Hlavní obsah

Průzkumy v USA? Lidé o ně nemají zájem, nepostihly Hispánce a Trumpovy věrné

Foto: Profimedia.cz

Sčítání korespondenčních hlasů v jednom z klíčových států, v Pensylvánii.

Reklama

5. 11. 2020 16:57

Průzkumy se opět spletly. A pořádně. Joe Biden měl podle nich prezidentské volby v USA poměrně jasně vyhrát. Dva dny po volební noci není pořád o lecčems jasno. Jedno ale jisté je – souboj je mnohem těsnější, než se předpokládalo.

Článek

V klání o Bílý dům se mluvilo o vítězství s až desetiprocentním náskokem v podání demokratického kandidáta Joea Bidena. Modrá vlna se ale přes Spojené státy nepřehnala – a ve vzduchu visí otázka, co se v ohledu na předvolební průzkumy zase pokazilo. I jejich nepřesnost totiž nápadně připomíná volby hlavy Spojených států roce 2016.

Oněch deset procentních bodů navrch pro Bidena se nekoná, demokrat bojuje s republikánem Donaldem Trumpem se stěží dvouprocentním náskokem. A pořád nemá vyhráno – zásadní je pro něj zisk alespoň některých swing states, klíčových nerozhodnutých států. Ty ještě nemají spočítané všechny hlasy a v některých z nich, třeba v Nevadě nebo Georgii, jde jenom o pár tisíc hlasů.

Předvolební průzkumy těsně v týdnu před volební nocí v průměru predikovaly podle britského deníku The Independent stabilní výsledek 51 procentních bodů ku 44 pro Bidena. S podobnou předpovědí ostatně přicházely agentury celé měsíce. Co se tedy stalo? Na to se ptají nejen Američané, ale i světová média.

Klesá zájem lidí účastnit se průzkumů

Možných důvodů je několik. Podle analýzy v australském listu The Sydney Morning Herald se potvrdilo, že průzkumy dobře neodhalují preference takzvaných „shy trumpers,“ což je domněnka s precedentem z voleb v roce 2016. Ve zkratce jde o ty, již se své volební preference stydí přiznat třeba právě v průzkumech, nebo o ty, které průzkumy ani nezahrnují.

Australský SMH ale zachází dál a vysvětluje, že nejde jen o to, že průzkumy se o „shy trumpers“ nezajímají. V současné době se mnoho lidí podle listu průzkumů účastnit ani nechce. Dokazuje to interní výzkum americké neziskové agentury Pew Research Center, který uvádí, že míra odezvy klesla za posledních dvacet let o dvacet procent. Jednalo se o průzkumy prováděné přes telefon, kdy výzkumníci agentury volali na každé číslo nejméně sedmkrát.

Velké komerční společnosti o klesající míře odezvy neinformují, podle SMH se ale pravděpodobně pohybuje okolo tří procent. Pokud tomu tak skutečně je, není divu, že se výsledky amerických voleb od predikcí výrazně odlišují. Předvolební modely jsou přibližné, což nevylučuje chybu.

V průzkumech takřka nepostihnutelní Hispánci

Dílčím problémem jsou i těžko postihnutelní voliči, kteří se podepsali na výhře Donalda Trumpa na Floridě nebo v Texasu. Předvolební průzkumy neodhadly, jak budou volit Hispánci, kteří jsou pro finální výsledek voleb důležití – tvoří největší nebělošský blok hlasujících.

„V některých státech, hlavně na Floridě, hlasovalo pro Trumpa více hispánských voličů, než se očekávalo. Což vzhledem k tomu, že je to velice početná komunita, byť menšinová, hraje ve finále významnou roli. Na Floridě se to dá vysvětlit mimo jiné tím, že tam žije velká kubánská komunita. Trump v kampani operoval hrozbou socialismu a na to mnoho kubánských imigrantů prostě slyší,“ okomentoval ve středu pro Seznam Zprávy amerikanista z Ostravské univerzity Petr Kopecký.

Průzkumy obecně Hispánce nepostihují moc dobře. „Řada předvolebních průzkumů je totiž pouze v angličtině, takže starší Hispánci, kteří se nikdy nenaučili dobře anglicky, se v nich neobjeví. Druhá věc je, že Hispánci obecně se rozhodují o svém kandidátovi až na poslední chvíli,“ doplnil amerikanista Jan Beneš z Katedry anglistiky a amerikanistiky na Ostravské univerzitě.

Příznivec Trumpa rovná se odpůrce médií i akademické obce

Například na americkém středozápadě se ale zdá, že jde spíš o nepoučení se z prezidentských voleb v roce 2016. Podle serveru Wired průzkumy systematicky podhodnocovaly Trumpovy příznivce. Podle politologa z agentury Tufts Birana Schaffnera existuje přímá úměra – čím více volič podporuje Donalda Trumpa, tím méně věří médiím i odborníkům. A nebude se chtít zapojit do průzkumu.

Schaffner sám se pokusil ve svých průzkumech vytvořit vzorce hlasujících tak, aby odpovídaly hlasování v roce 2016. Po volbách má ale pocit, že právě kvůli nedůvěře Trumpových příznivců získal více váhajících „trumpovců“, než je skutečný počet těch oddaných.

„Mnoho předvolebních průzkumů, na kterých jsem pracoval, predikovalo Trumpovi ztrátu asi osmi procent příznivců z roku 2016 s tím, že půjdou dost pravděpodobně volit Bidena,“ uvedl Schaffner pro Wired. „Ale když se podíváme na výsledky, je těžké si představit, že se to skutečně stalo. Jednoduše jsme pracovali se skupinou Trumpových voličů, kteří měli více nakročeno k tomu, že ho volit nebudou, než jak je tomu u těch opravdových příznivců. A když přeženeme čísla těch, kteří přejdou k druhému táboru – na rozložení hlasů ve výsledcích průzkumů to bude mít velký vliv,“ dodal politolog.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované