Článek
Motoristé sobě si po vstupu do Sněmovny hodlají založit politickou neziskovku. Po vzoru ostatních politických stran chtějí mít také svůj vlastní think tank.
„Určitě ano… Jen detaily si zatím necháme pro sebe,“ potvrdil Seznam Zprávám záměr založit politický institut Filip Turek, nově zvolený poslanec Motoristů a adept na ministra zahraničních věcí.
„Měl by to být konzervativní koncept. Obdobné skvěle fungují například v USA,“ přibližuje Turek, jak by měl motoristický institut vypadat.
Podle šéfa poslaneckého klubu Motoristů Borise Šťastného jsou zatím plány na motoristický politický institut v počátcích. „Bavili jsme se o tom zatím okrajově. Více o tom budeme jednat příští týden,“ uvedl Šťastný. Předseda strany Petr Macinka odpověděl na dotazy Seznam Zpráv, že „je to značně předčasné“.
Založit si politický institut partajím umožňuje zákon o sdružování v politických stranách. Formálně jde o právnické osoby, jejichž hlavním cílem je „výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v oblasti rozvoje demokracie, občanské společnosti, aktivní účasti občanů na veřejném životě nebo zlepšení kvality politické kultury.“
Pro politické strany jsou podobné think tanky dobrou možností, jak si finančně přilepšit. Na činnost institutu totiž stranám, které ve volbách získají určitý počet hlasů, přispívá stát.
Plánovaný motoristický think tank by si ovšem na příspěvek musel ještě počkat. Nárok na něj totiž vzniká až ve druhém volebním období ve Sněmovně.
„Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká straně a hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních obdobích Poslanecké sněmovny včetně probíhajícího volebního období a která je zakladatelem nebo členem politického institutu. Tento příspěvek smí strana nebo hnutí použít výlučně k hrazení výdajů na činnost politického institutu,“ píše se v zákoně.
Program versus realita
Motoristé se přitom netají svou kritikou neziskových organizací s politickou agendou. „Nekompromisně ukončíme podporu politických neziskových organizací, jejichž aktivity nemají žádné ekonomické ani společenské opodstatnění,“ píše se v jejich programu.
Právě Motoristé se zasadili o část programového prohlášení vlády, které slibuje zavést registr neziskových organizací s přehledem dotací od státu. Vznikající vláda také slibuje, že politickým neziskovkám omezí financování.
„Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků,“ píše se v programovém prohlášení vlády.
Redakce se členů Motoristů pokusila doptat na to, jestli není založení vlastní „politické neziskovky“ vzhledem k výše zmíněným prohlášením paradoxní, do vydání článku na dotazy nikdo nereagoval.
Motoristé nebudou jedinou stranou, která je proti politickým neziskovkám a zároveň si jednu zřídí. Svůj vlastní Institut svobody a přímé demokracie má i SPD Tomia Okamury, která se svou kritikou politických neziskovek netají.
SPD dostalo tři a půl milionu
SPD na něj vzhledem k tomu, že jde o stranu působící ve Sněmovně několik volebních období, čerpá státní příspěvek. Jen loni šlo o 3,6 milionu korun.
Velikost příspěvku na think tank se odvíjí od úspěchu strany ve volbách. Každá strana, která překročí tři procenta hlasů, má nárok na stálý příspěvek. Jeho výše záleží na celkovém volebním výsledku. Právě z tohoto stálého příspěvku se pak vypočítává výše příspěvku na politický institut - jde o 10 procent.
Pro představu: loni získalo hnutí ANO jakožto největší sněmovní strana stálý příspěvek na činnost ve výši 138 milionů, na svůj think tank Institut pro politiku a společnost pak 13,8 milionu. Loni stát na provoz institutů přispěl celkem devíti stranám, v celkové výši přes 45 milionů korun.
