Hlavní obsah

Průzkum českých psychiatrů: část pacientů po covidu trpí mozkovou mlhou

Foto: Unsplash

Ilustrační foto.

Reklama

20. 6. 21:05

Psychiatři z pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) zkoumali dopady pandemie na duševní zdraví Čechů. Závěry jsou spíše optimistické. U části pacientů se ovšem vyskytla mozková mlha – otupělost, vyčerpání a únava.

Článek

Poslechněte si článek v audioverzi.

Psychiatři, kteří se na průzkumu podíleli, zmiňují, že se u části pacientů, kteří prodělali covid-19, vyskytla takzvaná mozková mlha. Stav otupělosti, vyčerpání a únavy. Mezi dotazovanými pacienty prodělalo covid-19 až 24 procent a více než polovina z nich znaky mozkové mlhy popsala.

„Ze zahraniční literatury vyplývá překvapivá věc, že se mozková mlha týká i osob, které měly minimální nebo žádné příznaky. Je to velký zdvižený prst, protože to, že jste překonali covid bez nějakých zásadních potíží neznamená, že nebudou ty dlouhodobé potíže. Právě psychiatrická oblast je v tomto velmi zanedbávána, je třeba to sledovat,“ okomentoval věc profesor Radek Ptáček z Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK.

Foto: VFN, Seznam Zprávy

Část těch, kteří covid-19 prodělali, si stěžuje na příznaky mozkové mlhy.

Lékaři se při průzkumu spojili s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Z dat vyplývá, že se v roce 2020 snížil celkový počet psychiatrických vyšetření. A to zejména od března do května.

„Zároveň jsme zaznamenali výrazný nárůst počtu telefonických konzultací a cílených vyšetření u psychiatra. K úbytku realizovaných výkonů došlo i v lůžkové psychiatrické péči, a to opět zejména v měsících s největší pandemickou zátěží. Celoročně také výrazně ubylo hospitalizovaných pacientů v léčebnách, zvláště pak pacientů hospitalizovaných po dobu maximálně tří měsíců,“ uvedla Jitka Soukupová, zástupkyně ředitele ÚZIS pro vědu a grantovou činnost.

Lékaři společně se statistiky vypracovali průzkum, do kterého se zapojilo přes tisíc pacientů v průměrném věku 41 let. Respondenti ve sledovaném období vyhledali zdravotní péči nebo jim lékaři předepsali léky. Odborníci následně spojili objektivní data s výpověďmi lidí.

Foto: VFN, Seznam Zprávy

Podle většiny respondentů se během pandemie jejich psychický stav nezměnil.

Prázdné ulice

„Výsledky průzkumu nás příjemně překvapily. Mapovali jsme, jaký dopad měla pandemie i samotné prodělání onemocnění covid-19 na psychický i tělesný stav respondentů, na jejich vztah s rodinou, na finanční nebo pracovní situaci. Ve většině případů se pandemie na jejich duševním zdraví nijak zvlášť nepodepsala,“ shrnul Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK.

Někteří pacienti podle něj dokonce vnímali situaci pozitivně, šlo především o ty, kdo trpí úzkostnými poruchami. „Bojí se chodit na veřejnost nebo cestovat hromadnou dopravou a najednou zjistili, že jsou dopravní prostředky prázdné, prázdné ulice – mám několik pacientů, kteří referovali, že pro ně to byla doba velké pohody,“ řekl Martin Anders.

Přestože závěry neprokazují dramatický odraz pandemie na psychické zdraví lidí, některé změny k horšímu odborníci zaznamenali, a to především u těch, kteří již před pandemií duševními potížemi trpěli. „Zvýšil se například počet těžce depresivních pacientů,“ dodal.

Foto: VFN, Seznam Zprávy

Lékaři aktuální data porovnávali s údaji z minulých let.

Deprese a úzkosti jsou podle něj nejcitlivější složkou lidské psychiky, která se mění při zátěži stresem. Pacienty nejvíce trápí postcovidové následky, vztahy nebo třeba problémy dětí adaptovat se ve škole po dlouhé pauze. Z tisícovky respondentů trpí téměř deset procent lidí těžkou depresí. Dalším 20 procentům lékaři diagnostikovali mírnou až střední depresi. Zhruba 3,5 % lidí má vysokou míru úzkosti. I mírná úzkost se přitom může podle lékařů negativně odrazit v kvalitě života a způsobit pracovní nebo vztahové problémy.

Průzkum také odhalil za loňský rok přes 370 tisíc telefonických konzultací, 1,38 milionu kontrolních vyšetření v psychiatrických ambulancích a lékaři vydali více než 2,6 milionu receptů na antidepresiva. Jde ale jen o dvouprocentní nárůst oproti roku 2019.

„Celkové množství vydaných léků se meziročně výrazněji nezměnilo a má i obdobnou měsíční dynamiku. Rozhodně to není tím, že by si pacienti přestali chodit pro léky. Systém fungoval dobře, a to zejména díky elektronickým receptům. Bez nich by šlo vše o dost obtížněji,“ zdůraznil Anders.

Foto: VFN, Seznam Zprávy

Nejčastější dopady, které lidé na své duševní kondici pociťují.

Duševní zdraví lékařů

Kromě běžné populace se psychiatři zabývali také duševním zdravím lékařů, kteří během pandemie čelili větší pracovní a psychické zátěži. Průzkumu se účastnilo 3 600 lékařů a lékařek průměrného věku 49 let.

Jako největší zdroje stresu během pandemie hodnotili strach z vědomí, že mohou malou chybou nebo nepozorností někoho nakazit. Dále uváděli nejistotu ohledně znalostí o pandemii, ale také nedostatek materiálu a obavu z toho, že nakazí někoho ze své rodiny.

„Stejně jako u běžné populace i lékaři nejčastěji pociťují po prodělání onemocnění covid-19 především vyčerpání a nadměrnou únavu. Je jich zhruba 55 procent. Zhruba 12 procent z nich trpí vysokou a střední úzkostností, s mírnou úzkostností jich je dokonce přes 40 procent, což je alarmující. Přestože jde o mírnou úzkost, může je omezovat v práci i soukromém životě. Zaznamenali jsme i vyšší míru depresí,“ dodává psychiatr Ptáček.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované