Hlavní obsah

Češi mají smutnou jistotu: V žádném větším městě se nežije zdravě

Foto: Profimedia.cz

Nový Sadec, okresní město v Malopolském vojvodství, je podle EEA jedno z nejvíce znečištěných měst Evropy.

Reklama

17. 6. 9:20

Přes polovinu evropských měst sužuje špinavé ovzduší. Jen 127 z 323 měst má přijatelnou hladinu polétavého jemného prachu, ukázala nová studie. V Česku na ni nedosáhlo ani jedno z větších měst, nejhorší je situace v Karviné.

Článek

Navzdory tomu, že četné uzávěry a lockdowny vedly ke snížení emisí z dopravy, více než polovinu evropských měst stále trápí všudypřítomný a život ohrožující polétavý prach.

Nejhorší je situace ve východní Evropě, kde je stále nejvýznamnějším energetickým zdrojem uhlí. Městem s nejvíce znečištěným ovzduším se stal polský Nový Sadec následovaný italskou Cremonou a chorvatským městem Slavonski Brod. Nejčistšími městy se stalo švédské univerzitní město Umeå, finské Tampere a portugalský Funchal na ostrově Madeira. Vyplývá to z údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).

V České republice nemá ani jedno z větších měst hladinu pevných prachových částic známých jako PM2,5 pod limitem doporučovaným Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Na webu EEA jsou dostupná čísla pro šestnáctku českých měst – v žebříčku se objevuje Praha, Liberec, Kladno, Most, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Jihlava, Pardubice, Hradec Králové, Brno, Olomouc, Zlín, Ostrava, Karviná a Havířov. Posledních pět měst řadí EEA mezi města se špatnou kvalitou vzduchu, nejhůř z měření vyšla Karviná. Naopak nejlepší hodnoty PM2,5 vykazuje Plzeň.

Limit, který WHO doporučuje jako bezpečný, je 10 mikrogramů jemných částic PM2,5 na metr krychlový. V Karviné bylo průměrně naměřeno 19,62 mikrogramu na metr krychlový, v Plzni „jen“ 10,68 mikrogramu. V Evropě se dostalo pod limit stanovený WHO jen 127 ze 323 sledovaných měst.

Pevné prachové částice jsou lidským zrakem nezpozorovatelné. Tato forma znečištění ovzduší v Evropě ročně způsobí až 400 tisíc předčasných úmrtí, informoval britský list The Guardian.

Data dostupná na webu EEA ukazují průměr z dvouletého období. Měření se zúčastnily i některé neunijní státy, jako je Turecko, Švýcarsko či Norsko. Spojené království bylo z výzkumu po odchodu z EU vyřazeno.

Podle EEA vedly lockdowny, vyhlášené kvůli pandemii koronaviru, k velkému snížení hladin oxidu dusičitého – v některých městech až o 60 procent, ale hladiny polétavého jemného prachu zůstaly vysoké. Pevné prachové částice totiž pocházejí ze silniční dopravy, ze spalování paliv používaných k vytápění (například z kotlů na dřevo), z průmyslu i ze zemědělství.

„Přestože v posledních letech došlo k významnému zlepšení kvality ovzduší, v mnoha evropských městech zůstává kvalita vzduchu špatná. Prohlížeč, který jsme spustili na našem webu, lidem umožní, aby si porovnali kvalitu ovzduší svého města s ostatními. Poskytuje konkrétní a lokální informace, které jim mohou pomoci v řešení těchto problémů s místními úřady,“ doplnil pro deník The Guardian šéf EEA Hans Bruyninckx.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované