Hlavní obsah

Protibrexitové strany přišly s novou strategií, jak ve volbách porazit Johnsona. Po celé Británii vytvoří koalice

čtvrtek 13:53
Foto: ČTK/PA/House of Commons, ČTK

Nové složení britského parlamentu bude známé po předčasných volbách 12. prosince.

Do britských předčasných voleb zbývá přesně pět týdnů. Tři protibrexitové strany – liberální demokraté, Zelení a velšská strana Plaid Cymru – se s vidinou zisku většího počtu hlasů rozhodly vytvořit volební koalici.

Článek

Volební pakt se podle BBC bude zřejmě týkat šedesáti až sedmdesáti volebních obvodů, což představuje zhruba desetinu parlamentních mandátů. V jedenácti velšských okrscích z celkových čtyřiceti vzniknou koalice všech tří stran, přičemž Zelení a liberální demokraté se ve třech z nich vzdají možnosti navržení vlastního kandidáta ve prospěch velšské strany Plaid Cymru. Ta bude 12. prosince v předčasných volbách obhajovat celkem čtyři křesla v britském parlamentu.

V ostatních částech Británie naopak půjde o dvoustrannou koalici mezi liberálními demokraty a Zelenými.

Na britském politickém poli nejde o první koalici protibrexitových stran, která tu v poslední době vznikla. V srpnu liberální demokraté, Zelení a Plaid Cymru spojili síly kvůli doplňovacím volbám v okrsku Brecon a Radnorshire. Strategie se prokázala jako úspěšná – Zelení spolu s Plaid Cymru tehdy ve volbách přenechali mandát Jane Doddsové kandidující za liberální demokraty, která tak porazila dosavadního úřadujícího poslance Chrise Daviese z Konzervativní strany. Zároveň se jim podařilo snížit většinový rozdíl konzervativců v parlamentu.

Čtvrteční rozhodnutí těchto stran však neuspokojilo všechny jejich členy, u liberálních demokratů vedlo k rezignaci jednoho kandidáta.

Otřes u labouristů

Stranický otřes v Labouristické straně vyvolalo i středeční oznámení Toma Watsona o odstoupení z funkce jejího místopředsedy. Krok dlouholetého člena labouristů a zastánce takzvaného „proticorbynovského křídla” znovu rozproudil debatu o budoucím směřování strany pod taktovkou předsedy Jeremyho Corbyna.

V dopise lídrovi strany Watson uvedl, že se k rezignaci na funkci uchýlil z „osobních, nikoliv politických” důvodů. Dodal, že jejich společné zájmy zastínily jejich odlišnosti v politických názorech, ale že se bude nadále věnovat věcem, o kterých „společně často mluvili – reformě v oblasti hazardu, hudbě a umění, boji proti zásahům do svobody tisku, veřejném zdraví a samozřejmě zahradnictví a cyklistice”.

Dvaapadesátiletý politik, který se se šéfem Labouristické strany Jeremym Corbynem často neshodl na brexitové politice, chce podle svých slov „dělat něco nového”. Z politiky ale prý zcela neodejde a hodlá se podílet na volební kampani své strany.

Doufám, že se vašemu křenu daří

Přestože Watsona někteří členové labouristů považovali za největšího Corbynova konkurenta, lídr strany mu v dopise odpověděl, že „jen málo členů toho pro stranu udělalo tolik jako on” a že bude „tisícům členů a odborářů, které inspiroval a s kterými spolupracoval, velmi líto, že odchází”.

Jeremy Corbyn neopomenul zmínit ani společnou lásku k zahradnictví. „Vždy mne bavily naše přátelské rozhovory o věcech jako cyklistika, cvičení a zahradnictví. Doufám, že se vašemu křenu, který jsem vám daroval, daří.”

Malé referendum o brexitu

Podle nejaktuálnějších předvolebních průzkumů by sice Konzervativní strana britského premiéra Borise Johnsona vyhrála volby se ziskem 36 procent hlasů, je však otázkou, zda by to straně stačilo na parlamentní většinu. Oproti průzkumům z konce října totiž konzervativci ztratili okolo čtyř procent hlasů, zatímco opoziční Labouristická strana naopak posílila.

12. prosince tak bude britská společnost rozhodovat nejen o budoucí podobě parlamentu, ale také vyjádří svůj postoj k současnému vývoji okolo odchodu země z Evropské unie.

Doporučujeme