Hlavní obsah

Předpověď: Na 90 procent se příštím prezidentem USA stane Joe Biden

Michal Sirový
Ekonom, profesionální volební sázkař
Foto: Profimedia.cz

Do pátku 30. října volilio v předstihu už 80 milionů z 245 milionů amerických voličů. Snímek je z fronty před volebním centrem v Brooklynu, kde se čekalo dvě hodiny.

Reklama

31. 10. 2020 16:00

Současnému prezidentovi může ve volbách pomoci pouze zázrak. A ani by nás to vzhledem k uplynulým čtyřem letům nemělo překvapovat.

Článek

Gerald Ford, Jimmy Carter a George Bush starší. Od roku 1932 jediní prezidenti USA, kteří nedokázali obhájit svůj mandát. A Donald Trump se k nim letos pravděpodobně přidá. V předvolebních průzkumech dlouhodobě ztrácel a Bidenův náskok nedokázal stáhnout ani v posledních předvolebních dnech před rozhodujícím 3. listopadem.

Joe Biden vede v celostátních průzkumech přibližně o 9 procentních bodů. I pokud by se průzkumy výrazně zmýlilly, Biden by získal více hlasů než Donald Trump. To by mu stačilo na celkové vítězství v prezidentských volbách v Česku, na Slovensku nebo ve Francii. Ale ne nutně v USA.

Americký prezident se totiž volí nepřímo, prostřednictvím volitelů. Každý z 50 států USA (a hlavní město Washington) má jednoho volitele za každého kongresmana. Nejmenší státy, jako je třeba Wyoming, mají tři volitele. Největší stát, Kalifornie, jich má hned 55. Všechny volitele z jednoho státu získá ten kandidát, který v daném státě dostane nejvíce hlasů. Je tedy jedno, jestli Biden vyhraje v Kalifornii o milion hlasů či o jeden jediný. V obou případech by získal stejných 55 volitelů. Pro celkové vítězství musí jeden z kandidátů posbírat celkem 270 volitelů.

Někdy se tedy může stát, že vyhraje kandidát s menším počtem hlasů, které měl ale příhodně rozložené v určitých státech. Hillary Clintonová by mohla vyprávět. Právě před čtyřmi roky totiž demokratická kandidátka vyhrála na počet hlasů – získala jich o tři miliony více než Trump, ale prohrála na počet volitelů.

A právě k volbám z roku 2016 jsou často přirovnávány ty letošní. Je to přirozené: Opět kandiduje Donald Trump, opět prohrává v průzkumech a státy, které volby rozhodnou, se takřka nezměnily.

Jenže tady vhodný příměr končí. Letošní volby jsou od těch posledních jinak velmi odlišné.

Biden, Trump, Clintonová a nerozhodnutí voliči

Demokratický kandidát Joe Biden vede nad současným prezidentem přímo drtivě. Jako jediný z vyzyvatelů v dějinách USA se v celostátních průzkumech dostal nad 50 % voličské podpory. Hillary Clintonová se k 50% hranici nikdy ani náznakem nepřiblížila.

Biden si dlouhodobě udržuje vedení o devět procentních bodů a takřka nikdy nebylo nižší než sedm procentních bodů. V období po první debatě a během červnových rasových nepokojů byl Bidenův náskok dokonce dvouciferný. Stejné vedení naznačuje i část průzkumů jen několik dní před samotnými volbami.

Oproti tomu Hillary Clintonová měla náskok sotva poloviční a ten se navíc v posledních dnech před volbami viditelně ztenčoval.

Vidíme podobné dotahování Donalda Trumpa i letos? Nikoliv. Ani po poslední debatě se rozdíl mezi kandidáty v průzkumech téměř nezměnil.

Další důležitou proměnnou jsou nerozhodnutí voliči a voliči třetích stran. V USA totiž nekandidují jen dva kandidáti, ale často se k nim přidávají i další, byť bez šance na celkové vítězství. Mnohdy je volí voliči, kteří nejsou spokojeni ani s jedním z hlavních kandidátů. A v průzkumech se k nim často hlásí voliči, kteří ještě nejsou rozhodnutí pro ani jednoho z hlavních kandidátů.

Čím větší počet nerozhodnutých je, tím je volební výsledek méně jistý. Protože prostě nevíme, koho bude tato skupina lidí volit. A právě její velikost je letos oproti roku 2016 velmi odlišná. Zatímco v roce 2016 bylo nerozhodnutých voličů a voličů třetích stran téměř 15 %, letos je to pouhých 5 %.

Právě nerozhodnutí byli jednou z příčin, proč nakonec Donald Trump získal víc hlasů, než mu přisuzovaly průzkumy. Nerozhodnutí voliči byli totiž v roce 2016 demograficky hodně protrumpovští: šlo převážně o bělochy s nižším vzděláním.

Letos je – hádáte správně – všechno jinak. Nerozhodnutí voliči jsou spíše černoši a Hispánci, navíc mladší než průměrný volič. Jsou tedy z demografických skupin, které významně preferují Joea Bidena.

Trump navíc porazil Clintonovou i díky tomu, že byla podobně neoblíbená jako on sám. Bidena mají oproti předešlé dvojici Američané rádi, více než polovina z nich. Těžko říct, zda je to proto, že není Trump, nebo že Biden sám o sobě pro ně představuje dobrého politika. V důsledku je to totiž jedno. Trump letos stojí proti relativně oblíbenému politikovi, což je proti roku 2016 vcelku velká změna.

Všechny výše zmíněné závěry tedy naznačují, že je Trump ve výrazně horší situaci než v roce 2016.

Prohrává mimo jiné i proto, že ho vždy podporovala jen menšina Američanů. Přestože hlasitá.

Prezident hlasité menšiny

Donald Trump o sobě rád říká, že je hlasem pro onu tichou americkou většinu. Že díky němu, nepolitikovi, konečně lidé dosáhnou na tradiční zkorumpované politiky ve Washingtonu. Mnoho Američanů mu to před čtyřmi roky věřilo, i proto získal o něco víc nezávislých voličů než Hillary Clintonová. Přesto nedokázal získat většinu hlasů a vyhrál jen díky volitelům.

Během čtyřletého vládnutí se však nikdy nepokusil získat na svou stranu alespoň polovinu obyvatel USA. I jeho letošní předvolební kampaň byla připravena pro Trumpovo voličské jádro. Nikoliv pro přesvědčení nerozhodnutých voličů.

Nejtradičnější proměnnou, která hodnotí prezidenta během jeho mandátu, jsou tzv. approval ratings – zda s prezidentem souhlasíte, či nikoliv. Od roku 1945 měl každý z prezidentů USA aspoň na chvilku podporu většiny obyvatel.

Trump nikdy.

Jeho prezidentství schvalovalo v různých obdobích 36 až 46 procent Američanů. Nikdy víc.

Podobná čísla by tak nevadila, kdyby se Trump ucházel o mandát v poměrném volebním systému. Pro vítězství v tom většinovém je však takto nízká podpora doslova ničivá.

Většina komentátorů dnes píše, že Trump s Bidenem prohrává především kvůli nezvládnuté pandemii. Ano, mnoho tisíc mrtvých Američanů, za které je prezident přinejmenším nepřímo odpovědný, mu rozhodně šance nezvyšuje. Jenže Trump prohrával s Bidenem už před pandemií.

Jak vyplývá z dat webu RealClearPolitics, Biden vedl v celostátních průzkumech už v roce 2019. Jeho náskok navíc nikdy neklesl pod čtyři procentní body. Tato data tak podporují tezi, že by Trump prohrával i v případě, že by se žádná pandemie neodehrála. A tedy že má dlouhodobé potíže získat podporu od poloviny obyvatel své země.

Ve většinovém volebním systému – velký problém.

Trump ale určitě není bez šance na vítězství. Už mu k němu zbyla ale jen jediná cesta.

Bude se opakovat rok 2016?

Všechna čísla vypadají pro prezidenta hrozivě, stále ale existuje nenulová šance, že zopakuje svou vítěznou cestu z roku 2016. Musel by však vyhrát v Arizoně, Severní Karolíně, Georgii, na Floridě a nakonec v Pensylvánii. Žádná jiná reálná cesta pro Trumpovo vítězství neexistuje.

Problém je, že Trump ve všech zmíněných státech prohrává o dva až šest procentních bodů. A pokud chce vyhrát, nemůže ztratit ani jeden z nich.

Trump navíc nemá přesvědčivé vedení v Ohiu a v Texasu, tradiční republikánské baště. V obou státech vede o jeden až dva procentní body. Opět: Pokud chce zvítězit, musí získat i Ohio a Texas. Prohrou byť jen v jednom z těchto států se prezidentovy šance na znovuzvolení dostávají takřka na nulu.

Oproti předešlým volbám navíc nemá Trump podobný trumf jako e-maily Hillary Clintonové. Vyšetřování okolo demokratické kandidátky mu na poslední chvíli napomohlo nepříznivé průzkumy zvrátit a nakonec vyhrát. Letošní největší říjnová kauza se odehrála okolo syna Joea Bidena, Huntera. Bohužel pro prezidenta, kromě tvrdého protrumpovského jádra nikoho dalšího nezajímala.

Jestli něco ovládlo mediální svět několik dní před volbami, pak je to koronavirus. USA zažívají už třetí vlnu, čísla nakažených trhají rekordy a počet obětí se opět vyšplhal k tisícovce za den. Podobné zprávy nahrávají právě Joeovi Bidenovi, kterému většina americké společnosti věří, že dokáže pandemii zkrotit lépe než Trump. Data navíc naznačují, že v místech, která významně postihl koronavirus, ztrácí Trump voličskou podporu.

Předvolební říjen se tedy rozhodně neodehrál tak, jak by si prezident Trump přál.

Tak kdo vyhraje?

Joe Biden.

Donald Trump je výrazným outsiderem. Aby měl reálnou šanci na vítězství, musely by se předvolební průzkumy zmýlit ještě víc než v roce 2016. A americké průzkumy se od posledních voleb viditelně zlepšily. Potenciální neuznání výsledků Donaldem Trumpem a jejich následné napadnutí u soudů je samozřejmě možné. Tento fakt tak dodatečně snižuje pravděpodobnost Bidenova konečného vítězství.

Kvůli všem zmíněným informacím dávám Bidenovi přibližně devadesátiprocentní šanci na to, že se stane příštím prezidentem USA.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované