Článek
Tehdy Bílá Labuť zákazníky lákala dnes dobře známým neonovým logem, který zobrazoval labuť s korunkou a byl vidět i z velké dálky. Byla, a dodnes také je, osm metrů vysoká a jejím autorem by údajně měl být grafik Božidar Leiser.
„Z dnešního pohledu je to unikát. Jde pravděpodobně o nejstarší funkční neon,“ říká Jakub Potůček, historik architektury z ČVUT. I přestože byla Bílá labuť moderní obchodní dům, dodnes je opředena řadou mýtů a falešných prvenství.
Poté, co se nechali zákazníci na neonovou reklamu nalákat, nalezli uvnitř tehdy nebývalé moderní technolgie, které byly pro Českou republiku opravdu ojedinělé. Se zahraničím se však nemohly rovnat, a to především proto, že se Bílá labuť musela vměstnat do již zastavěného městského centra.
„Obchodní dům sítě Karstadt v Berlíně na Hermannplatzu nebo slavné obchodní domy holandské sítě De Bijenkorf třeba v Rotterdamu měly tu výhodu, že stály v rozvolněné zástavbě a byly mnohem větší, mohem reprezentativnější a také starší,“ porovnává Potůček.
Kromě toho už tehdy nabízely poloautomatizované stroje, které například v jídelnách pomáhaly s objednávkami jídel.
Řada Pražanů se dodnes domnívá, že Bílá labuť drží tuzemské prvenství v instalaci eskalátorů. Co se týče obchodních domů, však v této kategorii Praha první nebyla. Úplně první obchodní dům s eskalátory stál v Brně – Olomoucká obchodní síť ASO (Ander a syn Olomouc) nainstalovala první pohyblivé schody do obchodního domu již v roce 1934, tedy o pět let dříve, než se otevřela Bílá labuť. Ještě předtím však, mimo obchodní dům, jezdil pohyblivý chodník na pražskou Letnou, a to dokonce již mezi roky 1926–1935.
Jak to bylo se zářivým topením a prosklenou stěnou? Jde o unikáty? Odpovědi nabízí historik architektury Jakub Potůček v úvodním videu.
Rozhovor je součástí pořadu Ráno na gauči, který vysíláme na Televizi Seznam každý všední den od 7:00.
