Hlavní obsah

Poslal armádu do firem a oslabil opozici, teď Orbán pravomoci vrací

Foto: Profimedia.cz

Maďarští vojáci na nádraží v Budapešti.

Reklama

26. 5. 2020 12:38

Maďarská vláda se po dvou měsících vzdává mimořádných pravomocí. Parlamentu navrhne zrušení zmocňovacího zákona, díky němuž mohla vydávat dekrety. Přinášíme přehled toho, co se v Maďarsku za poslední týdny změnilo.

Článek

Nemám problém pogratulovat Slovensku a připustit, že občany ochránili lépe než my, prohlásil v pondělí v parlamentu maďarský premiér Viktor Orbán. Reagoval tak na slova poslance opozičních socialistů Tamáse Harangozóa o tom, že na Slovensku kvůli koronaviru nezemřelo „ani“ 30 lidí.

Orbán se totiž chvíli předtím chválil za to, že během epidemie zemřelo v Maďarsku pouze 491 lidí, kdežto například ve Francii jdou počty mrtvých do tisíců. Pro srovnání: podobně velké Česko v pondělí evidovalo 315 obětí, Polsko 966 a Rakousko 641.

Ani jedna ze zmíněných zemí přitom při řešení pandemie nesáhla po tak extrémním řešení jako maďarská vláda. Kabinet Viktora Orbána v parlamentu i přes odpor opozice prosadil před dvěma měsíci zákon, který vládě na časově neohraničené období přiznal mimořádné pravomoci.

Dekrety na dobu neomezenou

Maďarská vláda po dobu nouzového stavu může vydávat dekrety s mocí zákona a účinností jiných zákonů pozastavovat. Podle ústavy ale taková nařízení musí do 15 dnů potvrdit parlament, jinak přestávají platit. Tuto lhůtu parlament zrušil s tím, že se budou dekrety schvalovat až poté, co poslanci vládě novou pravomoc odeberou, nebo až po konci nouzového stavu. O jeho vyhlášení a ukončení přitom rozhoduje vláda.

V úterý mají poslanci rozhodovat o návrhu na odebrání mimořádných pravomocí. Po 8 týdnech to navrhuje sama vláda, která má v parlamentu klíčovou dvoutřetinovou většinu hlasů. Opozice přitom původně navrhovala kompromis, který počítal s tím, že by se patnáctidenní termín protáhl na tři měsíce. Vláda ho ale odmítla s argumentem, že epidemie potrvá daleko déle. Teď zase nevylučuje, že se mimořádné pravomoci na podzim neobnoví. Předpokládá se totiž příchod druhé vlny.

Úterní návrh tedy znamená, že vláda nebude moci dekrety vládnout „donekonečna“. Které dekrety zůstanou jako zákony v platnosti a které naopak vyprší, zatím není jasné.

Musíme jednat, zdůvodňovala pravomoci vláda

Nouzový stav, který platí od 11. března, ale skončí až později. Podle průzkumu maďarského provládního think-tanku Nézőpont Intézet chtějí jeho konec dvě třetiny Maďarů. Pro je i 61 procent voličů vládnoucí strany Fidesz Viktora Orbána.

Vyhlášení nouzového stavu bylo odůvodněné podle 78 procent voličů. Druhou vlnu epidemie očekává 57 procent podporovatelů vlády, u vládních kritiků je to 70 procent lidí.

Podle ministryně spravedlnosti Judit Vargové Maďarsko prošlo nebezpečným a obtížným obdobím, během něhož vláda nedostala od opozice žádnou podporu. „Namísto podpory a národní jednoty vedla opozice s mainstreamovými liberálními médii bezprecedentní dezinformační kampaň, a to jak v Maďarsku, tak i na mezinárodní scéně,“ napsala politička na Facebooku.

Foto: Profimedia.cz

Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová.

Hlavním argumentem pro „zmocňovací zákon“ bylo to, že není čas na legislativní procedury a že plně zaměstnaná vláda musí efektivně jednat. Poslední týdny ale ukázaly, že si kabinet i poslanci našli v krizi čas i na řešení světonázorových otázek a prosazení několika zákonů, které s koronavirovou epidemií vůbec nesouvisí. Co se tedy v Maďarsku stihlo?

Dekretů vláda vydala asi 70. Kromě opatření, jako je nošení roušek, omezení svobody pohybu nebo vyhrazení doby pro nakupování seniorů, která byla běžná i v okolních zemích, vláda přistoupila i k méně obvyklým krokům.

Případ Kartonpack

Už krátce po vyhlášení nouzového stavu v polovině března vydal kabinet dekret o tom, že vedení státem označených strategických firem může v případě potřeby převzít armáda. Na seznamu se ocitlo asi 140 společností: mimo jiné vodárny, plynárny, petrochemický i farmaceutický průmysl či jaderná elektrárna.

