Hlavní obsah

Objevili jsme obří ropné pole, tvrdí Írán. Jeho rezervy by zvýšilo o třetinu

Ropné vrty na Blízkém východě.

Reklama

Írán v současnosti disponuje čtvrtou největší zásobou ropy na světě. Nově nalezené ropné pole má být druhé největší.

Článek

Prezident Hasan Rúhání v neděli oznámil, že Írán lokalizoval na jihozápadu země v provincii Chúzistán rozsáhlé ropné pole. Oblast nerostného bohatství má mít rozlohu 2400 čtverečních kilometrů. Podle britské BBC by se z pole mohlo vytěžit až 53 miliard barelů ropy.

Zavedená jednotka jeden barel ropy obsahuje bezmála 160 litrů kapaliny.

V případě kompletního vytěžení se současné přiznané ropné rezervy Íránu (podle katarské Al-Džazíry přibližně 150 miliard barelů) zvětší zhruba o třetinu.

„Našli jsme ropné pole s 53 miliardami barelů na jednom místě,“ sdělil Rúhání při proslovu ve městě Jazd. „Je to obrovské ropné pole, které se při rozloze 2400 čtverečních kilometrů táhne od Bostanu po Omidiyeh. Ropná vrstva se nachází v hloubce 80 metrů,“ dodal prezident.

Finanční hodnotu íránských ropných rezerv by zmíněné naleziště zvýšilo o 32 miliard dolarů (cca 740 miliard korun). Mezinárodně uznávaný ropný konzultant Manouchechr Takín nicméně tvrdí, že samotná informace, že naleziště skýtá určité množství ropy, ještě neříká nic o tom, kolik ropy se z pole skutečně vytěží.

„Takové oznámení říkají politici. Neinformují nás o technických detailech,“ sdělil Takín pro Al-Džazíru. „Nevíme, jestli je to 53 miliard barelů celkové ropy, která je v té oblasti, nebo 53 miliard barelů, které půjdou vytěžit. Kdyby to byl celkový objem ropy, řekněme, že skutečně vytěžit půjde tak 20 až 30 procent. I tak je to obrovské množství,“ myslí si Takín.

Sankcím navzdory

Íránský prezident při svém proslovu ve městě Jazd zmínil mimo jiné americké sankce. „Hovořím také k Bílému domu,“ pokračoval Rúhání v proslovu. „V těchto časech, kdy uvalujete sankce na íranskou ropu, byli naši pracovníci a inženýři schopní objevit dalších 53 miliard barelů.“

Spojené státy uvalily na Írán ekonomické sankce v roce 2015, kdy USA odstoupily od jaderné dohody. Cena íránské ropy se kvůli sankcím dostala na historické minimum.

Írán, který od dohody v současnosti upouští, se v ní tehdy zavázal, že omezí zásoby uranu a přestane s vývojem jaderné bomby.

Americké sankce ale Írán pobouřily a země začala obohacovat uran, který je nutný k výrobě nukleárních zbraní, nad povolenou hranici. Při současném technologickém růstu by Teherán mohl vlastnit do roka jadernou bombu.

Reklama

Doporučované