Článek
Zatímco v médiích se od pondělního rána skloňovalo jeho jméno kvůli kauze Čapí hnízdo, žalobce Jaroslav Šaroch od rána řešil zcela jiný případ. Pod jeho dohledem policie zatýkala a sdělovala zadrženým lidem obvinění.
S kauzou Čapí hnízdo, v níž na základě faktů shromážděných policisty obvinil premiéra Andreje Babiše, jeho rodinu a spolupracovníky, se žalobce Šaroch vypořádal už v poslední pracovní den minulého týdne. V pátek odpoledne předal nadřízeným dokument s dlouho očekávaným rozhodnutím, jak v kauze vůči obviněným dále postupovat.
Na 90 stranách nečekaně zdůvodňoval, proč by podle něj neměl – po čtyřech letech vyšetřování – jít Babiš v kauze Čapí hnízdo před soud.
Šarochovo zdůvodnění je natolik obsáhlé, že ho vedení ještě celé nepročetlo. A vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím ho bude zkoumat minimálně několik týdnů.
„Bude se zabývat otázkou, zda je zákonné a důvodné předložené rozhodnutí,“ uvedl mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Je evidentní, že ani mezi žalobci se Šarochův závěrečný postoj k Babišově kauze nečekal.
Jaroslav Šaroch dozoroval vyšetřování Čapího hnízda od samého počátku. Mezi státními zástupci, jak uvedl nedávno deník Neovlivni.cz, je považován za velmi důkladného žalobce a jeho zdůvodnění věcí bývají velmi obsáhlá.
Žalobce Šaroch také během dlouhého vyšetřování několikrát podpořil policejního komisaře Pavla Nevtípila – třeba tehdy, když ho obviněný premiér Babiš nařkl, že se ho snaží skrze vykonstruované obvinění vystrnadit z politiky.
Jaroslav Šaroch tehdy jasně konstatoval, že o žádné vykonstruované obvinění nejde.
Když pak nyní dospěl k závěru, že by Babiš neměl být obžalován, komunitu žalobců to zaskočilo. Někteří jeho postoj považují za neodůvodnitelný – po čtyřech letech práce a poté, co musel například pro Poslaneckou sněmovnu dvakrát sepsat argumenty pro Babišovo vydání k trestnímu stíhání.
Věty, do nichž své překvapení shrnují, zní: buď se spletl tehdy, nebo nyní. Poukazují také na to, že kdyby se dozvěděl v případu něco nového v minulosti, musel by navrhnout zastavení případů už tehdy.
Unie státních zástupců několik desítek minut po zveřejnění rozhodnutí vyzvala Šarocha, ať svůj krok důkladně vysvětlí. Z vyjádření vyplývá, že tato stavovská organizace má obavu, že náhlá otočka pražského státního zástupce může práci žalobců v očích veřejnosti znedůvěryhodnit.
V obdobných případech, kdy se prověřuje hospodářská trestná činnost založená zejména na listinných důkazech, je zcela neobvyklé úplně změnit právní názor v tak pokročilé fázi vyšetřování. Že jde o málo vídaný krok, pak nasvědčují i justiční statistiky.
Loni státní zástupci zastavili stíhání u 814 obviněných, což představuje zhruba jedno procento stíhaných. Statistika přitom nerozlišuje, kolik trestních stíhání bylo zastaveno při rozhodování o podání obžaloby jako nyní v Babišově kauze.
Mezi žalobci se podle poznatků Seznamu mluví ještě o tom, že Jaroslav Šaroch nechtěl vzít na sebe lidsky i kariérně složité rozhodnutí – podat obžalobu na premiéra České republiky.
A že chce mít pro takový krok od svého nadřízeného potvrzení. Což by se stalo v případě, že vedoucí Městského státního zastupitelství Martin Erazím dospěje po prostudování Šarochova 90stránkového dokumentu k závěru, že by v této kauze obžaloba podána být měla.
Na druhou stranu už loni, když zamítl stížnosti Babiše proti obvinění, Šaroch uvedl, že má v případu pochybnosti.
„Závěr policie o tom, že skutek, pro který je trestní stíhání zahajováno, byl spáchán obviněným, není konečný a nemusí být ani v plné míře hodnověrný,“ uvedl Šaroch v dokumentu, z něhož citoval loni v květnu deník Právo.
Aktuální vyjádření Jaroslava Šarocha se získat nepodařilo. Nebyl k zastižení v kanceláři a na zaslaný e-mail zatím nereagoval.
Andrej Babiš k aktuálnímu vývoji v kauze Čapí hnízdo. Video: Seznam.cz, Seznam Zprávy
Advokát Josef Bartončík, který dříve v této kauze zastupoval původně obviněného politika hnutí ANO Jaroslava Faltýnka a nyní zastupuje bývalou členku Farmy Čapí hnízdo Janu Mayerovou, pak říká, že Šarochův názor na kauzu se po celou dobu vyšetřování nezměnil.
„Od začátku to měl v hlavě srovnané,“ prohlásil v pondělí Bartončík.
Jedna z pochybností se – jak připomíná – v této kauze týkala toho, jak probíralo financování luxusního komplexu Čapí hnízdo.
Před koncem vyšetřování se kvůli tomu podle Bartončíka uskutečnil i výslech tří bankéřů (jeden byl z Prahy, další ze Švýcarska a Velké Británie). Řešilo se právě to, proč půjčku na Čapí hnízdo poskytla banka HSBC. Důkazy k tomu vydají ve spisu na celý jeden šanon.
Výslech byl důležitý, protože v žádosti o úvěr bylo uvedeno, že majitelem farmy je Andrej Babiš. „I banka věděla, že s Agrofertem to (Farma Čapí hnízdo) má jediný vztah. A to ručení za ten úvěr,“ uvedl Bartončík.
„Uvádělo se, že Farma Čapí hnízdo byla ve skupině. Bankéři vysvětlili, že to je pro ně úplně jiný pojem. Jelikož Agrofert tam měl ručení, tak právě tento ekonomický vztah museli hodnotit. V dalších dokumentech je také významné upozornění, že Farma Čapí hnízdo není součástí koncernu Agrofert. Ve spisu je k tomu i graf,“ doplnil.