Šlo o státní, ale i soukromé firmy, včetně maloobchodního řetězce. Hlavním úkolem vojáků bylo zprostředkovat přímý komunikační kanál mezi vedením a vládou. To si podle serveru Index.hu některé firmy pochvalovaly jako efektivní. Dostaly navíc prioritu při distribuci ochranných pomůcek.

Objevily se i stížnosti na porušování ochrany osobních údajů zaměstnanců ze strany armády nebo obavy z prozrazení know-how a výrobního tajemství. Hlasitou odezvu měl postup v případě soukromé firmy Kartonpack. Ve společnosti vyrábějící kartony, kterou vláda označila jako strategickou, propustil státem dosazený vojenský přidělenec členy představenstva a nahradil je lidmi spojenými s vládnoucí stranou Fidesz. Nešlo přitom o znárodnění, ale o dosazení státního vedení.

Oslabení obecních rozpočtů

Vojáky vláda dosadila i do vedení každé nemocnice v zemi a armáda hlídkovala i v ulicích měst. Dekretem kabinet zasáhl i do příjmů místních samospráv. O peníze přišly cílenými zásahy hlavně města a obce, kde po loňských komunálních volbách vládnou opoziční strany.

A o finance přišly i politické strany. Vláda totiž rozhodla o tom, že se vyplácení státní podpory sníží kvůli koronavirové krizi o polovinu, což pro menší opoziční strany bude znamenat finanční potíže. Nařízením se snížila i pracovněprávní ochrana zaměstnanců a výrazně pak ochrana osobních údajů.

Zvýšily se naopak daně pro banky a mezinárodní společnosti. V nejnovějším dekretu pak vláda omezuje prodej společností nebo podílů ve společnostech (označených za strategické) do zahraničí nebo cizích rukou.

V rámci „zmocňovacího zákona“ prošla i novela trestního zákoníku. Zavedla až pětiletý trest za zveřejnění nepravdivé informace, jež by znepokojila veřejnost, a až osmiletý trest za maření úsilí vlády chránit lidi. Podle údajů z minulého týdne policie kvůli falešným zprávám zahájila řízení ve 105 případech. Média přitom upozornila na několik případů, ve kterých pak sama ministryně spravedlnosti přiznala pochybení. Šlo třeba o sporné zadržení člena opoziční neparlamentní strany Momentum.

Foto: Profimedia.cz

Maďarský premiér Viktor Orbán.

Vláda a její poslanci ale stihli v posledních týdnech řešit i jiné věci než koronavirus. Minulý týden parlament rozhodl o utajení podmínek smlouvy o modernizaci železnice mezi Budapeští a Bělehradem. Utajení bude platit 10 let.

Obří investici za 1 000 miliard forintů má financovat čínská půjčka. Opozice mluví o zradě národních zájmů a službě Pekingu. Vláda argumentuje důležitostí uzlu pro nákladní dopravu z Číny a vznikem pracovních míst. Modernizace počítá s dvoukolejnou tratí a rychlostí vlaků 160 kilometrů v hodině.

Ve stejný den prošla parlamentem změna zákona, podle které se na matričních úřadech a do všech dokladů bude zapisovat „biologické pohlaví založené na zrození a genomu“. Takový zápis spočívající v „pohlaví při narození“ už se později nebude dát změnit.

V praxi to znamená, že trans lidé tak přijdou o možnost změnit si jméno a získat doklady odpovídající jejich nové identitě. Dosud mohli o úpravu údajů požádat úřady. Vláda je tak donutí používat dokumenty, které nejsou v souladu s jejich identitou, vzhledem a genderem, s nimiž se ztotožňují.

O něco dříve se dekretem změnila práva garantovaná zákonem o svobodném přístupu k informacím z roku 2011. Lhůta, kterou má úřad nebo veřejná instituce na odpověď, se může nově z dosavadních 15 dní protáhnout až na 45. Týká se to i už dříve podaných žádostí. Znamená to komplikovanější přístup k datům a informacím, například o smlouvách nebo státních výdajích, které politici či státní instituce na běžný dotaz médiím odmítají sdělit. Žádost už nově není možné podat ústně.

Informace až za 45 dní

Pro maďarská média to znamená výrazné omezení, vláda totiž dlouhodobě zužuje kritickým médiím přístup k informacím, například omezením pohybu v parlamentu, a tím pádem možnosti ptát se politiků. Pokud jim navíc instituce neposkytne informace ani ve lhůtě 45 dní, nemohou se až do konce nouzového stavu obrátit na soud.

Na začátku května také maďarští poslanci vyzvali vládu, aby nepodnikala další kroky v ratifikaci takzvané Istanbulské úmluvy. Dokument z roku 2011 odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v něm zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované