Článek
„NATO mě nikdy nepřesvědčilo. Vždy jsem věděl, že je to papírový tygr. A Putin to mimochodem ví taky,“ prohlásil ve středu americký prezident Donald Trump. Vyjádřil tím svou frustraci z evropské zdrženlivosti zapojit se do války proti Íránu.
„Myslím si bohužel, že budeme muset znovu zvážit, zda Aliance, která této zemi po dlouhou dobu dobře sloužila, stále plní svůj účel,“ přidal se tento týden šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Případné vystoupení z NATO by bylo složité, Trump by ale mohl na spojenecké země zatlačit - například naznačeným stažením vojáků z Evropy.
Situaci má příští týden přímo ve Washingtonu uklidňovat generální tajemník NATO Mark Rutte, prohlášení z posledních dní ale vyvolala obavy na východním křídle Aliance, konkrétně v Pobaltí.
„To, co Putin chce“
„Pro všechny spojence je v tuto chvíli důležité budovat mosty, nikoli je ničit,“ řekl serveru Politico estonský ministr obrany Hanno Pevkur.
Trápení se nad tím, zda USA ničí NATO, podle něj ukazuje, že Západ je „rozdělený“. „To je přesně to, co Putin chce,“ dodal.
Už dlouho se vedou debaty, zda Trump svým počínáním nedává Vladimiru Putinovi to, o čem vždy snil - velmi oslabené NATO. Ostatně i plnohodnotnou invazi na Ukrajinu označoval ruský lídr za snahu omezit rozšiřování Aliance.
Ruská hrozba v Pobaltí
Kufry na Sibiř nebo bunkry Lesního bratrstva. Vzpomínky na sovětskou okupaci jsou pro lidi v Pobaltí součástí historie, ale i současných obav.
Ztráta odstrašení
Přestože pobaltské státy po ruském vpádu na Ukrajinu v únoru 2022 „šláply na plyn“ a razantně navýšily své výdaje na obranu, jejich bezpečnost zůstává z velké části opřená o Spojené státy.
Ani ne tak proto, že by na svém území měly dost amerických vojáků, kteří by případný úder odrazili (například Litva jich hostí asi tisíc), jejich přítomnost je ale hlavním odstrašujícím prvkem.
„Udržení amerických vojáků v Litvě je pro naši strategii odstrašení naprosto klíčové. Po mnoho let jsme věřili, že přítomnost Američanů na místě je tím nejlepším odstrašujícím faktorem, protože Rusko by neriskovalo přímý konflikt s nimi,“ popsal Seznam Zprávám litevský bezpečnostní expert Tomas Janeliūnas, který působí na Vilniuské univerzitě.
„I když jejich počet není velký, má zásadní psychologický, politický i strategický význam. Pokud by se Spojené státy rozhodly své síly z Evropy nebo z Litvy stáhnout, byl by to velký zásah do důvěryhodnosti našeho odstrašení,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump a generální tajemník NATO Mark Rutte v Bílém domě, 14. července 2025.
Obdobná slova zaznívají i z Estonska. „Je jasné, že musíme udržet Spojené státy v našem regionu co nejvíce zapojené. Zatím nepadla žádná rozhodnutí, ale roste vědomí, že USA mohou v příštích letech své závazky snížit. Evropané se na to musí připravit – i na scénář, kdy by museli reagovat bez amerického zapojení,“ nastínila pro Seznam Zprávy ředitelka estonského think tanku Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost Kristi Raiková.
Zásadní je také jaderné odstrašení, které Spojené státy spojencům v Alianci nabízejí. Kromě stažení vojsk má ale Trump ještě jednu kartu.
Prezident nemá automatickou povinnost vyslat americké vojáky na pomoc napadenému státu, což otevírá otázku, jak by v praxi fungoval článek 5 Smlouvy o Severoatlantické alianci, tedy klíčový princip kolektivní obrany.
Takové rozhodnutí by znamenalo největší otřes právě v Pobaltí, které dlouhodobě varuje, že by se mohlo stát další obětí ruské invaze - ačkoliv ne v blízké době, ale v řádu let.
Článek 5 Severoatlantické smlouvy
Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.
Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámeny Radě bezpečnosti OSN. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Například oblast Baltského moře je již dlouho místem, kde panuje napětí mezi Ruskem a NATO. Nejnovější zpravodajské analýzy Litvy zdůraznily střednědobá až dlouhodobá rizika spojená s ruskými vojenskými schopnostmi poblíž východního křídla NATO.
Geopolitickou situaci dále komplikuje Trumpova vřelá komunikace s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a větší nátlak na napadenou zemi než na agresora.
To vede část analytiků k přesvědčení, že Washington se přiklání k přístupu, který upřednostňuje vyjednávání s velmocemi před aliancemi založenými na hodnotách.
Spojenec podle Trumpových pravidel
Ve většině prohlášení pobaltských politiků i expertů zní obavy z toho, co by případné stažení amerických sil znamenalo. Zároveň ale nabízejí řešení a žádají větší důraz na posílení bezpečnosti v Evropě i na pomoc bránící se Ukrajině.
Navzdory nejistotě a výzvám zůstávají pobaltské státy odhodlané udržovat pevná partnerství s Washingtonem.
Charakteristickým aspektem přístupu Trumpovy administrativy byl její transakční pohled na spojenectví. A pobaltské státy jsou příkladným spojencem, když přijde na Trumpovy požadavky. Dlouhodobá kritika nedostatku výdajů, která mimo jiné mířila i na Českou republiku, tady nehrozí. Naopak se pobaltské státy pravidelně umisťují na vrcholu žebříčku států, které dávají na obranu největší část svého HDP.
Pobaltské státy, a zejména Litva, byly dlouhou dobu věrnými a neochvějnými zastánci vojenských misí USA a NATO po celém světě, například v Bosně, Iráku a Afghánistánu. Pozoruhodná je také spolupráce mezi armádami USA a pobaltských států, jak přiblížil think tank CEPA.
Právě v tom ale spočívá paradox: zatímco se pobaltské státy snaží být ideálním spojencem, zároveň se připravují na scénář, ve kterém by Spojené státy v Evropě hrály výrazně menší roli.
