Hlavní obsah

Plat řadového poslance by mohl vzrůst na 96 300 korun

Foto: Seznam Zprávy

Poslanecká sněmovna

Menšinová vláda ANO a ČSSD těsně před sněmovními volbami navrhuje zmrazení platů. Pokud s tím sněmovna nebude souhlasit, vzrostou poslancům v roce 2022 základní platy o 5500 korun.

Článek

Plat řadového poslance a senátora by za současného zákonného stavu mohl příští rok vzrůst o 5500 korun na 96 300 korun hrubého měsíčně. Nutno dodat, že málokterý poslanec má jen základní plat, pobírají příplatky například za to, že jsou součástí některého ze sněmovních výborů či komisí.

Vyplývá to z výpočtu ČTK z předběžného údaje Českého statistického úřadu o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za loňský rok, od níž by se měly platy vrcholných politiků od ledna odvíjet. Jejich odměny by se proti letošku zvýšili zhruba o šest až 6,1 procenta.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi, jinak by stouply zhruba o devět procent. Menšinová vláda ANO a ČSSD nyní těsně před sněmovními volbami v novele navrhla, aby se odměny zákonodárců, členů vlády a prezidenta nezvyšovaly ani dalších pět let. Poslanci by se měli zabývat předlohou na mimořádné schůzi začátkem října.

Pokud by návrh nebyl přijat a postupovalo by se podle zákona v nynější podobě, prezident by bral od příštího roku podle výpočtu z předběžného údaje statistiků 321 000 korun a ministři 183 700 korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jednalo by se o zvýšení o 18 300 korun a 10 500 korun.

Premiér a předsedové obou parlamentních komor by si mohli měsíčně přijít na 258 600 korun, zvýšení proti letošku by představovalo 14 800 korun. Předsedové parlamentních výborů, komisí a delegací by si polepšili o 7800 korun na 135 600 korun.

Přehled hrubých měsíčních platů vybraných ústavních činitelů (v Kč)

Funkcionář2011-2014201520162017201820192020-20212022 za nynějšího zákonného stavu (předběžný údaj)
Prezident186 300204 600219 000236 700252 800274 500302 700321 000
Předseda parlamentní komory a premiér150 100164 800176 400190 700203 600221 200243 800258 600
Místopředseda vlády128 900141 500151 500163 700174 800189 900209 400222 000
Místopředseda parlamentní komory a ministr106 600117 100125 300135 500144 700157 100173 200183 700
Předseda parlamentního výboru, komise a delegace78 70086 40092 500100 000106 700115 900127 800135 600
Poslanec a senátor55 90061 40065 70071 00075 90082 40090 80096 300

Zdroj: ČTK

Od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství se mají platy ústavních činitelů odvíjet podle platného zákona příští rok poprvé. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře.

Loňská průměrná mzda v celém hospodářství činila podle předběžného údaje statistického úřadu 35 662 korun. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5. Přesnou výši platové základny zveřejňuje koncem roku ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle výpočtu ČTK by za nynějšího zákonného stavu předběžně činila 89 155 korun proti 84 060 korunám pro letošek.

Vzrostou nejen platy, ale i náhrady

Politikům by s platy vzrostly i měsíční náhrady. Například prezident by měl zvláštní víceúčelovou paušální náhradu 298 700 korun. Paušální náhrada premiéra by činila 33 000 korun a ministra 26 800 korun.

V případě poslanců a senátorů by se paušální náhrada na stravné a reprezentaci zvýšila z letošních 13 500 korun na 14 300 korun, na cestovních náhradách by měli podle vzdálenosti bydliště až 53 500 korun. Víceúčelová paušální náhrada předsedy parlamentní komory by činila 51 800 korun.

Vláda nyní přišla s návrhem, aby platová základna pro vrcholné politiky zůstala pro léta 2022 až 2026 na letošní úrovni, jejich měsíční odměny a náhrady by tedy nerostly. Celkovou úsporu kabinet odhadl na 727 milionů korun.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ve svém stanovisku jako předsedkyně Legislativní rady vlády předlohu podpořila. Poznamenala však, že opakovaně zaváděné dočasné platové restrikce by měly být spíše mimořádným zásahem zákonodárce do této oblasti.

Do budoucna by bylo podle Benešové vhodné řešit odměňování představitelů státní moci koncepčně. Poukazuje na to, že ukončení zmrazení platů je spojeno s jejich skokovým navýšením, což potom vyvolává pokusy o další restrikce. Řešením by mohlo být například stanovení maximálního meziročního nárůstu platů, které by jejich skokové zvyšování omezilo, napsala.

Doporučované