Hlavní obsah

V Česku chaos a stovky lidí na jednom místě, v Rakousku testují jinak

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Testování v Rakousku zajišťuje Červený kříž.

Reklama

23. 4. 15:30

Čtvrteční Středoevropský deník mimo jiné nabízí srovnání dvou přístupů k plošnému testování, píšeme i o projevu německé kancléřky a dalších opatřeních, kterými chce Spolková republika ulehčit život podnikatelům.

Článek

V Rakousku testují jinak

Zatímco v Česku začátek plošného testování na protilátky koronaviru provází chaos, velká koncentrace lidí, rozmíšky a nedodržování nutných rozestupů, Rakušané pokračují v těchto dnech v druhé vlně testování. To ale provádějí jinak než Češi: na podstatně menším vzorku, zato ale organizovaněji a bez vojenských stanů na náměstí.

V první vlně vybral počítač z databáze telefonních čísel náhodně 1544 obyvatel. Testy, které ale nebyly povinné, jim v době od 1. do 6. dubna provedli pracovníci Červeného kříže, Vídeňské univerzity a dalších institucí.

Výsledek zveřejněný 10. dubna ukázal, že v Rakousku bylo na začátku dubna mezi 10 000 a 67 000 infikovaných lidí, nejpravděpodobněji kolem 30 000. Z 1544 testovaných lidí bylo pozitivních 0,32 procenta.

V polovině dubna se pak oznámila druhá vlna. Vzorek populace tentokrát vybíral rakouský statistický úřad z centrálního registru obyvatel. Celkem 2 800 lidem přišlo oznámení poštou 16. dubna, vzorky teď od úterý do soboty odebírají zaměstnanci Červeného kříže a znovu je vyhodnocuje laboratoři Vídeňské univerzity. Anonymizované výsledky mají být k dispozici na konci dubna. Vláda se tak podle nich může lépe orientovat při posuzování mimořádných opatření.

Mezi čtvrtkem a sobotou se navíc otestuje dalších 540 lidí na protilátky. Tentokrát se testují lidé z oblastí s vysokým podílem pozitivních testů. „Doufáme, že studie poskytne údaj o stavu imunizace populace,“ cituje ORF ministra vědy Heinze Faßmanna, jehož úřad výzkum zastřešuje.

Pomohou odpadní vody?

S rozeznáním výskytu koronaviru, a tím pádem i snazší úpravou nutných opatření, má pomoct i objev rakouských vědců. Ve vzorcích z čistíren odpadních vod se jim totiž podařilo prokázat zbytky SARS-CoV-2.

Foto: MA18-Christian Fürthner

Čistička odpadních vod ve Vídni.

Odpadní vody nyní zkoumali výzkumníci z Technické univerzity ve Vídni a Univerzity Innsbruck. Oba spolupracující týmy teď zkoumají, jak přesně výskyt zbytků viru v odpadní vodě souvisí s počtem nakažených v dané oblasti.

Velká část infikovaných lidí, včetně těch, kteří mají mírné nebo vůbec žádné příznaky, totiž virus vylučuje ve stolici, která se prostřednictvím kanalizace dostává do centrálních čistíren odpadních vod. Vzorky odpadních vod tak mohou vypovídat o oblastech zahrnujících celá města, nebo dokonce i regiony.

Unii dáme víc peněz, oznámila Merkelová

„My všichni, vláda a parlament, celá naše země, čelíme zkoušce, jaká tu od druhé světové války, od let založení Spolkové republiky nebyla. Nejde o nic menšího než o životy a zdraví lidí,“ řekla při čtvrtečním projevu v parlamentu německá kancléřka Angela Merkelová. Před poslanci vystoupila od začátku krize vůbec poprvé.

Podle šéfky spolkového kabinetu bylo rozhodnutí o omezení občanských svobod jedním z nejtěžších v její kariéře. Řekla, že ví, že jsou mimořádná opatření pro společnost stresující, a proto se musí ve všem postupovat transparentně a vyslechnout kritiku. Merkelová zároveň varovala před příliš rychlým uvolňováním opatření v jednotlivých spolkových zemích. Německo podle kancléřky ještě zdaleka není na konci pandemie.

Foto: Profimedia.cz

Kancléřka Angela Merkelová při projevu v Bundestagu.

Kancléřka také řekla, že se má Německo v duchu solidarity jako největší evropská ekonomika připravit na vyšší příspěvky do unijního rozpočtu. „Evropa by nebyla Evropou, pokud by o sobě nesmýšlela jako o Evropě,“ zdůraznila Merkelová unijní myšlenku jednoty.

Vládní koalice CDU/CSU s SPD také oznámila zvýšení státního příspěvku zaměstnavatelům na mzdy. Příspěvky, které mají udržet pracovní místa, se v prvních třech měsících zvednou ze 60 na 80 procent čisté mzdy.

Koalice také chystá výrazné snížení sazby DPH v gastronomii. Od letošního července do konce června 2021 daň klesne na 7 procent. Doteď platila pro jídla v restauracích daň 19 procent. Prodloužit se má také doba podpory v nezaměstnanosti a chystají se i daňové úlevy pro malé a střední firmy a další opatření.

Přeshraniční léčba zabrala

Ukázkový případ solidarity, která zachraňuje životy. Devětasedmdesátiletou pacientku ze severovýchodní Francie propustili po třech týdnech z nemocnice v Hamburku. Jde o první vyléčenou pacientku nakaženou koronavirem, které se ujaly německé nemocnice.

Národní park dál hoří

Polští hasiči dál bojují s požárem Bierbrzańského národního parku na severovýchodě země. Vůbec největší polský národní park začal hořet v neděli, pravděpodobně vinou člověka, který vypaloval suchou trávu.

Foto: Profimedia.cz

Požár v Biebrzańském národním parku.

Shořelo už na 6000 hektarů rašelinišť, rákosových a vrbových porostů z celkových 59 000. V oblasti hoří každý rok, současný požár je ale zdaleka největší v historii. V místních mokřadech sídlí řada ptačích druhů, například slučky nebo jeřábi.

Dým z požáru už se podle polských médií přiblížil k Varšavě. Hasiči už se dostali k hlavním ohniskům, nebezpečí ale představuje vítr a rašeliniště, kde může oheň doutnat dlouho.

Šéf státních rezerv skončil za mřížemi

Ještě nedávno byl šéfem slovenské Správy státních hmotných rezerv (SSHM), teď je Kajetán Kičura za mřížemi. V úterý ho policie obvinila z přijímání úplatku a legalizace příjmu z trestné činnosti. S vazbou ve středu souhlasil ústavní soud (Kičura je soudce), potvrdit ji má ještě specializovaný trestní soud.

Nová slovenská vláda Igora Matoviče Kičuru odvolala v březnu kvůli výrazně předraženému nákupu rychlotestů na koronavirus. Za 200 000 rychlejších, ale méně spolehlivých testů zaplatilo Slovensko v přepočtu 166 milionů korun. Kičura to omlouval chybou v počtech. Jeho úřad se prý domníval, že za sumu koupil místo 200 000 hned čtyři miliony testů.

Odvolaný ředitel slovenské Státní správy hmotných rezerv Kajetán Kičura.

V případu je Kičura obviněný i se svým otcem. Tomu údajně přišlo na účet 200 000 eur od jedné z firem, od kterých správa rezerv nakupovala předražený zdravotnický materiál. Ve stejné době koupil Kičurův dvacetiletý syn dva byty v lukrativní části Bratislavy.

Kičura nastoupil do vedení SSHM za éry Roberta Fica. Jeho kariéru v čele instituce provázela řada podezřelých nákupů: například v roce 2014 šlo podle deníku SME o cukr a pšenici předražené o 700 000 eur i o zvýhodňování některých firem.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené