Hlavní obsah

Důležitý krok k uhlíkové neutralitě. EU se shodla na klimatickém zákonu

Foto: Profimedia.cz

Unijní zástupci se ve středu dohodli na znění klimatického zákona.

Reklama

21. 4. 17:44

Historická dohoda, nevídané ambice. Taková padala slova po čtrnáctihodinovém jednání na unijní půdě. Výsledkem je dohoda o podobě klimatického zákonu.

Článek

„Pokud budu mluvit příliš pomalu, omlouvám se, máme za sebou opravdu dlouhé vyjednávání. Je to ale opravdu historický den,“ otevřela tiskovou konferenci švédská europoslankyně Jytte Gutelandová, která vedla tým europoslanců. Ti společně se zástupci portugalského předsednictví a Radou EU vyjednali znění klimatického zákona.

Přichází pouhých 24 hodin před klimatickým summitem, který ve čtvrtek na Den Země organizují Spojené státy americké.

„Pro EU je to zásadní chvíle. Dosáhli jsme ambiciózní dohody, která vpisuje náš cíl klimatické neutrality do závazné normy, aby vedla naši politiku v příštích 30 letech,“ ocenil ve středu shodu vyjednavačů místopředseda komise Frans Timmermans.

Na čem se EU dohodla a co bude předkládat celému europarlamentu a členským státům?

Především jde o dosažení závazku omezení emise skleníkových plynů do roku 2030. A to nejméně o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Klimatická neutralita v EU by měla být dosažena do roku 2050. V tom roce už by Unie neměla produkovat žádné emise skleníkových plynů a stát se takzvaně klimaticky neutrální.

Dokument navrhuje uzákonění závazků Pařížské dohody, ale i dalších předešlých jednání. Pařížskou klimatickou dohodu podepsaly členské státy EU v letech 2016 a 2017. V roce 2019 se země EU shodly na termínu klimatické neutrality, tedy roku 2050. Minulý březen Evropská komise přijala návrh na klimatický zákon, který je součástí celého „balíčku“ evropského Green Dealu (Zelené dohody). Na výši 55 procent do roku 2030 se země EU domluvily v prosinci minulého roku.

Europoslanci chtěli původně závazek zvýšit z 55 na 60 procent do roku 2030 oproti roku 1990. Již v říjnu minulého roku se plénum dohodlo na této výši pro další unijní vyjednávání. Zvýšení se ale poslancům nepodařilo prosadit.

Připravený zákon se tak drží toho, na čem se domluvili unijní lídři na konci minulého roku. Na summitu se řešila klimatická otázka ve spojení s dlouhodobým finančním rámcem i fondem obnovy po koronavirové pandemii.

Pro Českou republiku bylo na summitu klíčové zařadit do dohody uznání plynu jako přechodné technologie. Česko si také vyjednalo výjimku týkající se role lesů při redukci emisí. Kvůli kůrovcové kalamitě jsou totiž velké části českých lesů zničené a nová výsadba by měla být financována evropskými fondy.

Ekologické jádro?

V polovině března se Česko také připojilo k výzvě sedmi unijních zemí, které vyzvaly Evropskou komisi k podpoře jaderné energetiky jako k prostředku redukce emisí skleníkových plynů. K dopisu šéfce EK Ursule von der Leyenové se kromě ČR připojily Francie, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko a Rumunsko. Zmíněného závazku 55 procent redukce do roku 2030 by země chtěly dosáhnout právě pomocí jádra.

Česko aktuálně vyrábí 35 procent elektřiny z jaderné energie. Ve Francii je to 70 procent. Oproti tomu další ze signatářů, Polsko, žádnou jadernou elektrárnu nemá, prozatím jejich výstavbu teprve plánuje.

O několik týdnů později expertní skupina Evropské komise opravdu jadernou energii označila za ekologicky čistý zdroj. Jde zatím ale o doporučení. Oficiálně EU uznává za čisté zdroje energie vítr, slunce a vodu. Jádro a plyn jsou v oné přechodové skupině.

Proti jádru se ale ozývají ekologické organizace nebo konkrétní členské státy jako Rakousko nebo Německo. Obávají se zejména bezpečnostních hrozeb jaderných elektráren. Havárie nelze stoprocentně vyloučit, přestože pravděpodobnost například exploze je nízká. Kritika je ale postavená i na ekologicky problematickém skladování jaderného odpadu.

Středeční dohodu musí schválit plénum europarlamentu i ministři členských států, aby mohla norma vstoupit v platnost.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované