Hlavní obsah

Půlhodina přesvědčování. Britští lídři představili v debatě svoje volební vize

Foto: Wikimedia Commons/ChiralJon

Aktuální datum odchodu Británie z EU je 31. leden 2020.

23. 11. 0:27

Británie má za sebou další předvolební debatu. A britští voliči snad zase o trochu víc jasno, komu 12. prosince v předčasných volbách dají svůj hlas.

Článek

V pátečním politickém klání se utkali předsedové čtyř předních stran – konzervativců, labouristů, liberálních demokratů a Skotské národní strany. Na rozdíl od první debaty, kde si názory vyměňovali Boris Johnson a Jeremy Corbyn, tentokrát na otázky diváků odpovídala ještě Jo Swinsonová a Nicola Sturgeonová. Každý z nich měl celkem třicet minut na přesvědčení voličů.

Hlavními tématy byly vedle brexitu i druhé referendum o nezávislosti Skotska, stav britské ekonomiky a školství, zdravotnický systém, klimatické změny nebo genderová vyváženost. Padalo spoustu politických slibů, zejména v oblasti zlepšení zdravotnické péče či snižování rozdílů v platech, a také několik omluv za nesplněné sliby z minulosti.

Lídr labouristů Jeremy Corbyn překvapil odpovědí, že v případě druhého referenda o brexitu zůstane neutrální. Umlčel tak hlasy kritiků, kteří mu po první předvolební debatě vyčítali, že nebyl schopen na otázku ohledně jeho případného budoucího postoje odpovědět.

Předsedkyně Skotské národní strany během projevu mluvila především o druhém referendu o nezávislosti Skotska. O to ostatně usiluje už dlouhodobě. Narazila ale na kritickou otázku, zda by byla EU ochotná zemi přijmout zpátky – problém by s tím podle tázajícího mohlo mít například Španělsko, jehož některé územní celky, jako například Katalánsko, v posledních letech rovněž projevují separatistické tendence. Španělsko ale podle Sturgeonové nikdy neřeklo, že by případný vstup Skotska do Unie vetovalo. Zároveň zkritizovala postoj labouristů vůči této otázce. Podle jejich předsedy Corbyna to totiž pro stranu nebude prioritní téma.

Zruším článek 50 – tak zněl hlavní bod předsedkyně Liberálně demokratické strany Swinsonové. Jako případná budoucí premiérka by tak byla připravená anulovat výsledky referenda o brexitu. V projevu také prohlašovala, že Velké Británii by se dařilo lépe, pokud by setrvala v Evropské unii.

Jako poslední dostal slovo úřadující britský premiér Boris Johnson. Jeho třicet minut provázelo nejvíc emocí – už při jeho příchodu se z publika ozýval zároveň hlasitý potlesk, ale i nesouhlasné bučení. V průběhu debaty na jeho odpovědi chtělo reagovat nejvíc diváků, téměř po každé z nich zvedla většina publika ruku ve snaze reagovat.

Johnson hovořil zejména o budoucnosti Británie po odchodu z EU. Brexitová dohoda je podle něj „připravená v troubě” a příští rok má být pro Británii rokem prosperity a růstu. Zopakoval také jeho často pronášené heslo „musíme dotáhnout brexit do konce”. Bez jeho dokončení prý britskou ekonomiku skutečně oživit nepůjde. V reakci na vyjádření jeho hlavního soka Corbyna o neutrálním postoji k případnému dalšímu referendu Johnson prohlásil, že si nedovede představit, jak by Corbyn mohl vyjednat se zbytkem EU dohodu, když by k ní následně měl být „lhostejný”.

Pod tlakem se ocitl především v souvislosti s rozhodnutím nezveřejnit zprávu o možném ruském vlivu na britské volby. Otázku z publika, kdy se rozhodne zprávu publikovat, nejprve ignoroval. Odpověděl na ni až později, když ji na něj znovu vykřikl jeden divák. „Neexistuje absolutně žádný důkaz, že by Rusko do voleb zasahovalo,” prohlásil Johnson. Dotazující se s ním chtěl dále hádat, situaci tak musela uklidnit moderátorka debaty.

„Johnsonův výkon bychom měli porovnat s tragickým projevem expremiérky Theresy Mayové z roku 2017. Johnson jednoduše lépe komunikuje a vede kampaň. Opozice možná bude mít co dělat, aby konzervativce dohnala,” míní Matthew Goodwin, profesor politologie z univerzity v Kentu.

Doporučené