350 až 26 700 korun. Na těchto částkách se minulý týden dohodly koaliční strany.

Za minimální mzdu pracuje kolem 150 000 lidí. Minimální mzda naposledy rostla letos v lednu o 1200 korun na 12 200 korun.