Maďarská čísla: testů je stejně jako na Slovensku, obětí víc než v Česku

Maďarsko hlásilo v úterý dopoledne 2098 potvrzených případů nákazy koronavirem a už 213 mrtvých. Země dosud provedla jen něco málo přes 50 000 testů. Pro porovnání: stejný počet testů jako Maďarsko provedlo o polovinu méně lidnaté Slovensko.

Desetimilionové Česko provedlo téměř 180 000 testů a skoro devítimilionové Rakousko 190 000. Ve čtyřikrát větším Polsku provedli bezmála 225 000 testů. Poláci jsou na tom s testováním v poměru k počtu obyvatel jen o něco lépe než Maďaři.

Podle liberálního portálu Index.hu je pravděpodobně absolutní číslo otestovaných lidí v Maďarsku poloviční: 25 000. Hlavní hygienička ale na otázku serveru neodpověděla.

Provládní deník Magyar Hírlap naopak tvrdí, že je Maďarsko na špičce testování. Není podle něj důležitý celkový počet otestovaných, ale poměr mezi počtem testů a odhalených nakažených. A v tomto ohledu prý Maďarsko ve statistikách vychází poměrně dobře - ve srovnání 100 zemí bylo v pondělí na 24. místě. Podle deníku západní Evropa hromadným testováním hasí problémy vyvolané pozdním přijetím mimořádných opatření.

Zdá, se že v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko přece jen jedné z branží koronavirová krize svědčí: lupiči mají žně. Podle deníku Die Welt se v poslední době zdvojnásobil počet vykradených bankomatů. Peníze mizí denně z nejméně jednoho bankomatu.

Zatímco letos už je případů 64, loni jich bylo za stejné období pouze 28. Pachatelé bankomaty odpalují, většinou to dělají v noci. Podle policie jde o přistěhovalce ze severní Afriky, kteří na západ Německa přijíždí z Nizozemska, nejspíš z předměstí Utrechtu a Amsterdamu.

Kvůli volbě značky auta se už lupičům přezdívá „Audi gang“. Často se při nočním úniku řítí po dálnici rychlostí až 250 kilometrů v hodině. Za poslední roky skupina uloupila miliony eur a na další miliony eur se počítají napáchané škody na bankomatech a jejich okolí. Policie už zatkla dva z gangsterů.

K zatím poslednímu odpálení bankomatu došlo v pondělí v Bonnu. Výbuch byl tak silný, že vyděsil obyvatele a celá budova se musela evakuovat. Minulý týden vybuchly bankomaty hned ve třech městech. Tempo může souviset s tím, že peníze si pachatelé odnášejí statisticky jen z každé třetí loupeže.

Nová slovenská vláda v pondělí v parlamentu představila své programové prohlášení. Její členové tvrdí, že přes den bojovali s epidemií koronaviru a po nocích psali dokument, se kterým poslance požádali o vyjádření důvěry. Jako prioritu v něm čtyřkoalice uvádí protikorupční opatření, zlepšení vzdělávání a ochranu životního prostředí. Vláda se také přihlásila ke členství v Evropské unii a NATO.

Vůbec největší prioritu má ale v dokumentu „očista“ soudnictví: chystají se prověrky majetku soudců a jejich rodin, některé soudy zaniknou, vznikne naopak nejvyšší správní soud, který má řešit disciplinární stíhání soudců, prokurátorů a exekutorů.

Změnit se má i způsob výběru policejního prezidenta, na který má mít větší vliv ministr vnitra, což už zkritizovaly například policejní odbory i protikorupční nadace Zastavme korupci. Podle ní jde vláda ve věci výběru policejního prezidenta opačným směrem, než jak se původně slibovalo. Policejní špičky mají jednou ročně podstupovat test na detektoru lži.

Předseda opoziční strany Směr Robert Fico, jehož vládu nový premiér Matovič ostře kritizoval, označil programový dokument za sci-fi. Nereaguje podle něj na koronavirus, na vědu a výzkum a v zahraniční politice mu chybí jasně definovaná pozice vůči Rusku a Číně. Poslanci Směru při představování dokumentu z jednacího sálu odešli, vyjádří se prý až při středeční rozpravě.

Jaké priority uhájily jednotlivé strany čtyřkoalice? Kapitola o korupci je v programovém prohlášení převzatá z programu strany Za lidi, o zdravotnictví z Matovičova OLaNO, o dopravě z programu Jsme rodina a strana SaS dostala do prohlášení své pasáže o životním prostředí. Priority všech stran se zohlednily ve vnitřní bezpečnosti. Údaje vyplývají z analýzy českého sociologa Michaela Škvrňáka, který věty v programovém prohlášení srovnal s volebními programy stran. Analýza ale neukazuje oblasti, kde došlo ke kompromisu.

Polské soukromé nemocnice a kliniky prchají z boje s epidemií a posílají pacienty do veřejných zdravotnických zařízení, píše polský deník Rzeczpospolita. Dlouhodobě podfinancované veřejné polské zdravotnictví v praxi nahrazuje soukromé, kvůli němuž si lidé často platí i dvojí zdravotní pojištění. Alespoň o něco tím zkrátí neúměrně dlouhé čekací doby na vyšetření u specialistů nebo na operaci.

Podle deníku Rzeczpospolita teď privátní kliniky zavřely a čekají na lepší časy. Pacienty s naplánovanou operací nebo vyšetřením posílají do veřejných nemocnic. Týká se to pacientů s rakovinou, akutními ortopedickými problémy i rodiček, které běžně za porod v soukromém zařízení platí v přepočtu 60 000 korun.

Konkrétnější jsou už v Polsku čísla o prvních dopadech omezení na ekonomiku. Ekonomové odhadují, že práci už kvůli krizi ztratilo 100 000 lidí, kvůli výpovědním lhůtám se ale čeká ještě vyšší nárůst až v květnu. Podle ministryně rozvoje ztrácí polská ekonomika kvůli koronaviru v přepočtu 42 miliard korun denně.

Otazníky vzbuzuje i fungování nákladného programu „500+“, tedy vyplácení státního příspěvku rodinám s dětmi, v přepočtu 3000 korun na jedno dítě. Vlajkovou loď programu vládnoucí strany Právo a spravedlnost chce premiér Mateusz Morawiecki udržet. „Všechny sociální a prorodinné programy chceme udržet. Proto jsme se rozhodli na zvýšení deficitu státního rozpočtu,“ řekl v úterý předseda vlády. Letošní rozpočet přitom vláda původně naplánovala vůbec poprvé v historii jako vyrovnaný.

Vyjádření premiéra předcházela v pondělí výzva prezidenta Andrzeje Dudy, který se v květnových volbách chystá funkci obhajovat. Hlava státu požádala všechny, kdo dávky nutně nepotřebují, aby je nějakou dobu nepobírali.

Přesnější data o dopadech krize přišla také z Rakouska. Tamní turistice způsobila epidemie koronaviru ztráty okolo 1,8 miliardy eur, v přepočtu 50 miliard korun. Do lyžařských středisek přijelo kvůli náhlému konci sezony uprostřed března celkem o 8 milionů hostů méně. Nejvíce zasažená je spolková země Tyrolsko, kde je zhruba polovina lyžařských středisek v zemi.

Právě v Tyrolsku se v březnu objevilo ohnisko epidemie a nákaza se kvůli turistům a pozdní reakci úřadů a hoteliérů rozšířila do mnoha dalších evropských států. Region byl pak týdny v karanténě.

Celkem se letos rakouská ekonomika propadne nejspíš až o šest procent. Předkrizové úrovně by mohlo hospodářství dosáhnout nejdříve v roce 2022. Nezaměstnanost může vystoupat až na 12 procent.