Stát láká turisty: přenocujte v luxusu uprostřed lesů. Ale rychle, bude se bourat

Že stát nestíhá likvidovat černé stavby, není nic nového. Pořad Ve stínu ale zjistil, že sám stát zve do nelegálních, a tedy potenciálně i nebezpečných staveb turisty toužící po odpočinku mimo civilizaci.

„Zažijte výjimečné romantické chvíle nad korunami stromů.“ Takhle láká návštěvníky státem spravovaný portál Kudy z nudy. Nabízí noc v dřevěném minidomku na vyvýšené konstrukci uprostřed přírodního parku Ještěd. V místě, kde se stavět nesmí.

„Je to časovaná bomba. Lidé tam nocují v nezkolaudovaných dřevostavbách. Svítí si svíčkami, bez schválení hasičů, hygieny. Nikdo netuší, jestli je to bezpečné. Klasicky se čeká, až se něco stane,“ varuje v podcastu Ve stínu expert na stavební právo Tomáš Vítek.

O to absurdnější, že možnost ubytování v nelegálních stavbách propaguje stát skrze agenturu CzechTourism a portál Kudy z nudy. Černých staveb, které se komerčně využívají, jsou podle Tomáše Vítka po Česku stovky.

Řeč je o takzvaném glampingu, čím dál populárnějším typu turistiky, který kombinuje pobyt v přírodě s pohodlím typickým pro hotel.

Pro investory je to lákavý byznys, náklady na výstavbu různých domů ve stromech, maringotek či stanů s pevnou podestou jsou nízké, částky inkasované za přenocování jsou ale běžně ve výši několika tisíc korun. Problém je, že glampingové stavby často rostou na divoko, nelegálně.

Je to i případ tří domků v korunách stromů poblíž obce Křižany na Liberecku. Dřevostavby stojí v chráněné oblasti, kde zákon pobytovou rekreaci vyloženě zakazuje. Investor se zákon pokusil obejít. A úředníci už zahájili řízení o odstranění stavby.

„Při první kontrolní prohlídce nám to bylo prezentováno jako vyhlídkové posedy,“ potvrzuje Štěpánka Hanzlíková ze stavebního úřadu v Osečanech, pod které lokalita spadá.

Vyhlídka na Ještěd je od dřevěných domků opravdu krásná, ale čekali byste na posedu nábytek, kuchyňský koutek, postel, gril a  saunu? I cena odpovídá spíš nadstandardu - v sezoně pět tisíc na noc, mimo sezonu o dva tisíce méně. Zájem je velký, plno je až do listopadu.

Jak je možné, že rizikové a nepovolené ubytování propaguje stát na svém vlastním portálu?

Odpověď agentury CzechTourism, která portál Kudy z nudy provozuje, je stručná: Neneseme za to odpovědnost.

Podle mluvčí portálu Kateřiny Beránkové jde o „otevřenou informační platformu“. Podnikatelé tam sami vkládají nabídky a sami za ně také ručí. Stát je prý de facto jen v roli nástěnky, na kterou může kdokoli cokoli připíchnout.

Ministerstvo pro místní rozvoj, pod které agentura spadá, opakuje totéž – za pravdivost informací je právně odpovědný ten, kdo je tam vložil.

Dohledat původního investora glampingových domků u Ještědu je kvůli insolvenčním řízením složité. Každopádně tři dřevostavby v korunách stromů jsou dávno hotové a otevřené turistům toužícím po nerušeném pobytu v přírodě. Stačí jen zavolat provozovatelce Kláře Beranové.

Když jsme se jí chtěli zeptat, zda si je vědoma, že za úplatu ubytovává hosty v nelegálních stavbách, odpovědi jsme se nedočkali. Na otázky poslané písemně neodpověděla a během telefonátu hrála roli méně chápavé osoby a mluvila mimo kontext: „Myslím si, že by bylo potřeba zlegalizovat marihuanu. A určitě si myslím, že by bylo důležité prozkoumat práci OSPODu, protože bere děti všude zleva zprava, ale moje jsou furt doma. To je všechno. Na shledanou.“

Podle právničky Jany Průchové, která se specializuje na stavební právo, by měl stát zajistit rovné podmínky pro podnikání. Ti, kteří „zariskují“ a budují bez povolení, totiž ušetří desítky tisíc korun a spoustu času. Spoléhají i na to, že úřady nemají čas vše kontrolovat, a když už na nesrovnalosti přijdou, nebudou si vědět s novým druhem staveb rady.

„Glamping je nový typ ubytovacích zařízení, u kterého jsem zatím nedohledala nějakou metodiku ministerstva, jež by určovala, jak k takovým stavbám přistupovat, která by praxi nějak sjednocovala. Ale z mého pohledu, i když jde o specifický druh staveb, pokud mají nějakou pevnou podestu, bývají u nich vybudované přípojky, by takové objekty měly normálně podléhat platným stavebním přepisům,“ vysvětluje v dnešní epizodě podcastu Ve stínu právnička Jana Průchová.

Postup státu během stavebního řízení bývá dost nečitelný a nevyzpytatelný. Záleží na tom, v které části republiky jste. Jsou případy, kdy úředníci ctí zákony naprosto nekompromisně: „Postavil jsi něco na černo, zbourej to, nebo ti to zbouráme my.“

Zažil to i František Sklenář z jihomoravských Dobšic. Před lety postavil dům v zahrádkářské kolonii větší, než mu předpisy dovolovaly. Verdikt úřadů a soudů byl jednoznačný: Nelegální stavba musí jít k zemi. Nepomohl ani zoufalý protest na střeše. Rodina musela dům vyklidit a čeká ho demolice. Paradoxně v době, kdy obec Dobšice připravuje změnu územního plánu, která by tam stavbu rodinného domu brzy umožnila.

A pak je tu mírumilovnější přístup - miliardář Pavel Sehnal a jeho hotel v pražských Letňanech, o kterém jsme letos informovali. Ještě na konci zimy to vypadalo, že stavba na státním pozemku bude muset zmizet. Nakonec ale Ministerstvo financí těsně před vypršením smlouvy otočilo a nájem Sehnalově firmě o rok prodloužilo.

Proč státní úřady někde postupují nekompromisně a jinde přivírají oči? Proč patnáct stanů s podsadou u Slapské přehrady řeší státní zastupitelství? Proč úřadům nezbývá čas kontrolovat nelegální stavby? Další podrobnosti uslyšíte v nové epizodě pořadu Ve stínu, kterou najdete v úvodu tohoto článku.