Hlavní obsah

Proč nefunguje promoření. Vědci spočítali, kdy se znovu nakazí neočkovaní

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

20. 10. 20:25

Některé země hlásí nárůst koronavirových infekcí a zvyšuje se i počet případů, kdy lidé hlásí nákazu podruhé, ba dokonce i potřetí. Podle nové analýzy by neočkovaní jedinci mohli nemoc prodělat v průměru každých 16 měsíců.

Článek

S přicházející zimou se objevují stále častější obavy o to, jak bude chladné období ve společnosti covidu-19 vypadat tentokrát. Experti nově přicházejí s varováním, podle kterého by se problémem zejména pro zdravotnictví mohla stát reinfekce koronavirem.

Ještě před rokem se přitom s opakovaným nakažením příliš nepočítalo. I když se takové případy objevily, nebylo jich mnoho, a vrásky tak příliš nezpůsobovaly. Postupem času se však ukázalo, že přirozená imunita upadá a opětovná nákaza je možná. Roli navíc může hrát i věk. Podle jedné dánské studie totiž lidé mladší 65 let měli 80% ochranu alespoň po dobu šesti měsíců, zatímco lidé starší už jen 47%.

Kartami zamíchal i příchod varianty delta. Podle údajů Britského národního statistického úřadu bylo mezi 20 262 pozitivně testovanými Brity v období od července do září tohoto roku 296 reinfikovaných osob. Šlo o jedince, kterým nový pozitivní test vyšel 120 dní a více po předešlém. Průměrná doba mezi takovými testy byla 203 dní. Vyšší risk reinfekce pak připadal na období května, kdy se delta stala v Británii i jiných zemích dominantní mutací.

„Jak se ve Spojeném království zvyšují počty infekcí, mnozí z nás vědí o dětech a dospělých, kteří byli znovu nakaženi. Někdy dokonce po relativně krátké době od jejich vůbec první infekce,“ sdělila Nisreena Alwanová, docentka ze Southamptonské univerzity. „O rizikových faktorech reinfekce stále ještě moc nevíme, ale teoretický předpoklad, že jakmile se všichni mladí nakazí, pandemie skončí, je stále méně pravděpodobný.“

Otázkou se zabýval i profesor Jeffrey Townsend a jeho kolegové z lékařské fakulty Univerzity Yale. Tým společně analyzoval data o reinfekcích i imunologická data spjatá s jinými koronaviry, včetně těch, která způsobují onemocnění SARS, MERS a běžná nachlazení.

Získaná data pak srovnali s údaji o protilátkách a dalšími imunologickými daty od lidí, kteří se zotavili z nákazy virem SARS-CoV-2. Výsledkem byla schopnost předpovědět riziko reinfekce covidem v průběhu času. Výzkum naznačuje, že opakovaná nákaza bude s ubýváním imunity stále běžnější. Za to, že se s ní svět nepotýkal již dříve, vděčí lidé zřejmě opatřením i vakcinaci.

„Kdyby nebyla zavedena žádná omezení, tedy kdyby nikdo nenosil roušky, nedodržoval by se sociální distanc a neexistovaly by vakcíny, mohli bychom očekávat reinfekci virem už po třech měsících, nejdéle pak až po pěti letech,“ cituje britský list Townsenda. V průměru se ale neočkovaný člověk může s nákazou potýkat každých 16 měsíců.

Přestože očkování časem klesá účinnost, je určitým řešením kvůli prodloužení doby ochrany, kterou lidem nabízí. V případě reinfekce u neočkovaného člověka pak může opět dojít k nákaze očkovaného okolí, jehož vakcinace už bude pomalu odeznívat. Jako v začarovaném kruhu pak opět vystaví riziku třeba prarodiče či další ohrožené skupiny.

„Náš odhad silně nesouhlasí s tvrzením, že by dlouhodobým řešením epidemie mohla být kolektivní imunita způsobená přirozenou nákazou nebo že zmírnění dlouhodobých rizik morbidity a mortality jde dosáhnout bez očkování. Spoléhání se na kolektivní imunitu bez zavedení rozsáhlého očkování ohrožuje miliony životů,“ apeluje Townsendova studie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované