Hlavní obsah

V Drážďanech se stojí fronta na roušky, povinné budou i v Bavorsku

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Roušky povinně nasadili i policisté v Drážďanech.

Reklama

20. 4. 15:50

Povinné roušky v prvních německých spolkových zemích, fámy o radioaktivitě v Polsku či balkonová párty ve Vídni. To jsou některá z témat pondělního Středoevropského deníku.

Článek

Sasové a Bavoři povinně s rouškou

Dosud to bylo jen zdrženlivé doporučení spolkové vlády a některých odborníků, teď už ale povinné nošení roušek zavádí první spolkové země. Od pondělí musí v obchodech a ve veřejné dopravě nosit roušku či jinou ochranu dýchacích cest lidé v Sasku. Stejné nařízení se bude od příštího pondělí týkat Bavorů a plánuje ho i Meklenbursko-Přední Pomořansko.

V Drážďanech se v pondělí před magistrátem utvořila několikasetmetrová fronta, radnice totiž během dne plánuje rozdat prvních 20 000 textilních roušek. Primátor Dirk Hilbert (FDP) plánuje v příštích týdnech rozdat na 200 000 roušek, které ušijí drážďanské firmy. Podle nedávného průzkumu pro deník Der Tagesspiegel je pro celoplošné nařízení o povinném nošení roušek 46 procent Němců. Proti je jich 40 procent.

Foto: Profimedia.cz

Fronta na roušky v Drážďanech.

Deník Die Welt mezitím píše, že kancléřka Angela Merkelová ostře kritizuje vlády spolkových zemí za to, že chtějí jednotlivě debatovat o uvolňování omezení. Takové diskuse by podle političky vedly k nedodržování pravidel a riziku dalšího šíření epidemie. Média dokonce píšou, že je kancléřka „velmi rozzlobená“.

Vlády spolkových zemí se minulý týden dohodly na postupném uvolňování opatření. V pondělí se otevřely obchody s prodejní plochou do 800 metrů čtverečních, někde se už opět začíná s výukou. Do lavic se vrátili žáci nejvyšších tříd v Sasku, Braniborsku a Berlíně. Politici CDU ale kritizují proces v Porýní-Falci, kde zemská vláda SPD otevírá mimo jiné i zoologické zahrady.

Radost z otevření lesů

Živý facebookový přenos z lesa. Tak některá polská média oslavila to, že se po více než dvou týdnech může znovu do lesů a parků, na promenády a pláže. Ty vláda lidem zavřela 3. dubna v rámci opatření proti šíření epidemie koronaviru. V zemi od pondělí přestal platit zákaz pohybu lidí, změnila se doba nakupování vyhrazená pro seniory a zvýšil se limit pro počet lidí v obchodech a kostelích.

Foto: Profimedia.cz

V Polsku jsou lidem znovu přístupné lesy i parky.

Dál ale zůstávají uzavřená hřiště. Teenageři od 13 let se mohou volně pohybovat, dosud platilo, že nezletilí mohli ven jen v doprovodu zákonného zástupce. V zemi také dál platí povinnost nošení roušek či jiné ochrany dýchacích cest, kterou vláda zavedla minulý týden ve čtvrtek. Výjimkou jsou otevřené lesy, kde roušky nejsou povinné. Povinná je naopak dvoumetrová vzdálenost mezi lidmi na veřejnosti.

V neděli, týden po Velikonocích, padl v Polsku rekord zjištěných nových případů nákazy. Během dne přibylo 545 nakažených. Do té doby bylo nejvyšší číslo z 5. dubna: 475 případů. V pondělí dopoledne se celkové číslo blížilo 9500. Zemřelo 362 lidí. V zemi se teď denní počet vykonaných testů pohybuje mezi 10 až 13 tisíci.

Fámy o radiaci v Polsku

„Zpráva od známých mojí rodiny pracujících v elektrárně ve Świerku: z východu jde radioaktivní mrak. Do soboty se má omezit vycházení z domu a nevětrat.“ „Drazí, zítra a v neděli má být nad Polskem největší koncentrace kouře z těch lesů u Černobylu a vědci radí nevycházet ven, obzvlášť s dětmi. Mojí mámě to zatelefonovala kamarádka, jejíž strýc je takový superprofesor vědec a varuje, koho může.“ To jsou dvě ukázky esemesek, vzkazů na Messengeru a zpráv, které se minulý týden společně s mapami pohybu radioaktivního oblaku šířily na sociálních sítích v Polsku.

Video z údajným pohybem radioaktivního mraku:

Všechny zprávy souvisí s požárem poblíž ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl. Současně se ve stejném duchu objevily i zprávy o nehodě výzkumného jaderného reaktoru ve Świerku poblíž Varšavy. Zprávy musela jako nepravdivé v pátek vyvracet Państwowa Agencja Atomistyki (PAA), polská obdoba českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Radiační situace na území Polska zůstává v normě. Nedochází k ohrožení zdraví ani života a území státu,“ napsala PAA v prohlášení.

Fámy dementoval i ministr klimatu Michał Kurtyka. „V souvislosti s požáry kolem Černobylu neexistuje žádné radiační nebezpečí,“ ujišťoval ministr ve vládní televizi. Polsko je podle něj ve stálém kontaktu s ukrajinskou stranou.

Varšavská nuda?

„Polský blok“ uzavíráme ještě bizarním videem dvou seskoků padákem… z 20. patra věžáku na sídlišti ve varšavské čtvrti Bielany. Tzv. base jumping už policie prověřuje kvůli podezření z obecného ohrožení.

Matovič roste, lidé nejvíc věří Čaputové

Bezmála dva měsíce po slovenských parlamentních volbách už druhý průzkum potvrdil přetrvávající dominanci hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) premiéra Igora Matoviče. Oproti volebnímu výsledku si OLaNO polepšilo o pět procentních bodů. Zhruba stejně jako v únorových volbách (18 procent) má podle průzkumu agentury AKO opoziční strana Směr Roberta Fica.

Foto: Profimedia.cz

Premiér Igor Matovič v pondělí představil poslancům programové prohlášení vlády.

Z koaličních stran si kromě OLaNO polepšily také Jsme rodina a Svoboda a solidarita. Do parlamentu by se teď už nejspíš nedostala strana Za lidi. Její lídr Andrej Kiska se po volbách z politiky stáhl. O hlasy by přišla i extremistická strana Mariana Kotleby, do parlamentu by se ale krajní pravice s 6,4 procenta dostala.

Trochu jiná čísla ale ukazuje průzkum agentury Focus, který se zveřejnil o den dřív, proběhl ale ve stejné době jako průzkum agentury AKO. Matovičovi přisuzuje 24,4 procenta a Směru téměř 22 procent.

Foto: Profimedia.cz

Nejvíc Slováci důvěřují prezidentce Zuzaně Čaputové, poté premiéru Matovičovi.

Agentura AKO zjišťovala i důvěryhodnost politiků v souvislosti s jejich kroky během koronavirové krize. Nejlépe z něj vychází prezidentka Zuzana Čaputová, jejíž kroky schvaluje přes 83 procent lidí. Za ní je se 64 procenty premiér Matovič.

Fotka ministerského balkonu

Rozruch vzbudila o víkendu v rakouských médiích zpráva o „balkonové koronavirové párty“ na ministerstvu hospodářství ve Vídni. Fotografie pětice lidí bez roušek a bez dodržení bezpečnostní vzdálenosti na balkoně ministerstva se objevila na blogerské platformě Fisch und Fleisch, později z webu zmizela - prý kvůli nejasnostem o autorských právech.

Opoziční Svobodní mluví o pobouření a „koronapárty“. Ministryni hospodářství Margarete Schramböckovou kvůli tomu vyzvali k rezignaci. Úřad chování zaměstnanců odsoudil a označil je za „zcela nepřijatelné“. Na balkony už se zaměstnanci nedostanou.

Šéf evropských lidovců se opřel do Fideszu

Vlnu pobouření u politiků maďarské vládnoucí strany Fidesz vyvolala slova šéfa Evropské lidové strany Donalda Tuska, do které Fidesz dál náleží, i když má pozastavené členství. Bývalý šéf Evropské rady a polský expremiér Tusk na účet vlády Viktora Orbána v rozhovoru pro německý Der Spiegel řekl, že maďarský premiér vládne pomocí mimořádných prostředků od časů migrační krize a využívá strach z migrace, ke kterému teď přidal strach z koronaviru, aby posílil svou moc.

I když některé z Orbánových prostředků můžou být podle Tuska pravděpodobně odůvodnitelné a formálně v pořádku, nemají „nic společného s duchem demokracie“. „Jsem si jistý, že Carl Schmitt by byl na Viktora Orbána velmi pyšný,“ řekl Tusk s narážkou na německého představitele právní vědy a politického filozofa, který bývá spojován s teoretickým zastřešením německé třetí říše.

Tuskova slova následně zkritizovala ředitelka budapešťského Domu teroru mapujícího represe během fašistického a komunistického režimu. Ohradil se i šéf maďarské diplomacie Péter Szijjartó. Podle něj by měl být Tusk skromnější, protože prý Maďarsku doteď s bojem proti koronaviru nijak nepomohl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené