Hlavní obsah

Plzeň má studii bezdomovectví, bude podkladem pro vytvoření koncepce

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

30. 9. 19:38

Víc než čtvrtina z téměř 300 bezdomovců, kteří se v Plzni zapojili do průzkumu, žije na ulici méně než rok, víc než polovina z nich do pěti let. Předtím polovina z nich měla standardní bydlení, třetina žila na ubytovně.

Článek

Polovina z dotázaných bezdomovců se zdržuje na území centrálního obvodu. Vyplynulo to z výsledků průzkumu pro studii bezdomovectví, kterou pro Plzeň zpracovala Katedra sociologie Západočeské univerzity v Plzni. Materiál je podle magistrátu dosud nejrozsáhlejší studií věnovanou bezdomovectví v ČR. „Městu poslouží pro vytvoření koncepce systémového řešení bezdomovectví,“ řekl radní pro ekonomiku, byty, majetek a sociální začleňování David Šlouf.

Do průzkumu se zapojilo víc než 1000 lidí z Plzně, z toho bylo 282 bezdomovců. Autoři studie jich původně oslovili 325, ale 43 rozhovor odmítlo. Podle výzkumu necelé dvě pětiny dotázaných lidí bez domova nocují o samotě, necelá třetina ve dvojici. Třetina nebyla za poslední rok v kontaktu s nikým z rodiny, třetina byla v kontaktu s rodiči.

„Dostali jsme velké množství zajímavých informací a zjištění. Pro mě nejpodstatnějším, a zároveň příjemným překvapením, je to, že přibližně 80 procent ze 754 oslovených občanů z řad veřejnosti se vyjádřilo v tom smyslu, že by město mělo problém řešit a nabídnout lidem bez domova pomoc,“ uvedl Šlouf. Téměř 54 procent respondentů z řad většinové veřejnosti by přispělo na konkrétní věci pro lidi bez domova - například na nocleženku, spací pytel, jídlo a podobně. Lidé kladli primárně důraz na to, aby řešení bylo funkční, aby pomáhalo, bylo využívané a nerušilo pořádek, finanční stránka pro ně byla až druhotná, ale ne nepodstatná. Se vznikem bezalkoholových zón souhlasilo 91 procent dotázaných Plzeňanů. Lidé bez domova se ale k pití alkoholu spíš nehlásili - polovina odpověděla, že pijí alkohol maximálně jednou týdně nebo méně, pětina bezdomovců do průzkumu uvedla, že zcela abstinují.

O služby města by bezdomovci měli zájem - až 78 procent z nich by využívalo nízkoprahové denní centrum, o vývařovnu s jídlem zdarma by mělo v zimě zájem 63 procent dotázaných, 85 procent projevilo zájem o veřejné sprchy. Pokud by město postavilo azylový dům s intenzivní sociálně terapeutickou prací, zájem by o něj mělo 69 procent potenciálních klientů, o sociální bydlení s regulovaným nájmem by mělo zájem 87 procent lidí bez domova, 86 procent by mělo uvítalo unimobuňku, kterou by udržovali a starali se o ni.

„Význam našich zjištění spočívá v tom, že jsme aplikovali koncept, v jehož rámci šlo o nalezení průniků v postojích veřejnosti a lidí bez domova při hledání řešení, která by byla pro obě skupiny akceptovatelná. Jsme přesvědčeni, že taková řešení jsme dokázali detekovat,“ uvedl vedoucí výzkumu Jan Váně ze ZČU.

Plzeň vytvoří koncepci bezdomovectví. Hotová má být v prvním čtvrtletí 2022. Město ji projedná s klíčovými aktéry, s odbornou veřejností a pomáhajícími organizacemi. Pak půjde do zastupitelstva, řekl Šlouf. Koncepce bude podkladem pro akční plány, v nichž už budou konkrétní opatření s přímou vazbou na rozpočet. Konkrétně se město zaměří na témata, kde byl největší průnik názorů většinové veřejnosti a bezdomovců - na nízkoprahové denní centrum, azylový dům a na poskytování teplého jídla v zimě.

S postupem města souhlasí například i opoziční Piráti. „Musím říci, že v tomto případě si cením zodpovědného přístupu města a jeho snahy opřít své další kroky o relevantní vědeckou studii,“ řekl zastupitel za Piráty Pavel Bosák. Ocenil také, že město spíš než represivní kroky hledá ve spolupráci s neziskovými organizacemi systémové řešení a pomoc.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované