Hlavní obsah

Polsko porušuje těžbou v pralese zákon, konstatoval generální advokát EU

Rozsáhlé kácení v Bělověžském pralese ničí vzácné druhy živočichů a rostlinVideo: AP, Seznam Zprávy

 

Reklama

Advokát Yves Bot ve svém stanovisku pro unijní soud uvedl, že Polsko porušuje unijní směrnice na ochranu životního prostředí, protože těží stromy v Bělověžském pralese. Stát nechal v roce 2016 kácet stromy v přísně chráněné oblasti. Odůvodnil to napadením stromů lýkožroutem.

Článek

Rozhodnutí polských úřadů o těžbě dřeva v Bělověžském pralese na východě země je porušením unijního práva. Ve stanovisku pro unijní soud to dnes uvedl jeho generální advokát Yves Bot. Polsko nesplnilo své povinnosti vyplývající ze směrnic o přírodních stanovištích a o ochraně ptáků. Lesnické zásahy mohou podle něj vést k poškození míst rozmnožování chráněných druhů, které v pralese žijí. Soud se s jeho názorem při svém rozhodování ve sporu mezi Varšavou a Evropskou komisí může, ale také nemusí ztotožnit.

Spor o těžbu v pralese, který je jedinou polskou přírodní památkou na seznamu světového dědictví UNESCO, je jen jedním z několika ostře sledovaných sporů mezi Evropskou komisí a Varšavou v poslední době. Soud EU už loni v listopadu rozhodl o možné pokutě až 100 tisíc eur denně, jestliže se Polsko odmítne řídit jeho předběžným opatřením zastavujícím těžbu, než bude vynesen konečný rozsudek.

Evropská komise v červenci 2017 vyzvala Polsko, aby v pralese přestalo kácet. Konstatovala tehdy, že těžba dřeva byla zahájena ve velkém rozsahu a musí přestat. Polské úřady v březnu 2016 umožnily ztrojnásobení těžby, a to i v oblastech, které byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu. Postup zahrnující i likvidaci staletých stromů schválil ministr životního prostředí do roku 2021 kvůli trvajícímu šíření lýkožrouta smrkového. Polská lesní správa následně rozhodla o vykácení stromů napadených tímto hmyzem a stromů, které ohrožují bezpečnost a představují riziko požáru. Suché a napadené stromy tak začaly být likvidovány ve třech oblastech o celkové rozloze asi 34 tisíc hektarů, celá chráněná lokalita se rozprostírá na ploše přes 63 tisíc hektarů.

Generální advokát míní, že Polsko neprovedlo dostatečná opatření k ochraně lokality, což je podle něj možné dovodit ze samotné povahy kroků, ke kterým úřady přistoupily. Postup podle něj není možné zdůvodnit šířením lýkožrouta a vědecké názory na jeho vhodnost se rozcházejí. Spory ohledně vhodných metod boje s lýkožroutem podle Bota trvají i nadále. Kroky zvolené Polskem navíc podle něj mohou ohrozit stanoviště chráněných druhů.

Těžba podle advokáta soudu EU není plánem či projektem nezbytným pro péči o prales. Takový projekt, který by na oblast mohl mít významný vliv, musí být nejprve posouzen ohledně možných důsledků pro chráněnou lokalitu a schválen by mohl být jen v případě, že dopady nebudou nepříznivé. Takové posuzování však podle něj z prosté chronologie událostí ani nemohlo být uskutečněno. Podle advokáta soudu je sice potřeba najít rovnováhu mezi aktivními a pasivními kroky směřujícími proti šíření lýkožrouta, to však neznamená možnost kácet stromy bez omezení tak, jak úřady rozhodly.

Reklama

Doporučované