Hlavní obsah

Objev z pouště Kalahari mění poznatky o původu lidstva

Foto: Profimedia.cz

Západ slunce nad pouští Kalahari (ilustrační fotografie).

Reklama

Nález ze skalního převisu v jihoafrické poušti Kalahari je podle vědců dokumentací „inovativního chování“ raných lidí žijících před 105 tisíci lety. Archeologové tam našli sbírku krystalů a skořápky z pštrosích vajec.

Článek

Celkem archeologové na místě našli 22 bílých krystalických kalcitů. Výsledkem jejich analýzy je, že se tyto „dobře tvarované“ kusy neměly jak dostat na místo přirozenou cestou a vše nasvědčuje tomu, že jde o pracně vytvořenou sbírku člověkem.

Kdy člověk krystaly poprvé sebral, se neví. Do sedimentu na lokalitě Ga-Mohana se ale dostaly před 105 tisíci lety, což archeologové zjistili metodou opticky stimulované luminiscence. Ta umožňuje dataci na základě měření množství energie, kterou předmět, který byl dlouho ve tmě, uvolní poté, co na něj poprvé zasvítí denní světlo.

Celý článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro vědce to znamená doklad pokročilého chování tehdejších lidí. Dosud se podle starších nálezů podobných artefaktů vědci domnívali, že moderní lidé pochází z pobřežních oblastí jižní Afriky, po tomto objevu z hlubokého vnitrozemí ale podle vědců tato teorie „potřebuje revizi“.

Krystaly podle archeologů s největší pravděpodobností sloužily k náboženským či jiným rituálním praktikám. Podobné sbírky se už dřív podařilo najít v pobřežních oblastech jihu afrického kontinentu spolu s mušlemi nejedlých živočichů, které mohly sloužit ke stejným účelům.

„Mnoho místních považuje lokalitu Ga-Mohana za spirituální místo. Naše objevy ukazují, jak důležité toto místo bylo pro lidi v době před 105 tisíci lety. Výzkum také zpochybňuje dominantní narativ debat o původu lidstva, které Kalahari vnímají jako okrajovou oblast,“ píší vědci, jejichž výzkum publikoval časopis Nature.

I o fragmentech skořápek z pštrosích vajec se archeologové domnívají, že se na místo nedostaly přirozenou cestou. Je známo, že pštrosí vejce byla v tomto období používána jako nádoby na vodu.

„Našli jsme fragmenty, které nesou všechny známky toho, že je sebrali lidé,“ píší vědci v průvodním textu. „To naznačuje, že lidé obývající dnešní Kalahari nebyli o nic méně inovativní než ti, kteří obývali pobřeží,“ dodává tým odborníků z osmi různých institucí z Austrálie, Jihoafrické republiky, Kanady, Rakouska a Spojeného království.

Oblast, která je dneska suchou pouští, podle vědců v době, do které je objev datován, byla bohatší na vodu.

Vědci zdůrazňují, že se při svém výzkumu snaží udělat maximum pro to, aby nenarušili lokalitu a Ga-Mohana tak mohla být dál využívána k rituálním praktikám lokálního obyvatelstva.

„Místa, jako je vrch Ga-Mohana, a s ním související příběhy zůstávají jedním z nejtrvalejších nehmotných kulturních artefaktů minulosti, který pojí moderní domorodé obyvatele k s dávnými komunitami,“ píší vědci s odkazem na dosud živé legendy o Velkém vodním hadovi, které jsou s místem spjaty.

Reklama

Doporučované