Plán, co unikl polské vládě: výpovědi e-mailem a nižší mzdy

Snadnější a rychlejší propouštění a snižování mzdy zaměstnanců. To jsou podle polského deníku Rzeczpospolita hlavní body třetího protikrizového balíčku, který chce vláda Mateusze Morawieckého ještě tento týden poslat do parlamentu. Návrh má k dispozici i deník Gazeta Wyborcza.

Firmy, kterých se negativně dotkla koronavirová krize, mají nově moci propouštět zaměstnance prostřednictvím e-mailu. Jako první mají přijít na řadu důchodci, lidé se dvěma plnými úvazky a lidé s dalšími příjmy. Nově by se měl zavést tzv. kurzarbeit, tedy možnost, kdy bude stát přispívat zaměstnavatelům na mzdy až do výše 40 procent.

Takzvaný Protikrizový štít 3.0 počítá i s tím, že zaměstnavatelé budou moci nově zkrátit zaměstnancům pracovní dobu, o deset procent jim snížit mzdy či libovolně nařídit čerpání dovolené. Tenhle krok má být nově možný bez domluvy se zaměstnanci a odbory či jejich souhlasu. Bude stačit pouhé oznámení inspektorátu práce.

Takovou novinku už ostře kritizují odbory. „Je to útok na základní práva zaměstnanců,“ cituje portál Money.pl Piotra Szumlewicze, který řídí Odborovou alternativu. Sama vláda návrh ještě nezveřejnila. Mluvčí kabinetu Piotr Müller ale v pondělí dopoledne na Twitteru v reakci na únik do médií napsal, že přicházejí různé návrhy a že je třeba počkat. Médii zveřejněná podoba omezení práv zaměstnanců prý v návrhu nebude.

Na Slovensku přibyly v neděli jen dva potvrzené případy nákazy koronavirem, celkem se provedlo 3 171 testů, nikdo nezemřel a devět lidí se vyléčilo. Nových zjištěných pozitivních případů ubývá už čtvrtý den v řadě. V nemocnicích je kvůli nákaze hospitalizovaných 61 lidí, sedm je na JIP a jeden na umělé plicní ventilaci.

Slovenskou bilanci pochválil na Facebooku premiér Igor Matovič. „Máme nejméně obětí v přepočtu na počet obyvatel v celé Evropě a i v počtu pozitivních jsme mezi špičkou. Máme stejné výsledky jako Nový Zéland, který se v poslední době dává celosvětově za vzor. Máme být na co hrdí, tak nepodléhejme skepsi,“ stojí v příspěvku předsedy vlády.

V zemi začala sériová výrobou plicního ventilátoru Q-vent, který zkonstruovali mladí slovenští vědci. Ventilátor, jenž je řešením pro případy, kdy nelze využít profesionální zařízení, už nabídli vědci v rámci humanitární pomoci Itálii a dalším zasaženým zemím. Vývoj zařízení financoval vědecký tým z vlastních zdrojů a sériová výroba začala díky podpoře bratislavské Univerzity Komenského a dvou soukromých firem. Vývojáři žádají o podporu i stát.

Většina německých spolkových zemí od pondělí vyžaduje na veřejnosti nošení roušek či jiné ochrany obličeje. Opatření se ale v každé ze 16 zemí liší. Například ve Šlesvicku-Holštýnsku bude platit nařízení od poloviny týdne. A různé jsou i postihy. Vůbec nejvyšší pokuty jsou za nedodržování opatření v Bavorsku, kde lidem hrozí za nenošení roušky ve veřejné dopravě pokuta až 150 eur. Pokud bavorský zaměstnavatel nezajistí, aby jeho zaměstnanci nosili roušky, vystavuje se postihu až 5000 eur.

Nařízení nosit masky nejdřív začala přijímat jednotlivá německá města, až pak se jako první celá spolková země připojilo 20. dubna Sasko, kde lidé musí nosit ochranu dýchacích cest v obchodech a dopravě. Postupně se přidaly i další spolkové země. Na spolkové úrovni zatím platí jen doporučení nosit roušky v dopravě a obchodech, které zaznělo minulý týden. Každá spolková země tudíž postupuje jinak.

Někde, například v Severním Porýní-Vestfálsku, nejdřív platila zásada dobrovolnosti, i tam jsou už ale roušky povinné. V Berlíně jsou roušky povinné jen pro cestování, v obchodech je lidé mít nemusí. Policejní odbory vyzvaly, aby se pravidla sjednotila. V možnostech policie prý není vysvětlovat každému člověku, že v různých zemích platí různá pravidla a postihy.

A když už jsme u německé policie… Ta musela minulý týden řešit bizarní případ podezření z vraždy. Dvojice lidí na procházce v bavorské Horní Falci spatřila deku, zpod které čouhaly nohy s ponožkami. K „místu činu“ se nepřiblížili a až policie následně zjistila, že nohy nepatří člověku, ale nafukovací panně v životní velikosti. Poblíž našla hlídka i krabici s adresátem, kterého pak doma navštívila. Ten nejdřív zapíral, pod tíhou důkazů se ale přiznal. Čeká ho řízení kvůli porušení zákona o odpadech.

Rakousko si v pondělí připomíná 75 let od formálního opětovného vyhlášení nezávislosti země z 27. dubna 1945. Tehdy došlo k vydání Proklamace o nezávislosti Rakouska na Německé říši a vytvořila se provizorní vláda v čele se sociálním demokratem Karlem Rennerem. Ten ve stejný den sestavil vládu a prohlásil anšlus Rakouska za vynucený, a tudíž neplatný.

„Slabé a zdrcené Rakousko, které muselo projít dvěma světovými válkami, se stalo silnou a prosperující zemí v srdci Evropské unie,“ začal svůj projev k výročí lidovecký kancléř Sebastian Kurz. Poválečné generaci poděkoval za dědictví v podobě současné druhé rakouské republiky. Z nynější krize podle politika vyjde Rakousko opět silnější. „Nemohu vám slíbit, že to bude ze dne na den. A nemohu vám ani slíbit, že příštích několik měsíců bude snadných,“ dodal kancléř.

Oslavy se letos kvůli koronavirové krizi smrskly na Kurzův patnáctiminutový projev a kladení věnců v rouškách u vídeňského památníku obětí boje za svobodu. Roušky v barvách rakouské vlajky měla i čestná stráž.

Spolkový kancléř si připomněl i nedělní 34. výročí havárie jaderné elektrárny v Černobylu. „Naše pozice zůstává neměnná: Odmítáme jadernou energii!“ napsal šéf koaliční vlády lidovců a Zelených na svém Twitteru.

Maďarská opoziční strana Demokratická koalice (DK) žaluje vládu. Ta podle ní totiž nezveřejňuje skutečný počet otestovaných lidí. Na speciální webové stránce věnované koronaviru vláda uvádí jen počet provedených testů, kterých dosud proběhlo 65 000. Podle DK ale je kvůli opakovaným testům u jednoho člověka skutečný počet otestovaných lidí jen 15 až 20 000, vláda proto nemůže vědět, kolik lidí je skutečně nakažených.

V neděli v Maďarsku podlehlo nákaze osm lidí, a počet obětí se tak vyšplhal na 280. V Budapešti od pondělí platí povinnost nosit roušky v městské hromadné dopravě, taxících, v obchodech i tržnicích. Podobná celostátní opatření ale v Maďarsku neplatí.