Pojišťovny sčítají škody po tornádu. Zařadí se hned za velké povodně

Tornádo a bouře, které minulý čtvrtek zasáhly jižní Moravu, poničily rodinné domy, veřejné budovy, ochromily část železniční infrastruktury a více než tisíc domácností zůstalo bez elektřiny. I přesto katastrofa na Břeclavsku a Hodonínsku zůstane rozsahem škod s největší pravděpodobností až za povodněmi z roku 2002 i 1997.

Jak ale připomínají odborníci, pokud by čtvrteční tornádo zasáhlo – stejně jako ničivé povodně – i velká města, škody by mohly dosáhnout stovek miliard korun. Na druhou stranu, kdyby řádilo zcela mimo zastavěnou oblast, třeba v lesích, šly by škody nejspíše „jen“ do desítek milionů korun.

Po pondělním jednání krizového štábu sdělil náměstek jihomoravského hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL), že kompletní škoda v zasažených obcích zatím dosáhla k 15 miliardám korun. Částka zahrnuje škodu na veřejném i soukromém majetku, podle Zámečníka však není konečná a bude stoupat. „První odhady hovoří o škodě 15 miliard na celém území ve veřejném, soukromém i průmyslovém sektoru. Je to ale hrubý odhad, na spoustě míst jsme se zatím nikam nedostali,“ řekl.

Do veřejného majetku kraje nebo obcí patří školy, domovy seniorů, nemocnice, obytné domy a podobně. Například v Hodoníně bouřka zdemolovala krajský domov seniorů a střední školu, u níž bude nutná rekonstrukce v řádech stovek milionů korun. Poničená byla i železniční infrastruktura v úseku Hrušky – Hodonín, škoda byla dosud vyčíslena na 320 milionů korun.

Daleko větší škody vznikly na soukromém majetku. Bouřky s tornádem poničily na 1 200 domů a podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) bude minimálně 115 z nich nutné strhnout. Jak ale odhaduje ekonom Lukáš Kovanda, škody kryté pojištěním by neměly výrazněji přesáhnout úroveň deseti miliard korun.

„Povodně v roce 2002 způsobily celkové škody za 73 miliard korun. Pojištěná škoda ale tehdy činila jen zhruba polovinu, totiž 36,7 miliardy korun,“ vysvětluje Kovanda. Problémem je podle něj také to, že řada pojištění je neaktualizovaných a pokrývají starší a nižší cenu nemovitosti.

„Tornádo by zaostalo pouze za povodněmi v roce 2002 a 1997. Kvůli inflačnímu vývoji, jenž nastal v období od roku 2002 (respektive 1997), ale platí, že v dnešním měřítku by byla suma u nich vyšší. Částka 36,7 miliardy korun z roku 2002 v dnešních cenách odpovídá zhruba 54 miliardám korun. Částka deseti miliard korun z roku 1997 dnes odpovídá 18 miliardám korun,“ vyčísluje ekonom.

Právě s povodněmi v srpnu 2002 evidovaly pojišťovny doposud nejvíce pojistných událostí spojených se živelními pohromami. K nejhorším škodám došlo podle vyčíslení Ministerstva pro místní rozvoj ČR na pozemních komunikacích a mostech (cca 6,2 mld. Kč), budovách, halách a stavbách (cca šest mld. Kč) a pražském metru (cca šest mld. Kč). Druhá největší pojištěná škoda byla zaznamenána během povodní v červenci 1997, kdy tuzemské pojišťovny proplatili celkem deset miliard.

Tuzemské pojišťovny nyní začínají vyčíslovat škody, které tornádo ve čtvrtek napáchalo. Podle dat ČTK měla Generali Česká pojišťovna k pondělku na jižní Moravě nahlášeno 3 062 pojistných událostí za 508 milionů korun, Kooperativa k témuž dni evidovala 508 škod za 185 milionů Kč. Allianz odhadla škody 200 milionů, hlášeno má zatím tisíce událostí. Odhadovaný počet škod ČSOB Pojišťovny přes víkend stoupl na 2 500 pojistných událostí za celkem 200–300 milionů korun.

Nárůst hlášení však pojišťovny očekávají během tohoto týdne. Lidé, kteří jsou tornádem více postiženi, se zatím věnují odklízecím pracím a zajišťování majetku.

V posledních deseti letech se výdaje pojišťoven v souvislosti se živelními pohromami pohybují nejčastěji od čtyř do pěti miliard korun. Nejméně pojistných událostí proplatily v roce 2011, tehdy se celková suma vyšplhala na 2,6 miliardy korun. Klidnější byly i roky 2012 a 2015. Horší situace nastala v roce 2013, kdy pojistné škody v rámci přírodních katastrof dosáhly 7,8 miliardy korun. Tehdy Českou republiku zasáhly silné bouřky, které způsobily bleskové povodně.

U pojistných škod je třeba vzít v úvahu nejen rozsah a závažnost přírodních pohrom, ale také hodnotu majetku. Ta každý rok vlivem růstu české ekonomiky, bohatnutí obyvatelstva a také inflace narůstá. „Lidé mají například stále dražší automobily, nákladnější obydlí či zařízení na zahradách. Bouře a další pohromy včetně tornád tak ničí obecně stále dražší a dražší majetek,“ dodává ekonom Kovanda.