Hlavní obsah

Odborníci z ostravské nemocnice varují před neuvážlivým opalováním

Foto: Gagarin Iurii, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

30. 7. 18:22

Odborníci z Městské nemocnice Ostrava varují před neuvážlivým opalováním. Opakované spálení kůže totiž může vést nejen k akutním, ale také chronickým problémům, s nimiž se lékaři v ordinacích velmi často setkávají.

Článek

„Lidé mnohdy podceňují aplikaci ochranných krémů, často si také neuvědomují, že kůži musí proti slunci chránit nejen na pláži či u bazénu, ale i při dalších aktivitách. Mnohdy také zapomínají na to, že ochrana je nutná i v případě, kdy nejsou slunečnímu záření přímo vystaveni,“ řekla zástupkyně primářky oddělení dermatovenerologie Martina Karchová.

„Následky slunění mohou být akutní, což je takzvaná solární dermatitida, to je klasické spálení sluncem, které se projevuje začervenáním, otokem a v horším případě puchýři. Opakované každoroční slunění má potom následky i chronické, jako je předčasné stárnutí kůže: například vrásky, posuny pigmentu, různé takzvaně hnědé fleky na kůži, suchá kůže či její zažloutnutí a v nejhorším případě přednádorové kožní změny až kožní nádory“ upozornila Karchová. Připomněla, že efekt slunečního záření je kumulativní. „To znamená, že kůže si vše pamatuje. Například kožní nádor nevznikne po jednom spálení v daném roce, ale po mnoha letech,“ vysvětlila Karchová.

Lidé by proto podle ní měli věnovat pozornost jakýmkoliv neobvyklým změnám na kůži. „Na kůži se objeví něco, co tam před tím nebylo. Změny nemusí být v první fázi nějak nápadné. Může jít o stroupky nebo nehojící se ložiska, která se opakovaně strhnou, zakrvácí, mokvají,“ řekla Karchová. Často se takové změny objeví například na obličeji či na uších nebo u mužů bez vlasů například na temeni. „Takových pacientů je mnohem více ve srovnání s těmi, kteří přijdou s běžným spálením. Jsou to většinou pacienti ve vyšším věku, ale setkáváme se s těmito problémy už i u třicátníků či čtyřicátníků. Častěji je to samozřejmě u pacientů s nižším fototypem, kteří se na slunci opakovaně spálí,“ řekla Karchová.

Lékařka připomněla, že ochrana před slunečním zářením by měla být celoživotní a měla by začít už u malých dětí. „Do půl roku se vůbec nedoporučuje děti vystavovat slunci. Od půl roku by měly být chráněny oděvem i ochrannými přípravky. Je známo, že 50 procent celoživotní sluneční expozice získají lidé v době dětství a dospívání, do patnáctého až osmnáctého roku. Kůže si opakované spálení v dětském věku pamatuje a potom se ‚odmění‘ v dospělosti, a to od rychlejšího stárnutí kůže až po kožní nádory,“ doplnila Karchová.

Mezi nejcitlivější místa náchylná ke spálení patří místa s jemnou kůží, a ta která nejsou slunci běžně vystavena. Problematické jsou například hranice plavek, kde se obvykle dostatečně nerozetře opalovací krém, ale také loketní či podkolenní jamky nebo nárty či uši. „Obecně platí, že většina lidí se natírá málo. Aby u opalovacího krému byla ochrana účinná tak, jako je deklarovaná UV faktorem, tak přípravku se musí nanést dostatečné množství. To většina lidí podcení. Na celé tělo dospělého člověka by mělo být 30 gramů přípravku,“ uvedla Karchová. Nutné je navíc aplikaci krému opakovat a natřít se také s dostatečným předstihem, nikoliv až přímo na slunci. Ochrana je nutná nejen při cíleném opalování, ale i při běžných činnostech, jako je třeba práce na zahradě či sportování. „UV paprsky navíc prochází i skrze mraky a musí se pamatovat i na jejich odraz od vody, písku, betonových ploch, UVA záření dokonce prochází i přes okenní tabuli, takže například přes okénko auta. Na to by se mělo myslet a přes léto ochranné prostředky s UV faktory používat i u běžných činností.“

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované