Hlavní obsah

Přelomový proces. Soud v Nizozemsku řeší nejasnosti zákona o eutanazii

Pro eutanazii se jen loni v Nizozemsku rozhodlo přes šest a půl tisíce osob. (Video: Jolana Humpálová, Shutterstock.com, Reuters)

 

Reklama

29. 8. 2019 6:23

V nizozemském Haagu se rozhoduje o budoucnosti zákona o eutanazii – konkrétně o tom, jak se bude postupovat v případě, pokud pacient trpí demencí. Přelomový by měl být případ lékařky, která své pacientce eutanazii provedla – a nyní čelí stíhání za vraždu. Podle obžaloby nezajistila pacientčin dostatečný souhlas. Žena mohla podle nizozemského státního zastupitelství možná změnit názor, což lékařka neověřila.

Článek

Případ se odehrál před třemi roky, kdy nejmenovaná lékařka na žádost usmrtila čtyřiasedmdesátiletou pacientku. Ta trpěla pokročilou fází Alzheimerovy choroby, již jí lékaři diagnostikovali čtyři roky před smrtí. O eutanazii pacientka zažádala v dřívějších fázích onemocnění s tím, aby byla usmrcena dřív, než bude muset být převezena do pečovatelského domova. „Chci být schopná rozhodnout se, kdy zemřu, dokud jsem ještě při smyslech a když si budu myslet, že je správný čas,“ dodala.

Lékařka mou matku zachránila, tvrdí dcera

V momentě, kdy se měla žena dostat do pečovatelského domova, si lékařka řekla, že onen čas nastal. Neúnosnou míru nemocné pacientky potvrdili nezávisle na sobě i dva další doktoři, což je podmínka zanesená i v zákoně o eutanazii z roku 2002. Podle nizozemské veřejnoprávní televize lékařka svou pacientku o chystaném zákroku neinformovala. Nemocná žena měla dvacetkrát denně mluvit o své touze odejít – a tyto výroky pak vyvrátit. Právě kvůli různícím se vyjádřením pacientky došla prokuratura k závěru, že šlo o nedbalost ze strany lékařky.

„Lékařka neměla vyvodit závěr, že jde o dobrovolnou a dobře promyšlenou žádost. Měla to s pacientem dále prodiskutovat,“ tvrdí prokurátor Thijs Berger. To by mohlo podle zákona naznačovat „vraždu nebo zabití”.

Pacientka byla v pokročilé fázi Alzheimerovy choroby. „Už o tom nic nevěděla,” řekla doktorka s tím, že pacientka přišla o krátkodobou i dlouhodobou paměť. Nepoznávala ani vlastního manžela a podle lékařky ztratila posledních 60 let svého života.

Lékařka zákrok nicméně prodiskutovala s rodinou pacientky. Její dcera uvedla, že matka si byla svým přáním zemřít stoprocentně jistá. Mluvila s ní navíc noc před zákrokem – žena měla potvrdit, že ví o své nemoci a že se neuzdraví, na což ale reagovala prostým „to je v pořádku”. Podle dcery usmrcené ženy je soudní proces s lékařkou nepřiměřený. „Ta doktorka zachránila mou matku z mentálního vězení, ve kterém se nacházela,” uvedla dcera.

Trest nepožadujeme, řekla obžaloba

V Nizozemsku jde o první podobný případ spojený s eutanazií, který se dostal k soudu. A nejde o jedinou jeho zvláštnost – i kdyby soud rozhodl ve prospěch prokuratury, lékařka by nedostala žádný trest. Obžaloba její potrestání nepožaduje, chce ale, aby soud objasnil, jak zákon aplikovat právě na tak nejasných případech, jako jsou žádosti o usmrcení pacientů s demencí. „Norma, kterou lékařka porušila, byla nejasná, doktorku lze proto vinit jen částečně,” řeklo nizozemské státní zastupitelství.

Důvodem, proč lékařce nehrozí trest, je podle prokuratury i to, že je už v penzi. „Nehrozí proto, že by se něco takového mohlo opakovat a neexistuje důvod pro vysílání dalších signálů ostatním doktorům,” řekla. Dostatečným znamením je podle státních zástupců už tento případ, který přitáhl zájem médií a zažehl debatu. Uvedli navíc, že nezpochybňují dobré úmysly, s jakými lékařka jednala – věří ale, že měla s pacientkou trpící demencí mluvit více empaticky.

„Kauza je klíčová, protože na ní prokuratura testuje samotný zákon,” řekl Seznamu nizozemský novinář Laurens Boven z rádiové stanice BNR Nieuwsradio.

Nizozemsko legalizovalo možnost eutanazie po dlouhé debatě v 90. letech v dubnu roku 2002 – jako vůbec první stát na světě. „Nizozemská společnost je velmi liberální. Silně proti byly hlavně křesťanské politické strany. Ale obecně společnost tu myšlenku podporovala – to, že lidé budou mít pod kontrolou okolnosti vlastní smrti,” řekl novinář Boven. „Lidé chtějí mít možnost si říct, že už stačilo a rozhodnout, že zrovna tento moment je ten, kdy chtějí svůj život ukončit,” dodal.

Zákon povoluje tento zákrok podstoupit v případě, že pacient trpí nesnesitelnými bolestmi a také nemá šanci na zlepšení svého zdravotního stavu – splněno musí být ještě několik dalších podmínek. Žádost o eutanazii musí být předložena v psané formě. V dokumentu musí pacient uvést, že chce zemřít kvůli neúnosnému utrpení a nevyléčitelné nemoci. „A to je právě problém s Alzheimerovou chorobou – ztrácíte s ní schopnost uvažovat racionálně. Když se pro nějaký zákrok rozhodnete a máte tuto nemoc, stejně jako ta dáma několik let nazpátek, doktoři by se měli ujistit, že si pacient stále přeje zemřít. Problém je, jak to udělat,” uvedl Boven.

Jen loni se pro eutanazii rozhodlo více než 6 a půl tisíce lidí. Po Nizozemsku eutanazii zahrnuly do své legislativy i Belgie a Lucembursko. Pro tento zákrok se jen loni v Nizozemsku rozhodlo přes šest a půl tisíce osob.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované