Článek
„Nevím, jestli mi je vůbec ukážou. Ale jestli ano, tak budu určitě spokojenější. Těším se na jejich úsměv. Jestli se vůbec usmějí, jestli budou v pohodě,“ popisuje své pocity Pavel Loukota ve chvíli, kdy se chystá navštívit v dětském domově sedmiletá dvojčata - Nikolase a Naomi Konečné.
Papírově jsou to pro něj v podstatě cizí děti, bez jakékoliv příbuzenské vazby. On sám je však považuje téměř za vlastní.
Jejich vzájemný příběh začal zhruba před šesti lety, kdy pana Loukotu oslovila s žádostí o pomoc biologická matka dvojčat. V té době totiž byly děti umístěny v kojeneckém ústavu, protože sama nedokázala vytvořit dostatečné podmínky k tomu, aby je mohla vychovávat. A tak jí pan Loukota přislíbil pomoc. Nabídl jí bydlení ve svém domě a dopomohl tím matce získat děti zpět do péče.
Právě tady se vzájemný vztah mezi panem Loukotou a dvojčaty začal rodit. „Společně jsme podnikali výlety, vodil jsem je do školky, byl u toho, jak Nikolas a Naomi vyrůstali,“ pokračuje Pavel Loukota.
Pár let vše fungovalo docela dobře. Jednoho dne však přišel nečekaný zlom, a to v chování matky dvojčat, která trpí bipolární afektivní poruchou. Psychická nemoc vyústila v době, kdy byl pan Loukota na služební cestě, v předávkování léky. Děti okamžitě putovaly k dočasné pěstounce, paní Konečná zase na psychiatrii. A pan Loukota? Ten usiloval dalších několik měsíců o to, aby se děti k němu zase vrátily. A to se skutečně povedlo.
Psychické výkyvy biologické matky dvojčat však byly čím dál častější. Klid střídal výbuch. Změny nálad, názorů, rozhodnutí, to vše se měnilo i několikrát za den. A jednoho dne zmizela i s dětmi z domu pana Loukoty s tím, že se vrací ke svému bývalému druhovi, otci Nikolase a Naomi.
Pavlu Loukotovi nezbývalo nic jiného, než její rozhodnutí plně akceptovat.
Po pár měsících ale vstoupila matka dětí do jeho života znovu. A to rovnou s požadavkem, zda by se o děti nepostaral. Její plán společného života s bývalým partnerem nevyšel, soužití rodiny se ukázalo jako nefunkční.
Pavel Loukota souhlasil s tím, že si děti osvojí. Biologický otec Jiří Kováčik i matka dětí souhlas s osvojením podepsali. Oba dva souhlasili, že jejich děti bude vychovávat pan Loukota. A tak soud děti do péče pana Pavla Loukoty nakonec skutečně svěřil.
Jak se však u psychicky nemocných lidí může stát, matka dětí vzala za pár týdnů své rozhodnutí zpět. Soudní tahanice se rozjela naplno znovu.
Dnes jsou děti umístěny v dětském domově a podle všeho tam nějaký čas i zůstanou. Byť o ně Pavel Loukota bojuje nadále. Jen těžko se smiřuje s tím, že by měly zůstat v ústavu, když přece existuje někdo, kdo by se o ně rád staral. Tak, jak to dělal téměř pět let.
Proč nakonec soud děti do dětského domova poslal, proč je Pavlu Loukotovi odebral? Zjistíte v úvodním videu.
Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který v premiéře vysílá Televize Seznam každý čtvrtek od 21:00. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
