Hlavní obsah

Prašnost v Česku stoupá. Češi by se měli zamyslet nad svým životním stylem, říká expert zdravotního ústavu

26. 5. 2019

Rozhovor s vedoucím Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu Bohumilem Kotlíkem. (Video: Seznam.cz)

S dlouhotrvajícím suchem vzrůstá i míra prašnosti v ovzduší. Tu můžeme pozorovat nejen na zaprášeném nábytku, ale i na zhoršeném zdravotním stavu.

Článek

Podíl na zvýšené prašnosti nemá jen dlouhodobé teplo a sucho. Za tvorbou prachu stojí i nadměrná doprava především vozidel s dieselovými motory, která nemají katalyzátor, nebo špatné hospodaření na polnostech. Prach nicméně patří k životu, jeho výskyt v ovzduší je normální. V posledních letech však překračuje zákonem dané limity.

V České republice platí několik zákonných limitů pro koncentraci prachu v ovzduší. Limity se vztahují na dva druhy polétavého prachu, jehož jednotlivé kusy se liší velikostí – PM10 a PM2,5, tedy částice aerosolu o velikosti do 10 nebo do 2,5 mikrometru.

V zákoně o ochraně ovzduší je stanoveno, že PM10 nesmí v rámci 24 hodin překročit 50 mikrogramů na metr krychlový víckrát než 35 dnů v roce. Zároveň platí norma 40 mikrogramů pro PM10 a 25 mikrogramů pro PM2,5, která je hraniční pro roční průměr. I přesto nastávají v Česku dny, kdy jsou zákonné limity překračovány, a to i několikanásobně. Například Ostravsko zaznamenává koncentraci PM10 vyšší než 50 mikrogramů i vícekrát než stokrát v roce.

„Ostravsko díky své poloze a průmyslové základně zůstává černým bodem. Jinak se najdou lokality ve větších městských aglomeracích v závislosti na dopravě, které také nejsou úplně nejlepší,“ říká vedoucí Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu Bohumil Kotlík. Dalšími lokalitami, které trpí zvýšenou prašností, bývá Praha nebo severní Čechy.

Prachem trpí jak životní prostředí, tak lidské organismy. Stručně řečeno lze říci, že čím menší částečky prachu v ovzduší poletují, tím jsou pro lidské tělo nebezpečnější. Nejsnáze se totiž dostanou do plicních sklípků, kde mohou způsobovat typicky tři druhy zdravotních problémů. „Jsou to kardiovaskulární neboli srdeční onemocnění, kdy zátěž organismu zvyšuje zátěž na srdce. Samozřejmě respirační onemocnění, kdy můžeme mít problémy s dýcháním. Potom se u některých látek uvádí i systémové působení, to znamená možnost vzniku nádorů,“ popisuje Kotlík. Důsledkem je pak i zvyšování počtu alergiků a astmatiků v populaci.

Ke zvrácení zhoršující se situace může přispět kdokoliv, a to změnou životního stylu, kdy je třeba zamýšlet se nad ohleduplnějším chováním. A to ve smyslu méně častého využívání auta nebo neplýtvání energiemi. Další opatření prozrazuje vedoucí Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu Bohumil Kotlík v úvodním videu.

Rozhovor je součástí pořadu Ráno na gauči, který vysíláme na Televizi Seznam každý všední den od 7:00.

Návod k naladění Televize Seznam najdete zde.

Doporučujeme