Hlavní obsah

Přichází sezóna požárů. V Amazonii jich v červnu bylo nejvíce za 13 let

Foto: Shutterstock.com

Spáleniště po jednom z požárů v tropickém deštném pralese v Amazonii, Brazílie.

7. 7. 12:15

Počet požárů v brazilské Amazonii byl v červnu oproti předchozímu roku asi o 20 procent vyšší a dosáhl třináctiletého maxima. S odvoláním na data brazilského institutu INPE to napsal server BBC.

Článek

Letos v červnu zaznamenal brazilský institut INPE na území Amazonie 2 248 požárů, zatímco loni v červnu jich bylo 1 880. Požárů obvykle přibývá v červenci, srpnu a září. Bohužel lze předpokládat, že požáry v Amazonii jsou letos teprve na svém počátku. Loni dosáhly požáry maxima v srpnu, kdy jich bylo hlášeno 30 901, třikrát více než v předchozím roce a nejvíce od roku 2010.

Problém letos podle ekologických aktivistů prohlubuje koronavirus, protože kvůli jeho šíření je pro úřady složitější kontrolovat, zda v pralese neřádí žháři. Ohně v Amazonii často zakládají farmáři či nelegální těžaři dřeva, kteří chtějí rychle „vyčistit“ zbytek lesní plochy, kde zůstaly stromy, které se nevyplatilo kácet.

INPE uvádí, že mezi lednem a květnem došlo ve srovnání se stejným obdobím loňského roku k nárůstu odlesněné plochy o 34 procent. V roce 2019, prvním roce vlády Jaira Bolsonara, vzrostlo podle ČTK v brazilské Amazonii odlesňování o 85 procent, zničeno bylo více než 10 tisíc kilometrů čtverečních zeleně.

V Brazílii, která je po USA druhým nejhůře zasaženým státem koronavirovou nákazou, počet zemřelých s nemocí covid-19 překonal hranici 60 tisíc a panují obavy, že na pacienty může mít škodlivé účinky právě zvýšená koncentrace kouře v atmosféře.

„Nemůžeme dopustit, aby se opakovala situace z roku 2019,“ řekl listu Folha de Sao Paulo výkonný ředitel brazilského zastoupení Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Mauricio Voivodic. Ten rovněž obvinil vládu, že proti požárům nedělá dost.

Nehoří jen Amazonie

Celkově INPE zaznamenal za rok 2019 po celé Brazílii více než 80 tisíc požárů. To je meziroční nárůst o 77 %, více než polovina z nich se nacházela přímo v brazilské Amazonii.

V Rusku začala sezóna lesních požárů o měsíc dříve, než je obvyklé. Podle Grigorije Kuksina z ruské pobočky nevládní organizace Greenpeace se množství lesních požárů i kvůli koronavirové nákaze zvětšilo oproti loňskému roku přibližně o pětinu. Ekologové se obávají globálních následků sibiřských požárů, například rychlejšího tání arktického ledu. Sibiřská tajga na přelomu loňského července a srpna hořela na ploše tří milionů hektarů, což zhruba odpovídá rozloze 40 procent Česka.

I ruský prezident Vladimir Putin ve svém loňském poselství na konci roku vyjádřil obavy. „Některá naše města byla postavena za severním polárním kruhem na permafrostu. Pokud ten začne rozmrzat, bude to vážné,“ uvedl tehdy Putin, jehož slova se potvrdila v letošním květnu, kdy se v důsledku povolujícího permafrostu hnula nádrž s palivem v tepelné elektrárně u sibiřského města Norilsk a do okolní půdy i řeky Ambarnaja vyteklo asi 20 tisíc tun ropných látek.

K letošnímu nezvyklému počtu požárů v Rusku příspívají i teplotní rekordy za polárním kruhem. Meteorologové v sibiřském městě Verchojansk naměřili 38 stupňů Celsia. Město si vysloužilo i záznam v Guinessově knize rekordů, za nejextrémnější výkyv teplot. V zimě tam totiž bývá až minus 68 stupňů Celsia, zatímco dosavadní letní rekord byl 37,2 stupně.

Bolsonaro kritiku odmítá

Loňské požáry vyvolaly protesty jak v Brazílii, tak i v zahraničí a vzbudily široký odpor k environmentální politice brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Prezident si vysloužil kritiku za to, že omezil prostředky ministerstva životního prostředí a že upřednostňuje zájmy podniků před ochranou přírody. Požárů podle BBC přibylo i ve stejné době, kdy Bolsonarova administrativa omezila pokuty za porušování právních předpisů týkajících se ochrany přírody.

Bolsonaro ale kritiku přicházející ze zahraničí odmítá. „Místo toho, aby některé státy pomohly, tak jednají bez respektu a v kolonialistickém duchu,“ řekl Bolsonaro loni v září v projevu v OSN. Vymezil se také vůči příměru, že amazonské pralesy jsou plíce planety. To je podle něj mylné tvrzení.

Amazonie se rozkládá na území několika států, ze šedesáti procent je v Brazílii. Dokáže pohltit významné množství uhlíku, čímž přispívá ke zpomalení globálního oteplování. Je domovem několika milionů rostlinných a živočišných druhů a také milionu původních amerických obyvatel. BBC už dříve psala, že každou minutu v Amazonii ubude plocha lesů o velikosti srovnatelné s fotbalovým hřištěm.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené