Hlavní obsah

Planeta je o stupeň teplejší než před padesáti lety, ukazuje měření NASA

Foto: Unsplash

NASA měří také množství arktického mořského ledu. Momentálně jeho množství klesá o 13,1 procenta za deset let.

Reklama

7. 2. 21:47

Za rok 2020 naměřila americká kosmická agentura NASA oteplení na Zemi o více než jeden stupeň Celsia vyšší, než je normál. Poprvé je planeta o stupeň teplejší dokonce i v průměru posledních pěti let.

Článek

Devatenáct z nejteplejších roků měření se odehrálo v posledních dvaceti letech. Rok 2020 se vyrovnal roku 2016 jako nejteplejší od samotného začátku měření před 140 lety. Goddardův institut pro kosmický výzkum – laboratoř NASA – nyní oba roky eviduje jako o 1,02 °C teplejší než starý normál z let 1951–1980, se kterým se celé měření srovnává.

Na základě toho, že takto teplé roky se stále opakují, už lze říct, že nejde o ojedinělé jevy. Globální index teploty NASA ukazuje, že poprvé je planeta teplejší o více než jeden stupeň Celsia dokonce i v průměru posledních pěti let.

Jeden stupeň Celsia se může jevit jako minimální oteplení, jak ale popisuje Zvláštní zpráva IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C, opak je pravdou. Oteplení totiž není na planetě rozložené rovnoměrně. Nejvýraznější je v oblastech severního pólu během jeho nejstudenějších ročních fází, nebo také v mírném podnebném pásu naopak během teplých období.

„Každá trocha oteplení navíc je důležitá zejména proto, že oteplení o 1,5 °C a víc zvyšuje riziko spojené s dlouhodobými nebo nezvratnými změnami, jako je ztráta některých ekosystémů,“ řekl v tiskové zprávě IPCC klimatolog Hans-Otto Pörtner.

V mnoha oblastech už oteplení 1,5 °C přesáhlo. Přitom je to hranice, kterou autoři zprávy z 39 různých zemí vytyčili globálně jako nejzazší limit, který by lidstvo nemělo překročit.

Na animaci časové osy se můžete podívat ve videu níž:

Většina pevninského území planety bude podle zprávy v případě pokračujícího oteplování zažívat více horkých dní, převážně v tropech. Při průměrném oteplení planety o 1,5 stupně zažije zhruba 14 procent zemské populace alespoň jednou každých pět let extrémní vlnu vedra podobnou té, která postihla Evropu v roce 2006.

Foto: Giorgiogp2, NASA

Satelitní data NASA MODIS Terra, která ukazují teplotní anomálie během vlny veder v roce 2006. Výkyv teploty je srovnán s normálem vypočítaným z let 2000-2012.

Oteplení ale nezpůsobuje pouze vlny veder. Podle NASA je v případě dalšího oteplení třeba očekávat i celkové výkyvy v extrémních projevech počasí. Jde například o sucho střídající se s velkými přívalovými dešti, které mohou způsobovat škody v zemědělství a bleskové povodně. Ty ohrožují nejen velkou část populace žijící v blízkosti koryt velkých řek, ale také biodiverzitu planety.

„Už teď vidíme důsledky oteplení nad 1 °C v mimo jiné extrémnějším počasí, zvyšováním hladiny moří nebo zmenšováním arktického mořského ledu,“ říká další z autorů zprávy IPCC klimatolog Panmao Zhai.

Při dalším oteplení nad 1,5 stupně se podle zprávy nadále sníží populace šesti procent hmyzu, osmi procent rostlin a čtyř procent obratlovců, kteří jsou závislí na konkrétních klimaticky určených místech. Změna klimatu těchto míst může jejich populace snížit více než o polovinu.

V neposlední řadě pak oteplení a následné extrémy počasí ovlivňují na řadě míst světa také dostupnost vody, například vlivem vyššího odpařování. Mapa níže ukazuje vizualizaci NASA za období 2002–2016, která v červené barvě zobrazuje snížení pitné vody pod průměr a v modré naopak její zvýšení. Na některých místech jsou obyvatelé svědky přirozených změn (označená černě), jiné jsou způsobeny lidskou aktivitou (šedé) nebo klimatickou změnou (bílé).

Ubývá ledu, hladina moře stoupá

NASA měří každý rok také množství arktického mořského ledu. Jeho hodnota dosahuje nejnižších čísel vždy v září, porovnávají se tedy hodnoty vždy z tohoto měsíce. Momentálně jeho množství klesá o 13,1 procenta za deset let, ve srovnání s průměrem vypočítaným z období od 1981 do 2010.

Graf výše ukazuje zářijové hodnoty arktického mořského ledu od roku 1979 odvozené od satelitního sledování. Nejnižší hodnoty naměřila kosmická agentura v září 2012. Loňský rok se zařadil na druhé nejnižší místo.

Kromě ledu měří NASA mořskou hladinu, která momentálně stoupá tempem 3,3 milimetru za rok a od roku 1993 stoupla celkem o 9,5 centimetru s odchylkou plus/minus 4 milimetry. Děje se tak vlivem dvou faktorů spojených s oteplením: přibývající objem vody z tajícího ledu a rozpínání mořské vody jejím celkovým oteplením. Rychlost růstu mořské hladiny opět souvisí s tím, zda bude i nadále pokračovat oteplování.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované