Článek
Pražská burza vyhlíží novou vlnu firem, které by mohly oživit domácí akciový trh a přilákat větší pozornost investorů. Společnost Starteepo, poradce zaměřený na vstupy firem na burzu, spolu se SZ Byznys v rámci České elity vybrala nejatraktivnějšího kandidáta na vstup na burzu.
Vítězem kategorie IPO STAR 2025 se stala společnost Marlenka. Firma z Frýdku-Místku, založená v roce 2003 podnikatelem Gevorgem Avetisjanem, vyrábí medové dorty, rolády a další dezerty vycházející z tradiční arménské receptury a velkou část produkce vyváží do desítek zemí.
Marlenka je podle Starteepo žhavý kandidátem na uvedení akcií na burzu „díky svému dynamickému růstu, silné expanzi na zahraniční trhy a schopnosti spojit tradiční recepturu s moderním řízením výroby“.
Starteepo sestavila vlastní IPO index 2025 – seznam třiceti českých podniků, které jsou podle její metodiky nejlépe připravené na veřejné obchodování. Kompletní žebříček redakce představí v příštím týdnu.
Marlenka IPO připouští
Syn zakladatele a spolumajitel firmy Nšan Avetisjan při převzetí ocenění IPO STAR 2025 uvedl, že Marlenka je na další růst dobře připravená a vstup na burzu do budoucna nevylučuje.
„Díky tomu, že jsme řádným hospodářem, dokážeme většinu investic financovat z vlastních zdrojů. Chceme ale být globální a držet krok s trendem, takže vstup na burzu je jedním z nástrojů, který bychom mohli v budoucnu využít,“ řekl na pódiu.
Úspěšný rok
Načasování případného vstupu nových emitentů navíc nahrává aktuální kondice pražského kapitálového trhu. Silný apetit investorů letos podporuje i celková výkonnost pražského trhu. Index PX se momentálně pohybuje na historicky nejvyšších hodnotách nad hranicí 2400 bodů a od začátku roku si připsal 38 procent.
Index PX-TR, který kromě růstu cen akcií započítává i vyplacené dividendy, pak vykazuje ještě vyšší zhodnocení, zhruba 45 procent. V kontextu evropských trhů tak patří Praha v roce 2025 k nadprůměrně výkonným burzám. Aktivita je patrná také na objemech obchodů, které od ledna přesáhly 147 miliard korun, což představuje meziroční růst o přibližně 60 procent.
„Český kapitálový trh má za sebou mimořádně úspěšný rok. Index pražské burzy letos výkonností překonává většinu světových trhů, což potvrzuje sílu domácí ekonomiky i důvěru investorů. Z tohoto vývoje mohou mít radost nejen investoři, ale i firmy, které přemýšlejí o růstu. Podmínky jsou mimořádně příznivé – teď je ten správný okamžik uvažovat o vstupu na burzu,“ má jasno Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha.
Domácí burza by nové emitenty přivítala také z pohledu širšího rozvoje českého kapitálového trhu. Ten v Česku zůstává využíván méně, než by odpovídalo velikosti ekonomiky, a většina firem se při financování stále spoléhá hlavně na bankovní úvěry.
Partnery České elity jsou společnosti ORLEN Unipetrol, Burza cenných papírů Praha, Raiffeisen Bank, Allwyn, Rudolf Jelínek, Škoda Auto a BANDI.
Odborným garantem žebříčku TOP 100 České elity je společnost Deloitte.

Česká elita 2025 vyjde již brzy.
Plány hnutí ANO
O potřebě oživení pražské burzy mluvil nedávno i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, který pro SZ Byznys uvedl, že Česko by mělo být do roku 2035 schopné každoročně vygenerovat alespoň pět firem, které vstoupí na burzu.
Hospodářská strategie „Česko: Země pro budoucnost 2.0“, kterou před parlamentními volbami zveřejnilo hnutí ANO, proto počítá s větší podporou firem, jež by mohly v budoucnu vstoupit na burzu. Má jít například o zrychlení a zlevnění celého procesu, větší zapojení penzijních fondů nebo vznik jednoduššího režimu pro malé a střední podniky, inspirovaného praxí ve Švédsku nebo v Polsku.
„Máme v Česku dostatečnou zásobárnu firem, které by mohly jít na trh – středně velké a rodinné podniky z průmyslu, IT nebo energetických služeb. Jen jim zatím chybí podmínky, aby se jim vstup na burzu vyplatil,“ uvedl Havlíček v rozhovoru z poloviny října.
Podle něj by firmám mohla pomoci i větší účast institucí jako CzechInvest, EGAP nebo Česká exportní banka, které by se mohly podílet na poradenství či zárukách pro firmy mířící na zahraniční burzy. Havlíček zdůrazňuje, že rozvoj kapitálového trhu by vyžadoval také jasný signál ze strany státu.
„Stát má možnost dát jasný vzkaz, že vstup na lokální burzu je vnímán jako podpora domácí ekonomiky. Pokud k tomu přidá i hmatatelné benefity, třeba daňové úlevy nebo zohlednění při výběrových řízeních, tím lépe,“ řekl.
Podle Havlíčka je zároveň realistické, aby se Česko přiblížilo zemím jako Švédsko, kde v jednom roce vstoupily na burzu více než dvě desítky firem. Ovšem pouze za předpokladu, že se celý proces pro podniky výrazně zjednoduší.
Pražská burza je podle jejího ředitele připravena podílet se na vzdělávání podnikatelů, kteří by o kapitálový trh mohli mít zájem. Zároveň však připomíná, že burza od státu neočekává zásadní zásahy.
„Na Ministerstvu průmyslu jsme ještě před volbami podávali návrh společného konceptu vzdělávání firem s pracovním názvem IPO akademie. Čeká na nového ministra a jsme připraveni na tom hned začít pracovat,“ doplňuje Koblic.









