Hlavní obsah

Práce laureátů Nobelovy ceny změnila ekonomii díky experimentům

Foto: Seznam Zprávy

„Ilustrační foto.“

Reklama

11. 10. 20:15

Práce ekonomů, kteří dnes byli oceněni Nobelovou cenou, vyvozují poznání o světě díky experimentům na základě skutečného chování lidí v reálném prostředí.

Článek

Zároveň jejich přístup odráží změny v ekonomické vědě v posledních desetiletích, kdy bez využití experimentů a měření nemá odborná práce a její následná aplikace do praxe téměř šanci na úspěch. Inspiraci by si z výsledků tohoto přístupu měly vzít i vlády. Vyplývá to z dnešních vyjádření ekonomů pro ČTK.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání.

„Všeobecně panuje přesvědčení, že ekonomie nemá k dispozici možnost provádět pokusy, které jsou přitom v přírodních vědách naprostým základem poznání. Letošní laureáti jsou oceněni za to, že se jim povedlo toto omezení ekonomie aspoň do jisté míry obejít,“ uvedl analytik České spořitelny Michla Skořepa. Využití přirozených pokusů přitom podle něj výrazně zesiluje důvěryhodnost závěrů, které jsou ekonomové schopni z dat vznikajících kolem nás získat ohledně důsledků různých událostí a vládních zásahů.

Podobně se pro ČTK vyjádřil i ředitel think thanku IDEA Jan Švejnar. V současnosti totiž podle něj prakticky nelze v prestižních publikacích zveřejnit práci bez toho, aby nekladla důraz na ekonometrickou a experimentální metodu. „Jsou to empiričtí vědci ekonomie v době, kdy se ekonomie stále více rozděluje, stejně jako fyzika, na teoretickou a empirickou část. Všichni tři se zaobírají zásadní otázkou společenských věd, a to, co způsobuje co. Jsou vynalézaví v tom, že se snaží objevit metody, jak určit, kde je původ nějakého jevu,“ uvedl. Podle něj by se z výsledků jejich práce měly vlády poučit.

„Práce je zcela zásadní, neboť vyvozuje naše poznání o světě podle skutečného chování lidí, v jejich reálném prostředí, nikoli hypotetickém nebo laboratorním. Zároveň se koncentruje na posuzování konkrétních změn hospodářské politiky vlád, nikoli abstraktních a hypotetických,“ uvedl i analytik Natland Petr Bartoň.

Podle něj by si z práce laureátů měli politici vzít ponaučení například tím, že nebudou každou novou hospodářskou politiku začínat vždy k 1. lednu. „K 1. lednu se toho mění vždy hodně a ekonomové potom nejsou schopni rozpoznat, jestli se lidé chovají jinak kvůli té nebo kvůli jiné změně. Je to neprůkazné… Dalším ponaučením pro politiky může být nesnažit se všechnu hospodářskou politiku centralizovat. Federální státy, které různé hospodářské politiky mění různým tempem a v různých časech, nám toho o lidském chování totiž řeknou více,“ uvedl.

Podle ekonoma think tanku IDEA Filipa Pertolda se laureáti nesmazatelně zapsali do dějin ekonomie v rozlišování korelace a kauzality pomocí přirozených experimentů. „Jedná se především o výzkum v ekonomii vzdělání, minimální mzda, migrace, nerovnosti, mzdové vyjednávání, genderové nerovnosti. Používání regresní diskontinuity, rozdíly v rozdílech a další identifikační strategie, pomohlo k poznání kauzálních vztahů v těchto oblastech,“ uvedl na twitteru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované