Šesťák bije učitele a vyhrožuje zabitím. Škola přiznává: Jsme bezradní

Rodiče se bojí posílat děti do školy, učitelé zvažují odchod a vedení tvrdí, že vyčerpalo všechny možnosti a nemá další páky, aby zaručilo bezpečí. Agresivní žák, který napadl asistentku pedagoga, se může kdykoliv vrátit do třídy.

„Každé ráno čekám před školou a sleduji, jestli autobusem ten chlapec přijede. Pouze když ho nevidím, pouštím děti do školy, jinak mám strach o jejich bezpečí,“ popsala svůj denní rituál paní Hana, maminka dvou žáků pražské hostivařské základní školy. S právě začínajícími prázdninami si žena může dopřát dvouměsíční pauzu, ale je pravděpodobné, že od září bude vstup do školy kontrolovat dál.

Proč? Čeho se Hana obává?

Spolužákem její starší dcery je chlapec, který podle záznamů školy opakovaně vyhrožoval dětem i učitelům násilím. Letos v únoru během vyučování napadl asistentku pedagoga, na pomoc jí museli přispěchat dva učitelé. Žena skončila s poraněním hlavy na pohotovosti.

Skutečné jméno chlapce známe, kvůli ochraně jeho identity mu v naší reportáži říkáme Filip.

Podle rodičů, kteří nás na případ upozornili, má Filip časté a nepředvídatelné výbuchy vzteku a ve škole musela kvůli jeho chování opakovaně zasahovat policie a zdravotnická záchranná služba.

Zpočátku byly chlapcovy vyhrůžky spíše verbální, i když hodně drsné, v únoru už šlo ale o zdraví.

Svědkem mimořádné události byl i zástupce ředitele Ondřej Novotný. Násilný incident se totiž odehrál přímo v jeho hodině. Filipa, který před tím delší dobu chyběl, podle Novotného extrémně rozčílilo, když mu zadal jinou práci než zbytku třídy. V ten moment žák napadl svou asistentku.

„Snažili jsme se ho nějak pacifikovat, já a paní asistentka. Byla to spíš taková přetahovaná, pořád je to žák, nemůžeme použít nějakou nepřiměřenou sílu. Pak tam ještě přišel kolega a až teda ve dvou chlapech jsme toho chlapce dokázali nějak zkrotit,“ popisuje dění ve třídě v podcastu Ve stínu zástupce ředitele.

Filipova asistentka na vyhrocenou situaci vzpomíná jen nerada.

„Já už jsem byla vyčerpaná, už jsem nemohla, už jsem ho nemohla udržet, to už nešlo. Udeřil mě asi asi dvakrát do oka, kde mě i škrábnul, a pak mě ještě asi třikrát udeřil pěstí do hlavy.“

Napadená žena skončila na pohotovosti. Do školy přijela záchranka i policie. Ta sice vyšetřovala, co se ve škole stalo, ale vzhledem k tomu, že Filip není trestně odpovědný, případ vzápětí odložila. Ředitelku školy Janu Bánovskou ale kriminalisté nepřímo varovali:

„Otázka není, jestli ten kluk někomu něco udělá, ale jen kdy se tak stane.“

Filip nastoupil do hostivařské školy v průběhu čtvrté třídy. Pedagogové tehdy na chlapcově chování nepozorovali nic mimořádného.

„Přišel jako úplně zdravý, bez jakékoliv diagnózy,“ vzpomíná zástupce ředitele Ondřej Novotný. První problémy se podle něj začaly objevovat poměrně brzy. Začal vyhrožovat spolužákům i učitelům zabitím. „Připojoval k tomu detaily, jak to udělá, třeba že je rozseká, zapálí školu a podobně,“ popisuje Novotný.

„Ptal se spolužáka, jestli mě může zabít, nebo jestli může rozřezat děti na maso, hodit je do pytle. A u toho se usmíval,“ uvedla asistentka, která trávila s Filipem spoustu času, protože mu byla kvůli problémům s učením přidělena. A která po únorovém napadení skončila v péči lékařů…

Pedagogové se snažili na dalším postupu dohodnout s rodiči, na třídní schůzky docházel především Filipův otec. Jeho postoj je ale jednoznačný: vina je na straně školy. Nedokáže zabezpečit adekvátní inkluzivní vzdělávání jeho synovi.

Ředitelka škola Jana Bánovská to ale popírá.„Všem nám je toho chlapce strašně líto, je nemocný a potřebuje odbornou pomoc,“ řekla a rovnou podotkla: „Nechtěla bych ale, aby se to táhlo na to, že je inkluze úplně špatná. Ve škole máme přes 150 dětí v inkluzi. V případě toho chlapce se ale nebavíme o inkluzi, to je nebezpečný agresivní žák. A v tom je ten problém.“

Škola se podle ředitelky dostala do situace, kdy nese odpovědnost za bezpečnost stovek dětí i zaměstnanců, ale zákon jí současně ukládá umožnit žákovi prezenční vzdělávání.

Po únorovém napadení asistentky podala škola trestní oznámení na rodiče pro podezření ze zanedbávání péče. Trestní oznámení na samotného Filipa policie vzhledem k věku útočníka odložila.

„My jako škola, ale i náš zřizovatel a dokonce i policie jsme ve shodě apelovali na příslušném OSPOD, ale bohužel se to u něj zaseklo,“ popsal zástupce ředitele Novotný. Podle něj orgán neshledal důvody k zásahu, situaci vyhodnotil jako subjektivně podanou.

Vedení školy přitom na pomoc OSPOD sázelo.„Neříkáme, aby ho odebral z péče, ale aby chlapci soudně nařídili nějakou léčbu, na kterou on prostě nedochází,“ uvedl Novotný a dodal: „Ten otec nikdy neřekl a nikde nezmínil, že by to dítě bylo agresivní, že by někoho napadlo. On si prostě vybírá jenom to, že my špatně pracujeme s žákem, který je inkluzivní.“

Podle školy rodiče opakovaně slibovali změnu školy nebo zahájení léčby, žádný z těchto kroků ale nakonec nepodnikli.

„Já mám vlastně prázdné ruce. To dítě někoho napadne, ale podle současných zákonů může druhý den přijít do školy,“ konstatovala ředitelka Bánovská.

Statistiky dokládají, že výhružek a útoků na spolužáky a učitele pořád přibývá. Jen za druhé pololetí právě skončeného školního roku jich policie eviduje okolo 250.

Trend narůstajícího agresivního chování ve školách potvrdil i ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva školství Michal Černý. Konstatuje však, že školy mají ještě rezervy v předcházení nebezpečných projevů. Jde prý hlavně o to, problémové dítě včas podchytit a účinně s ním pracovat.

„Někam dítě v uvozovkách zavřít, by měla být opravdu až ta úplně poslední možnost, když všechny ostatní vyčerpáme. Umístění do výchovných ústavů v naprosté většině případů nevede ke změně chování dítěte. Naopak, i ze své praxe vím, že se tam často děti naučí věci, které do té doby ještě neuměly. Problém tím neřešíme, my ho jenom na nějakou dobu odložíme. Daleko účinnější je nejdříve zkusit pracovat s tím dítětem,“ uvedl Černý.

Pokud ale agrese u žáka vyeskaluje, je Černý přesvědčen, že školy mají k dispozici více nástrojů, než si myslí.

Podle něj řada ředitelů například neví, že v případě opakovaných fyzických útoků nebo závažných výhrůžek mohou podat podnět přímo státnímu zastupitelství. Klidně i bez souhlasu rodičů problémového žáka.

„Přímo ve školském zákoně je paragraf, o kterém se moc neví a školy ho moc nevyužívají. Jde o možnost, nebo dokonce povinnost podat podnět, že je porušen zákon, že existuje obava z ohrožení osob, přímo na státní zastupitelství. A pokud to uzná podnět jako relevantní, může celou věc předat soudu a ten pak může rozhodnout o umístění dítěte do výchovného ústavu,“ radí ministerský ředitel Černý.

Jenže v případě hostivařské školy ani tento mimořádný krok nepomohl. Když kriminalisté v únoru vyšetřovali brutální napadení Filipovy asistentky, sami nabídli, že podnět na státní zastupitelství pošlou. Jenže nepochodili. Státní zástupkyně podání vyhodnotila jako nedůvodné.

Žádný zásadní obrat se nedá očekávat ani v přístupu Filipových rodičů. Dál trvají na tom, že škola jejich syna nezvládá a že jej navíc vyčleňuje z kolektivu například tím, že ho nebere na školní výlety.

„Vnímáme obavy ostatních rodičů a žáků a nijak je nebagatelizujeme. Způsob, jakým škola situaci řeší, však považujeme za zcela nepřijatelný a odporující základním principům inkluzivního vzdělávání. Škola opakovaně eskalovala situaci způsoby, které jeho obtíže prohlubují a které považujeme za diskriminační,“ napsal nám Filipův otec.

V hostivařské škole se i přes velkou snahu vedení ani po únorovém útoku nic zásadního nezměnilo. Filip je nadále veden jako žák školy. Do výuky sice dlouhodobě nedochází, není ale domluvená žádná úprava vzdělávacího plánu, a tak se mu naskakují neomluvené hodiny. Do školy ale může kdykoliv přijít a pokud by se tak rozhodl, škola mu musí vstup do budovy a zapojení do výuky umožnit.

Někteří pedagogové podle rodičů zvažují odchod. Nechtějí být ve škole, ve které atmosféru a pocit bezpečí určuje jeden kluk.

Celý rozhovor s ředitelem odboru MŠMT a další podrobnosti k případu z hostivařské školy si můžete poslechnout v nejnovější epizodě pořadu Ve stínu, kterou najdete v úvodu tohoto článku nebo v podcastových aplikacích.