Hlavní obsah

Příspěvek na auto pro rodiny se třemi dětmi. Babiš chce řešit problém s nízkou porodností

Andrej Babiš chce řešit problém s nízkou porodností. Sociolog Prokop jeho postup kritizuje. (Video: David Krkoška)

29. 7. 17:50

Premiér Andrej Babiš (ANO) už na svých účtech na sociálních sítích přišel s několika návrhy, jak řešit problém s nízkou porodností. Nejnověji návrh podpořit finančně rodiny se třemi a více dětmi. A to tím, že by jim stát vyplácel příspěvek na větší auto.

Článek

„Porodnost je naprosto nedostatečná, a pokud s tím něco neuděláme, bude v roce 2060 z 10 milionů Čechů 3 miliony důchodců. Máme ani ne dvě generace na to, abychom to zvrátili,“ napsal aktuálně na svém Facebooku premiér Babiš.

Porodnost je dlouhodobě nedostatečná v celé Evropě a žádná ze zemí nedosahuje na koeficient 2,1, který je nutný pro to, aby populace nevymírala a o budoucí penzisty se měl kdo postarat. Babiš teď navrhuje podpořit rodiny se třemi a více dětmi příspěvkem na větší auto.

„U třetího dítěte se láme ekonomika rodiny. To znamená, že když máte třetí dítě, tak automaticky už potřebujete třeba větší auto nebo větší bydlení,“ rozvinul myšlenku pro Seznam Zprávy poslanec Aleš Juchelka z hnutí ANO.

Odborníci však mají za to, že příspěvky nejsou zrovna funkční strategií. Rodinám spíše pomůže lepší dostupnost jeslí a školek.

„Hlavní problém je v tom, že máme hodně lidí ve věku 40 až 55 let, kteří jsou už po reprodukčním věku, kteří nemají ani dvě děti, a přitom by je chtěli mít. Těch je asi 25 %,“ řekl Seznamu sociolog Daniel Prokop. „Lidí, kteří by chtěli mít tři děti a nemají je, těch je relativně málo, asi 9 %. Takže mnohem větší potenciál je v tom podporovat lidi, aby měli aspoň jedno nebo dvě děti, aby to neodkládali a tím zvyšovali porodnost.“

Prokop souhlasí s tím, že rodiny se třemi dětmi finanční pomoc často potřebují. Nelze však podle něj očekávat, že by podobná dávka, kterou zmínil Babiš, mohla přinést zvýšení porodnosti a být řešením nepříznivé demografické situace.

Studie revidující efektivitu opatření na podporu porodnosti podle něj ukazují, že přímé dotace nemají takřka žádný účinek. Malý, ale pozitivní účinek má naopak podpora předškolního vzdělávání.

„K odkladu prvního dítěte dochází často kvůli tomu, že část žen nechce přijít o kariéru, takže to odkládají až do doby, kdy jsou zavedené ve firmách,“ vysvětluje Prokop. „To potom často už nestihnete ani dvě děti.“ Efektivní je proto podle něj „snižování napětí“ mezi pracovním a rodinným životem, a umožnit tak „sledování obou těchto životních rolí“.

Že je podpora předškolního vzdělávání a služeb pro rodiče efektivní, se podle něj ukazuje i na příkladu Německa. „Ukazuje se, že v obcích, kde školky zavedli, porodnost stoupá,“ poukazuje Prokop. To samé se týká i Francie a Švédska, které předškolní vzdělávání podporují v mnohem větší míře než Česko.

Země s více tradičním přístupem k rodině, jako je třeba Itálie nebo Polsko, ve kterých stát o školky tolik nedbá, mají porodnost velmi slabou.

Podle vyjádření profesorky Hany Hamplové ze Sociologického ústavu Akademie věd ale není mezi výstavbou zařízení předškolní péče a porodností jasná souvislost.

Podle Juchelky vláda již předškolní zařízení podporuje. Zároveň se podle něj do budoucna předpokládá podpora mikrojeslí, zařízení určených pro péči o nejmenší děti v malém kolektivu, sdílená pracovní místa a zkrácené úvazky.

„Já souhlasím s tím, abychom předškolní zařízení podporovali, to se i děje a je to v plánu, ale mám za to, že tři děti jsou natolik specifický fenomén, že některé matky ukončí těhotenství právě z ekonomických důvodů.“

V Česku je navíc i velmi nízká bezdětnost, a motivovat bezdětné by proto podle něj mělo jen malý efekt.

Doporučené