Hlavní obsah

Odvážný Biden: USA sníží emise skleníkových plynů do konce dekády o polovinu

Foto: Profimedia.cz

Klimatický summit a jeho účastníci, světoví lídři.

Reklama

22. 4. 17:05

Summit ke klimatickým změnám jako neutrální půda v době krize diplomatických vztahů. Na dvoudenní virtuální akci amerického prezidenta Joea Bidena promluvili světoví lídři – mimo jiné i Vladimir Putin a Si Ťin-pching.

Článek

Na 22. dubna připadají oslavy Dne Země – celosvětového svátku zaměřeného na stav životního prostředí a v posledních letech zejména na změnu klimatu.

Oslavy vypadají různě. Třeba občanské hnutí Extinction Rebellion zaútočilo na bankovního giganta HSBC v Londýně, jenž má podle nich vazby na ropný průmysl. V rámci protestu klimatičtí aktivisté rozbili několik oken budovy, devět účastnic londýnská policie zatkla, napsal britský deník Daily Express.

Odvážné cíle

Upozornit na změny klimatu se chystají – byť v mírnější formě – i ti z nejvyšších pater světové politiky. Americký prezident Joe Biden uspořádal dvoudenní klimatický summit, jehož se účastní několik desítek lídrů ze zemí napříč světem i třeba papež František.

„Toto je dekáda, která rozhodne,“ uvedl na počátku jednání šéf Bílého domu. „Kroky, které naše země udělají od této chvíle do (summitu v) Glasgow, dovedou svět na cestu k úspěchu.“ Důležitost klimatické otázky na politickém poli dokládá i fakt, že pozvání na jednání přijali lídři zemí, jež s USA nemají nejvřelejší vztahy. V čele s Ruskem a Čínou.

Foto: Profimedia.cz

Americký prezident Joe Biden.

Biden na pozadí summitu formálně podnikl další krok k návratu Spojených států do čela boje s klimatickou krizí. Ten první udělal hned v lednu po několika hodinách v prezidentské funkci – připojil svým podpisem Ameriku zpět mezi signatáře Pařížské klimatické dohody. Americkou účast na úmluvě před ním vypověděl exprezident Donald Trump.

Právě potírání změn klimatu je jednou z klíčových priorit Bidenovy vlády. Kromě znovupřipojení USA k Pařížské dohodě prezident v lednu zastavil pronájem půdy k těžbě ropy a zemního plynu.

Exministra zahraničí Johna Kerryho, který (stejně jako Biden) působil i ve vládě Baracka Obamy, jmenoval vyslancem pro otázky klimatu. A spolu s Čínou, s níž jinak USA vedou obchodní válku, se Amerika zavázala ke společnému boji s klimatickými změnami. Obě země jsou totiž ty s celosvětově nejvyšší produkcí emisí oxidu uhličitého.

Na summitu, který odstartoval ve čtvrtek, pak americký prezident představil nové cíle Spojených států. A to snížit do roku 2030 americké emise skleníkových plynů nejméně o polovinu ve srovnání s jejich stavem v roce 2005. To ocenili podle britské veřejnoprávní BBC vědci i klimatičtí aktivisté.

„Tento cíl souzní s tím, co věda považuje za důležité pro to, aby se svět dostal na cestu vedoucí k bezpečnějšímu klimatu. A USA posouvá na nejvyšší úroveň světových lídrů v otázce klimatických ambicí,“ uvedl Nathaniel Keohane z amerického Fondu pro obranu životního prostředí, jenž Bidenovy cíle označil za odvážné.

„Mezinárodní ostuda“ z Austrálie

Hned první část summitu na téma „zvyšování našich klimatických ambicí“ přinesla pestrou skladbu řečníků – konkrétně lídry z 28 zemí světa. Kromě Bidena a americké viceprezidentky Kamaly Harrisové, kteří zdůraznili, že lídři sice přicházejí z odlišných prostředí, ale spojuje je společná obava, promluvil třeba australský premiér Scott Morrison.

Jeho účast australská média už dopředu označila za mezinárodní ostudu – na rozdíl od svých kolegů se totiž Morrison k dalšímu navýšení klimatických cílů zavázat nechce.

Foto: Profimedia.cz

Australský premiér Scott Morrison.

Jeho britský protějšek Boris Johnson slíbil, že do roku 2035 Velká Británie sníží produkci uhlíkových emisí o 78 procent. Své stanovisko k národnímu boji proti klimatickým změnám představili i indický premiér Naréndra Módí a – i přes diplomatickou krizi na trase Moskva-Washington – ruský prezident Vladimir Putin.

Snížení emisí v Rusku? Není (velký) problém

Právě Rusko je jednou ze zemí, jež dopady globálních klimatických změn výrazně pociťuje. Ve zprávě Stav globálního klimatu 2020, která vyšla v úterý, se píše o sibiřské Arktidě, kde loni meteorologové naměřili rekordních 38 stupňů Celsia. Klimatické změny stojí podle expertů i za rozsáhlými lesními požáry, s nimiž Sibiř v posledních letech bojuje.

Ruská federace je v současnosti jedním z deseti největších světových producentů skleníkových plynů, což představuje přibližně 5 procent globálních emisí CO2. To je dvakrát více v přepočtu na obyvatele než průměr zemí G20. Paradoxně ale Rusko nebude mít velký problém splnit požadavky na snížení emisí.

Vztahují se totiž k roku 1990, kolaps ruského těžkého průmysl ale přišel až po něm. OSN proto odhaduje, že Ruskem produkované emise se v letech 1990 až 2000 snížily o 40 procent. Rusko je tedy v tomto směru oproti ostatním státům ve velké výhodě.

Jak ale píše Ekaterina Mooreová z newyorského Centra pro zahraničně politické otázky, Rusko se nyní spíše snaží obcházet ekologické požadavky, než aby se stalo odpovědným aktérem v boji proti klimatickým změnám. Vláda je i nadále závislá na vývozu energií a do celého světa vyváží ropu, plyn i uhlí.

Nejrozsáhlejší stát světa neměl až dosud ani zákon o monitorování emisí skleníkových plynů. V únoru se jeho návrhem sice zabývali poslanci Dumy, legislativa je ale podle expertů až příliš vstřícná k potřebám průmyslu. „Celkový dojem stále je, že ruský byznys, vláda ani společnost nerozumí problému změny klimatu a nechápou, proč by s tím měly něco dělat,“ napsala Mooreová v článku, který poprvé vyšel v moskevském Carnegie Center.

„Není žádným tajemstvím, že podmínky, jež umožňují globální oteplování, se vracejí. Jakých komplexních řešení jsme ale dnes svědky? Nestačí řešit otázku nových emisí, je také důležité dát si za úkol absorpci CO2, který v atmosféře už je,“ uvedl na čtvrtečním summitu Putin. Rusko to podle něj splňuje tím, že uchovává silné ekosystémy.

„Bolsonarovi nevěřte“

Na summitu vystoupí i brazilský prezident Jair Bolsonaro. Očekává se, že světoví lídři budou vyvíjet na Brazílii tlak, aby aktivně řešila rostoucí deforestaci amazonského pralesa. Podle amerického magazínu Time chce Biden se svým brazilským protějškem sjednat dohodu, jež by zaručovala ukončení drancování největšího pralesa na světě. Hlasy z Brazílie ale upozorňují, že se Bolsonarovi nedá věřit.

Takové varování do Bílého domu vyslali guvernéři brazilských států, vůdci komunit původních obyvatel i ochránci přírody. O společném ujednání jednají představitelé USA a Brazílie už od února, na stole jsou v tomto případě miliardy dolarů potenciální americké pomoci. Minulý týden Bolsonaro v dopise adresovaném Bidenovi slíbil, že do roku 2030 eliminuje ilegální odlesňování, které tvoří 95 procent celkové deforestace v Brazílii.

Guvernér nejlidnatějšího státu Sāo Paolo, prezidentův rival Joāo Doria, ale uvedl, že „se o to lídr ani nepokusí“: „Bolsonaro prokázal ve věci environmentální agendy naprostou ignoraci a neudělal nic, co by jeho úmysl změnit chování jen naznačilo.“

Foto: Profimedia.cz

Začátek března: ilegální deforestace na hranicích Brazílie a Kolumbie.

Sám prezident Bolsonaro na summitu vystoupil s cílem, že Brazílie bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. Zemi označil za „domov největší biodiverzity na planetě“, kvůli čemuž byla podle něj Brazílie vždy v čele řešení globálního oteplování. Bolsonaro také ukázal prstem na vyspělé země kvůli míře, s jakou v posledních dvou staletích spalovaly fosilní palivo. A i přesto, že je Brazílie rostoucí ekonomikou, je historicky zodpovědná pouze za jedno procento skleníkových plynů, uvedl Bolsonaro.

Tlak EU i USA na Čínu

Mezi řečníky byl i čínský lídr Si Ťin-pching. Uhlíkově neutrální chce být Čína do roku 2060, přičemž svého emisního vrcholu by měla dosáhnout v roce 2030, jak prezident oznámil podle South China Morning Post loni v září. V prosinci pak doplnil, že v porovnání s rokem 2005 sníží Čína produkci emisí do konce dekády o 65 procent.

Na Čínu jakožto nejaktivnějšího producenta uhlíkových emisí ale mezinárodní společenství vytváří i nadále tlak – podle SCMP na ni tlačí Evropská unie i Spojené státy s tím, aby svých cílů dosáhla už do roku 2025. A očekává se, že prezident Si letos vystoupí s novým výzvami i na klimatickém summitu Organizace spojených národů v Glasgow.

Právě ohledně summitu COP26, jenž se koná ke konci roku, se Čína domluvila se Spojenými státy, že budou usilovat o výraznější výsledky. Obě země pak na summitu představí ke klimatickému boji své dlouhodobé plány.

Za Evropu promluvily mimo jiné odcházející německá kancléřka Angela Merkelová i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Boj s klimatickými změnami je pro instituci i její předsedkyni jedním z hlavních bodů v agendě, loni v září Von der Leyenová apelovala na členské země EU, že by se evropský blok měl stát světovým lídrem v boji proti krizi.

Klíčovou součástí Zelené dohody pro Evropu, jež z ní chce udělat do poloviny století klimaticky neutrální kontinent, je cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent oproti úrovni z roku 1990. Původní klimatický cíl totiž podle EK nestačil. Na podobě klimatického zákonu se po 14 hodinách jednání dohodli na začátku týdne zástupci evropských institucí.

Von der Leyenové nahrává do karet i zpráva o stavu klimatu za rok 2020, kterou na Den Země zveřejnili odborníci z evropského programu Copernicus. Výsledky bádání nejsou nijak potěšující: celková loňská roční průměrná teplota, průměrná teplota v zimě i průměrná teplota na podzim byly v Evropě nejvyšší v historii měření. Průměrná roční teplota byla navíc o 0,4 stupně Celsia vyšší než v pěti dalších nejteplejších rocích, které program eviduje – všechny za poslední dekádu.

A co chudší ekonomiky?

Mezi zásadní témata virtuálního summitu, který hostí Joe Biden, patří i financování boje s klimatickými změnami. Podle britského listu The Guardian je totiž otázkou, zda chudší země světa budou schopné držet krok s velkými ekonomikami.

Právě chudé státy dostaly už v roce 2009 přislíbeno na kodaňském klimatickém summitu 100 miliard dolarů na financování klimatického boje ročně. Světoví lídři tento závazek zopakovali ještě v roce 2015 u příležitosti sjednání Pařížské dohody, loni jej ale nesplnili.

Pokud je to tak, že se svět nachází v rozhodující dekádě, jak uvedl Joe Biden, je otázkou, jak si silnější země poradí s tempem těch slabších. Koronavirová pandemie tvrdě zasáhla všechny světové hráče, slabým ekonomikám ale uštědřila ránu pod pás.

Patří přitom mezi ty, kterých se klimatické změny dotýkají nejvíce. „Rozvojové země jsou obzvlášť náchylné, zejména ty v Africe,“ uvedl na summitu prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa.

Podle Guardianu teď hrozí, že nebudou schopné nejen investovat do uhlíkově neutrální budoucnosti, ale ani čelit současným klimatickým výzvám. A nakonec přijmou finančně lákavé nabídky od těžařských společností i konkrétních států.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované