Článek
Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu.
Podle kritiků návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Pro prosazení zákona hlasovalo 104 koaličních poslanců, proti bylo 53 opozičních poslanců. Středeční debata o předloze trvala asi pět hodin čistého času.
Předkladatelé z řad sněmovní koalice ANO, SPD a Motoristů si od změn slibují zrychlení a zjednodušení povolování staveb. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) předlohu hájila například tím, že odstraní zbytečné řetězení jednotlivých řízení.
V doprovodném usnesení ze srpna vyzval Senát poslance, aby senátní veto nepřehlasovali. K tomu ve středu poslance vyzval i předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (STAN).
Vláda by měla podle Senátu předložit celkovou stavební novelu řádnou legislativní cestou. To, že novelu předložili představitelé vládní koalice jako poslanecký návrh, bylo terčem kritiky ze strany opozice i během debat ve Sněmovně. Kromě toho varovala sněmovní opozice před možným kolapsem stavebního řízení kvůli tomu, že stavební úředníci nebudou chtít přejít pod státní stavební správu.
Ministryně Mrázová ve středu řekla mimo jiné, že cílem novelizovaného zákona není dát přednost investorovi před občanem, ale ukončit stav, kdy oba narážejí na soustavu nekoordinovaných úředních postupů. Senátor Plevný naopak zastává názor, že samotný vznik centrálního stavebního úřadu nic nezkrátí a jeho provoz bude dražší než u nynějšího systému.
Také ze strany sněmovní opozice se na novelu opět snesla kritika. „Zákon psaný na míru developerům a pro developery,“ řekl například někdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Jeho dopad označil za katastrofu. „Já myslím, že s tímto zákonem ještě zažijeme zásadní problémy,“ domnívá se.
Mezi základní cíle jeho novelizované podoby patří podle předkladatelů vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí. Všechna krajská města mají nově dostat právo vydávat své vlastní stavební předpisy. V případě odvolání bude muset nadřízený úřad rozhodnout a nebude moci vrátit věc k novému projednání. Územní plánování předává novela do samostatných působností obcí a krajů.
Zákon nově stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 000 metrů čtverečních. Zákon také zavádí výjimku, která umožní zachovat nelegální stavby, což se v Senátu rovněž stalo terčem kritiky.
