Pandemie a životní prostředí: lepší ovzduší, ale větší spotřeba plastů

Rok 2019 se nesl v duchu zelených opatření a zpočátku se zdálo, že i nová pandemie životnímu prostředí pomůže. Ochromená Čína na několik dní téměř přestala produkovat skleníkové plyny a nyní, když se nákaza šíří a lidé zůstávají v domácí karanténě, se budou snižovat emise i ve zbytku světa.

Strach z nákazy má ale pro životní prostředí i špatné zprávy. Produkce jednorázových plastových obalů nejspíše vzroste s tím, jak se lidé stále více obávají přenosu viru.

Ve Spojených státech se kvůli rozšiřujícímu se koronaviru rozhodla společnost Starbucks přestat přijímat znovupoužitelné kelímky od zákazníků a přejít zpět na jednorázové pohárky. Chce tak pomoci k zamezení rozšíření nového koronaviru. Řetězec kaváren posléze následovaly v opatřeních i společnosti Dunkin’ a Tim Horton’s, obě svým portfoliem služeb velmi podobné Starbucks.

Judith Encková, bývalá ředitelka americké Agentury pro ochranu životního prostředí, je tímto rozhodnutím zklamána. Nemyslí si, že by znovupoužitelné kelímky mohly ohrožovat veřejné zdraví. „Přestane Starbucks také přijímat hotové peníze?“ uvedla pro agenturu Bloomberg.

V Česku je situace s kelímky prozatím jiná. Minimálně v jedné malé pražské kavárně, která nyní funguje pouze v omezeném měřítku, se vratné „otoč“ pohárky stále používají. „Otoč kelímky používáme, ale funguje to tak, že když si zákazník přinese otoč kelímek z domova, dostane nový, který je námi umytý/vydezinfikovaný. Kelímky zákazníků, termohrnky apod. nepřijímáme,“ popsala situaci vedoucí provozu kavárny Orient Eliška Merežková.

Tato zdánlivě malá změna v politice velkých amerických firem k zelenějšímu prostředí může být prvním signálem návratu k jednorázovým obalům.

Například společnost Coca-Cola, která za rok vyprodukuje okolo 117 miliard plastových lahví, si vymezila cíl snížit v roce 2020 svou spotřebu plastů. V Evropě se omezuje používání plastových brček, tašek na jedno použití nebo festivalových kelímků. Všechny tyto kroky by mohly být zmařeny kvůli klesající poptávce po znovupoužitelných alternativách poté, co se lidé bojí nákazy z těchto předmětů.

Podle studie publikované ve vědeckém magazínu Journal of Hospital Infection dokážou koronaviry na plastovém povrchu přežít až devět dní, pokud zůstanou v pokojové teplotě. Pro mnoho lidí představuje možnost obal ihned vyhodit tu nejbezpečnější variantu.

Tiskový mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík změnu trendu potvrzuje. „Přestože dlouhodobě bojujeme proti nadbytečným plastům, za současné situace je jednoznačnou prioritou bezpečnost potravin a ochrana zdraví našich zaměstnanců i zákazníků. Proto v případech, kdy je to možné, upřednostňujeme balené potraviny před nebalenými.“ Jak pro Seznam Zprávy dodal, pozorují i zvýšený zájem o balené potraviny.

Analýza od agentury Bloomberg o větší spotřebě plastů rovněž hovoří. „Obavy okolo potravinové hygieny způsobené nemocí COVID-19 by mohly zvýšit spotřebu plastových obalů a vrátit zpět změny, které společnosti nedávno zavedly.“

Dlouhodobý odklon od politiky redukce plastových obalů studie přesto nepředpokládá. Poptávka po nich potrvá pouze tak dlouho, jako celá situace okolo pandemie. Výrobě plastů navíc nyní přejí extrémně nízké ceny ropy způsobené cenovou válkou mezi Saúdskou Arábií a Ruskem. „V dlouhodobém měřítku nepředpokládáme, že zvýšená poptávka bude mít nějaký větší dopad,“ stojí v analýze od Bloombergu.