Hlavní obsah

Po povodních koronavirus. V Porýní se bojí rozšíření nákazy

Foto: Profimedia.cz

Spolková kancléřka Angela Merkelová s premiérem Severního Porýní-Vestfálska Arminem Laschetem na návštěvě obce Bad Münstereifel.

Reklama

20. 7. 14:19

Mnoho lidí na malém prostoru a jiné starosti, než je nošení roušek. To jsou důvody, proč se úřady v Porýní obávají po povodních šíření koronaviru. U našich sousedů se debatuje i o tom, zda selhal systém včasného varování.

Článek

Záchranné a úklidové práce v Porýní jsou v plném proudu, německé úřady se ale obávají, že záplavy kromě ztrát na životech a obřích materiálních škod způsobí i další rozšíření nákazy koronavirem. „V tuhle chvíli se spousta lidí potkává na velmi malém prostoru, aby zvládli a překonali současnou krizi. Musíme být opatrní, aby se řešení následků katastrofy nezměnilo v koronavirový hotspot,“ citoval web RND Davida Freichela z úřadu vlády spolkové země Porýní-Falc.

„Mnoho lidí tam přišlo o všechno. Takže myslí na jiné věci než na respirátor,“ dodal. Zemské ministerstvo zdravotnictví proto v povodněmi zasažených oblastech připravuje zvláštní očkovací kampaň. Navzdory stavu nouze po povodni vyzývá k dodržování koronavirových opatření.

Před rizikem rychlého šíření koronaviru varují i úřady v Severním Porýní-Vestfálsku. „Zvýšené riziko šíření Sars-CoV-2 panuje především mezi lidmi v nouzovém ubytování,“ uvedlo vestfálské ministerstvo zdravotnictví.

Situaci komplikuje i narušení systému zdravotní péče, voda totiž poničila i řadu ordinací praktických lékařů. V dočasných nouzových přístřešcích proto vznikají místa poskytující lékařskou péči.

+3

Počet obětí se na západě Německa vyšplhal už na 164, další lidé se ale dále pohřešují. Objevily se už i první odhady škod. Jen na železnici podle ministerstva dopravy způsobila velká voda škody asi 1,3 miliardy eur, v přepočtu přes 33 miliard korun. Na některých místech jsou zničené úseky tratí v délce až 25 kilometrů. Celkem je poškozených na 600 kilometrů tratí.

Minimálně stovky milionů eur budou stát opravy silnic, chodníků, mostů a další infrastruktury. Poškozené jsou i úseky dálnic A1 a A61. Některé oblasti jsou stále bez mobilního signálu, operátoři ale předpokládají, že v dotčeném regionu obnoví základní služby tento týden.

Merkelová v Severním Porýní

Poškozené obce v Porýní-Falci v neděli navštívila spolková kancléřka Angela Merkelová z CDU. V úterý si pak osobně dělá představu o škodách v Severním Porýní-Vestfálsku. Společně s místním premiérem a kandidátem CDU na kancléře navštívila město Bad Münstereifel v zasaženém okrese Euskirchen.

V Německu se mezitím debatuje o tom, zda šlo katastrofě zabránit a zda je systém varující před živelními katastrofy dostatečný a efektivní. Pod tvrdou kritikou se kvůli údajnému opožděnému varování lidí dostal spolkový ministr vnitra Horst Seehofer z CSU a Spolkový úřad pro ochranu obyvatelstva a pomoc při živelních pohromách (BKK), který spadá pod jeho ministerstvo.

Podle šéfa BBK Armina Schustera ale systém neselhal. „Naše výstrahy, celý náš systém varování fungoval naplno,“ uvedl. Věc chtějí v parlamentním výboru řešit opoziční Zelení a FDP.

Spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer z CDU vyzval, aby byli lidé v rizikových oblastech varováni před nebezpečím pomocí sms zpráv. Někteří lidé dostali minulý týden varování prostřednictvím mobilních aplikací Nina nebo Katwarn. Celostátní systémy varování sms zprávami ale v Německu neexistují, podle Scheura dosud chyběla politická vůle. Podle RND se takový systém považoval za zastaralý.

„Tahle povodňová katastrofa musí být budíčkem pro všechny, abychom teď nevedli debatu o ochraně osobních údajů, ale skutečné ochraně občanů před katastrofami,“ řekl ministr.

Selhání systému?

Ze selhání obvinila německé úřady hydroložka a profesorka Hannah Clokeová z britské University of Reading, která se podílela na vývoji Evropského systému informací o povodních (EFAS). Ten vznikl po záplavách ve střední Evropě z léta 2002.

Systém EFAS varoval před povodněmi v západním Německu už 10. července, čtyři dny před katastrofou. Do 14. července se vydalo na 25 aktualizovaných varování pro regiony kolem řek Rýn v Německu a Máza v Belgii. Podle Clokeové se ale varování zadrhlo u vnitrostátních orgánů a někteří lidé o hrozícím nebezpečí nevěděli. „Takové počty obětí bychom v roce 2021 vidět neměli. Je to nepřijatelné. Se systémem je něco špatně,“ citovala vědkyni BBC. Ověřit a vyhodnotit se teď podle ní musí každý článek v řetězci systému včasného varování.

Varování od systému EFAS dostávají v Německu zemské úřady pro životní prostředí v Bavorsku, Hesensku a Sasku a zmíněný spolkový úřad BKK se sídlem v Bonnu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované