Hlavní obsah

Premiérem Matovič? Volby smetou éru Fica, jasného vítěze mít nebudou

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Předseda hnutí Obyčejní lidí a nezávislé osobnosti Igor Matovič.

13. 2. 15:18

Výprask pro Směr, úspěch extremistů i cesta k nejméně pětičlenné koalici dnešní opozice. To naznačuje čerstvý průzkum preferencí na Slovensku necelé tři týdny před volbami. Středoevropský deník se věnuje i svévoli polské předsedkyně sněmovny, německo-rakouské stíhačce a žádostem o azyl v Rakousku a Maďarsku.

Článek

Na Slovensku vyšel jeden z posledních průzkumů před předvolebním moratoriem, které publikaci dalších údajů o volebních preferencích zakazuje. Z aktuálních čísel vyplývá, že v posledních týdnech výrazně posílila strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče. Těsně přeskočila i extremistické kotlebovce (LSNS).

Vládnoucí strana Směr Roberta Fica by teď volby sice vyhrála, se 17 procenty je ale na svém historickém minimu. Pokud by se takové výsledky potvrdily, největší šanci na sestavení vlády má zmíněný Matovič. Strany totiž koalici se Směrem i s kotlebovci odmítají.

Pro získání vládní většiny by se v takovém případě muselo v silně fragmentovaném parlamentu spojit nejméně pět ideologicky různorodých stran. Mezi jejich lídry navíc panuje (na osobní i politické úrovni) rivalita, kterou podtrhuje to, že Matovičův politický styl odpovídá stylu „profesionálního opozičníka“ a politického showmana. Premiérem se nakonec stát nemusí, spekuluje se i o variantě osobnosti „z venku“.

Pod pětiprocentní hranicí vstupu do sněmovny je Slovenská národní strana a strana Most-Híd. Obě teď tvoří vládní koalici se Směrem. Na ostro voliči rozdají karty 29. února. Už teď je ale jisté, že povolební vyjednávání bude extrémně složité.

Nové praktiky polského parlamentarismu

Předsedkyně polské sněmovny Elżbieta Witková loni v listopadu svévolně anulovala výsledky důležitého hlasování. Poslanci tehdy vybírali členy důležité Státní soudcovské rady, která rozhoduje o nominacích nových soudců. Komplikované hlasování ale provázel zmatek a podle opozice je možné, že ne všichni kandidáti vládní většiny uspěli.

Foto: Kancelaria Sejmu

Předsedkyně polského Sejmu Elżbieta Witková.

Výsledky prvního hlasování se ale nikdy nezveřejnily. Witková hlasování anulovala, i když na to podle jednacího řádu neměla právo. Hlasování lze totiž zpochybnit jen tehdy, když o to požádá nejméně 30 poslanců. To se nestalo.

Předsedkyně Sejmu se hájila technickou závadou hlasovacího zařízení. Teď ale vyšlo najevo, že k závadě nedošlo – parlamentní kancelář žádnou neevidovala. Stenoprotokol zato zaznamenal výkřik z pléna: „Musíte to anulovat, jinak prohrajeme!“ Případ vzbuzuje otazníky o tom, zda byla volba členů soudcovské rady legální. Nakonec dopadla pro konzervativce dobře.

Německo-francouzská stíhačka

Němečtí poslanci ve středu schválili investici 77 milionů eur (téměř dvě miliardy korun) do vývoje prototypu nové generace stíhaček pro evropské ozbrojené síly. Berlín teď očekává od Paříže stejně vysokou částku, na vývoji nového stíhacího letounu totiž Němci spolupracují s Francouzi. Na stavbě stroje by se měly podílet technologické giganty jako Airbus, Dassault Aviation a Thales Group.

Žádostí o azyl v Rakousku ubylo

Meziročně o devět procent méně žádostí o azyl zaznamenaly loni úřady v Rakousku, celkem jich bylo 12 511. Nejčastěji od Syřanů, Afghánců a Somálců. Zatím nejvíc žádostí bylo za posledních pět let v roce 2015 (88 340), od té doby jich výrazně ubylo. Status azylanta získalo loni v Rakousku 9 500 lidí, naopak neuspělo jich 10 100. O 13 procent vzrostl počet deportací.

Jiná situace byla loni v Maďarsku. Podle dat generálního ředitelství cizinecké policie udělila země azyl či jiný druh mezinárodní ochrany jen šedesáti lidem. To je jen 12 procent ze zhruba 500 žadatelů o azyl. Polovinu z nich tvořili nezletilí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené