Šumava není jediná. Míst znečištěných po vojácích SSSR byly v Česku desítky

V Národním parku Šumava se našlo rozsáhlé kontaminované území. V bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda, se našlo asi 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi a 1000 tun zasažené zeminy.

Vzorky odebrané v půdě na Šumavě prověřoval také Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚBJ). „Nebyla prokázána přítomnost látek uvedených v příloze k Úmluvě o zákazu chemických zbraní ani jejich relevantních degradačních produktů,“ uvedl úřad ve zprávě. Zdůraznil, že se ve vzorcích nenašly ani látky, které byly v historii používány jako chemické zbraně, nepotvrdila se ani přítomnost fosgenu.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) označil kontaminaci na Šumavě za „přírodní katastrofu“. Odborníci ale uvádějí, že se Česko v podobné situaci nenachází poprvé. Míst znečištěných vojáky je v Česku řada, řadu z nich využívala Sovětská armáda.

„Sovětská armáda na jakákoliv pravidla naprosto kašlala. Žili tak, jak uznali za vhodné. Místními normami a zákony se nezatěžovali, znečištěním se nezabývali. Když byla země nějak zasažená, prostě se přesunuli dál. Jejich přístup nebyl vůbec šetrný, navíc na území nikoho nepouštěli,“ popsal historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.

Po úplném odchodu sovětských vojsk v červnu 1991 přistoupily československé úřady k průzkumu všech oblastí, ve kterých vojáci pobývali. „V roce 1991 bylo znečištění zjištěno na všech základnách, které Sověti využívali,“ říká Tomek

Míst, kde Sověti pobývali, byly v Československu vyšší desítky. Nejznečištěnější pak byla ta, kde se nacházely největší posádky. Podle Tomka šlo o vojenské újezdy v Milovicích, Ralsku, Vysokém Mýtě, na Moravě v Olomouci nebo ve slezském Bruntálu.

„K jednomu z největších znečištění došlo na letišti Boží Dar v Milovicích, kde látky unikaly ze špatně izolovaného potrubí přímo do půdy,“ doplňuje historik.

Nejvíce znečištění pocházelo z paliv. „Ve vojenských újezdech, a to platí všude, jsou největším problémem ropné produkty. Vojenská technika jezdí na benzín, naftu, či letecký petrolej a často dochází k různým úkapům či netěsnostem,“ popisuje Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity.

Ropné znečištění lze ve srovnání s jinými organickými kontaminanty často snáze biologicky odbourávat, ve velkém množství ale představuje závažný problém. „Vyskytují se v něm aromatické uhlovodíky, které mohou být karcinogenní, i ropné produkty samy o sobě jsou toxické,“ popsal Cajthaml. Problém může být také průnik ropy do podzemní vody, kde obvykle není dostatečné množství kyslíku, a k přirozenému rozkladu tak dochází pomaleji.

Dalšími látkami, které se v opuštěných vojenských újezdech objevují, jsou chlorované uhlovodíky. „Většinou jde o chlorované ethyleny, které se používaly v čistírnách oděvů, prádelnách, či k odmašťování strojů,“ upřesnil Cajthaml. Ty se oproti ropě rozkládají složitěji. Navíc jsou v kapalné fázi hustší než voda, takže mohou pronikat hluboko pod hladinu podzemní vody a vytvářet dlouhodobý zdroj kontaminace.

Společně s chemickými riziky hledaly úřady ve vojenských prostorech i nevybuchlou munici. „Nejvíce munice se našlo na dopadových plochách dělostřeleckých střelnic, třeba právě v Ralsku a Milovicích. V lokalitách, kde se nedal očekávat nějaký nález, se ale dělal jen povrchový průzkum. Proto k nálezům dochází i teď,“ uvádí Tomek.

Sověti v Česku pobývali podle informací ministerstva životního prostředí na třiasedmdesáti místech, na šedesáti z nich zanechali významné ekologické škody. Jen do roku 2019 na jejich odstranění vynaložil stát na sanace postižených území jeden a půl miliardy. „Většinu kontaminace se snad podařilo odstranit,“ doplnil Cajthaml.

Historik Tomek si nemyslí, že by v současnosti mohlo dojít k nálezu většího ložiska kontaminace. „Není pravděpodobné, že by se objevil nějaký velký únik nebo znečištění, kterého by si v roce 1991 nikdo nevšiml. Něco malého by se ale objevit mohlo,“ připouští.

V případě, že by se znečištění objevilo, by však jeho odstranění neměl být problém. Například metod pro odstranění ropy existuje celá řada, lze ji rozložit pomocí mikroorganismů a přístupu kyslíku. Ne vždy lze však ropné kontaminanty zlikvidovat snadno.

„Pokud se vedle ropných produktů vyskytují třeba chlorované ethyleny, problém je složitější. Ropné uhlovodíky lze často dobře rozkládat za přístupu kyslíku, zatímco například chlorované ethyleny se mohou biologicky odstraňovat reduktivní dechlorací, pro kterou je naopak potřeba vytvořit anaerobní podmínky. Pokud se oba typy kontaminace překrývají, může to sanaci komplikovat,“ popsal Cajthaml.

Znečištěná zemina se v některých případech odstraňuje a odváží. Sanace kontaminované půdy je však nákladná. Například hlavní etapa odstranění starých ekologických zátěží v okolí letiště Hradčany v Ralsku stála asi 500 milionů korun. Odhad na vyčištění zasaženého místa na Šumavě je zase 192 milionů.

„Je to drahé. Potřebujete udělat řadu analýz, musíte používat speciální techniku, manipuluje se s tisícovkami tun půdy,“ zdůvodnil vysoké ceny Cajthaml. Doplnil, že se vědecká komunita snaží vyvíjet levnější metody, například založené na využití mikroorganismů. Ty však nelze aplikovat vždy.

Akutnost a cena zásahu se pak liší podle toho, v jakém je lokalita stavu. „Všechno se odvíjí od analýzy rizik. Od toho se odvíjí, jaké technologie a metody se použijí, ale také nákladnost a délka zásahu,“ vysvětlil Cajthaml.

Ačkoliv se velkou část znečištění po Sovětech podařilo zlikvidovat, musí se vyčištěné lokality i nadále kontrolovat a monitorovat. Znečištění se totiž může zachytit například v puklinách mezi kameny a po čase znovu unikat do půdy.

Ve středočeských Milovicích s kontaminací bojují i nadále, a to kvůli špatnému zásahu při likvidaci azbestu. Ten po demolici domů po vojácích a jejich rodinách nebyl odstraněn v souladu se zákonem, ale rozdrcen a smísen s dalším materiálem. Lidé pověření jeho likvidací ho následně rozváželi do různých míst po lokalitě. Policie v této souvislosti obvinila jednu firmu a pět lidí, škodu vyčíslila na 2,2 miliardy.

S přispěním Martina Kvasnici.