Článek
Poslanci po týdnu jednání schválili novelu stavebního zákona. Cílem již třinácté novely stavebního zákona je změna, o kterou se politici pokoušejí roky - zkrátit povolování staveb z let na měsíce a zbavit stavebníky nekonečného obíhání úřadů.
Návrh, který v prosinci 2025 předložila skupina koaličních poslanců v čele s premiérem Andrejem Babišem, počítá s kompletní přestavbou stavební správy. Zákon by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2027, samotná proměna stavební správy ale poběží postupně. Celý rok 2027 se počítá jako přechodné období, kdy budou stávající stavební úřady fungovat už podle nových pravidel. Nová soustava stavební správy by pak měla naplno rozjet provoz od 1. ledna 2028.
Pro schválení novely hlasovalo 89 poslanců vládní koalice. Pro schválení jich bylo zapotřebí nejméně 86. Schvalování ovšem provázela výrazná kritika opozice. Vadilo jí, že tak rozsáhlou, stovky stran čítající změnu předložila koalice jako poslanecký návrh, čímž se vyhnula řádnému připomínkovému řízení i vyslechnutí oponentů – teprve po debatě k němu navíc přišla s obsáhlým pozměňovacím návrhem. Opozice se zároveň obává možného kolapsu stavebního řízení, pokud dosavadní úředníci nebudou ochotni přejít z obecních úřadů pod nově vznikající státní správu. Nyní novela míří do Senátu.
Jaké hlavní změny novela přinese?
Důraz na potřeby lidí: bydlení, práce a život v území
Zatímco doteď se zákon soustředil na ochranu veřejných zájmů, lidově řečeno, „aby nevzniklo nic, co by mohlo vadit“, nově si zákon bere za cíl „vytvářet podmínky pro bydlení, práci a život lidí“. Nová formulace má údajně tlačit na úřady, aby hledaly rovnováhu mezi ochranou hodnot a možnostmi rozvoje, tedy výstavby.
Zákon také říká, že výstavbu půjde zastavit jen tehdy, pokud nebude existovat nějaké mírnější opatření než úplná stopka. Například kompenzace. Tím chce eliminovat praxi úplných zákazů, které blokovaly výstavbu bez adekvátního vyhodnocení dopadů.
Jeden úřad, jedno řízení, jedno rozhodnutí
Novela staví na principu „1 úřad – 1 řízení – 1 razítko“. Novela počítá se vznikem Úřadu rozvoje území České republiky. Tento „superúřad“ má řešit jak územní plánování, tak povolování staveb i vyvlastňování.
Pod „superúřadem“ má vzniknout 14 krajských úřadů rozvoje území s 205 územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností - ty nahradí současných 626 stavebních úřadů. „Ping-pong“ mezi úřady a dlouhé čekání na vyjádření tu hygieny, tu požárníků by mělo odpadnout. Většina posuzování totiž proběhne v rámci jednoho jediného řízení.
Radikální změnou je integrace dotčených orgánů přímo do stavebních úřadů. Úřad má nově vydávat rozhodnutí, které nahradí většinu závazných stanovisek ostatních institucí. Výjimkou zůstává pět typů závazných stanovisek pro nejcitlivější oblasti – mimo jiné ochranu životního prostředí, památkovou péči, požární ochranu a EIA.
Méně obstrukcí
Stavebníci kritizovali dotčené orgány za jejich extrémní a údajně někdy nepodložené požadavky. Zákon nyní výslovně stanovuje, že stanoviska se mají vydávat co nejdříve, pouze v mezích působnosti a s použitím nejmírnějších prostředků, které stačí k ochraně jejich zájmů.
Novinkou je také tzv. fikce souhlasu: pokud vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury (například silnic, železnic, vodovodů nebo elektrických sítí) ve stanovené lhůtě své stanovisko nevydá, zákon jeho mlčení automaticky považuje za souhlas bez dalších podmínek. Cílem je snížit byrokratické překážky a urychlit projednávání staveb.
Zrychlené řízení
Na úplné minimum se povolovací proces zkrátí v tzv. zrychleném řízení. Schváleno může být už v řádu týdnů. Co je k tomu potřeba? Obec musí disponovat územním plánem, zároveň záměr nesmí vyžadovat tzv. EIA (posuzování vlivů na životní prostředí). A zatřetí stavebník musí doložit souhlasy všech účastníků. V takovém případě může stavební úřad vydat povolení rovnou, jako úplně první úkon řízení.
Zrychleně budou moci být nově schvalovány i bytové domy. Okruh takzvaných vyhrazených staveb se totiž rozšíří i o projekty hromadného bydlení o výměře nad 10 tisíc metrů čtverečních. V Praze přitom nyní trvá získání povolení pro bytový dům i deset let.
Samosprávy dostávají významnou roli
O územních plánech a územním rozvoji by si nově měly rozhodovat samy obce. Podobně jako si rozhodují třeba o rozpočtu. Měly by tak mnohem větší prostor uplatňovat vlastní priority.
Územní plán je nejsilnější nástroj, kterým obec říká, kde se bude stavět, jaké typy staveb budou povoleny, jaké území se má chránit, kde mají být služby, zeleň nebo infrastruktura.
Pokud plán nebude schvalovat stát, ale samospráva, získává větší šanci bránit svůj vlastní veřejný zájem - například dostupné bydlení, živé centrum nebo ochranu hodnotného území.
Vymezení zastavitelných území: spory končí
Velkou úlevou pro developery i obce je také nový paragraf 193. Ten říká, že pokud je záměr v zastavitelném území a je v souladu s územním plánem, má se za to, že je přípustný i podle jiných zákonů.
Už se neposuzuje například krajinný ráz nebo vynětí ze Zemědělského půdního fondu. Je tím posílen princip, že klíčové rozhodování se odehrává už při tvorbě územních plánů, nikoli až u jednotlivých staveb.
Pohoda bydlení
Zákon také nově definuje „pohodu bydlení“. Chrání sousedy před nepřiměřenými dopady výstavby, ale nemohou bránit stavbě jen proto, že se jim „nelíbí“.
Rychlejší kolaudace
Odlehčení přinese úřadům rozšíření pravomocí autorizovaných inspektorů. Kromě kontroly mohou nově vydat i kolaudační rozhodnutí. Stavebník by tak na úředníka „s razítkem“ měl čekat kratší dobu.
Odvolání a soudy: žádné vracení na začátek
Odvolací orgán již podle nového zákona nemá rušit rozhodnutí a vracet věc k novému řízení - musí rozhodnutí nějak konkrétně změnit. Soudní přezkum se pak zrychluje díky měsíční lhůtě pro podání žaloby a omezení na důvody, které byly uplatněny už v odvolání.
Nová řešení digitalizace
Digitalizace by měla běžet podle vlastního harmonogramu paralelně s institucionální reformou: nové softwarové řešení má být hotové k 1. lednu 2029, do roku 2030 pak má fungovat souběžný provoz starého i nového systému.
