Článek
Oběžné bankovky s přítiskem nabídla Česká národní banka (ČNB) už v minulosti, vždy k nějakému významnému datu. V roce 2019 to byla stokoruna, jejíž přítisk připomínal sto let československé měny.
O čtyři roky později – v únoru 2023 nabídla centrální banka veřejnosti tisícikorunu s přítiskem, a to k příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. O výměnu obou bankovek byl mimořádný zájem, lidé stáli dlouhé fronty.
Nyní třetí v pořadí bude k mání pětitisícovka. Přítisk na této bankovce připomene 100. výročí zahájení činnosti Národní banky Československé, tedy předchůdkyni současné centrální banky.
Výměna nominálně nejvyšší bankovky začíná v úterý 22. září od 7:30 hodin na všech pobočkách ČNB – v Praze, Brně, Hradci Králové a Ostravě. Zájemci si budou moci vyměnit maximálně tři pětitisícovky. Výměna bude možná do 16 hodin a případně další dny ve stejných časech do vyčerpání zásob.
„Bankovka s přítiskem byla vyrobena v nákladu 200 tisíc kusů. Získat ji bude možné výměnou za tuzemské bankovky v částce odpovídající hodnotě požadovaných bankovek,“ uvádí Jaroslav Krejčí z tiskového oddělení ČNB.
Není tedy potřeba mít na výměnu vyloženě pětitisícovku, která se i velmi špatně shání. Bankomaty je nevydávají a jedinou možností, kde je sehnat, jsou přepážky bank nebo pošty. Ale ani tam nemusíte pochodit, není povinností poboček mít tuto bankovku vždy k dispozici.

Na pamětní bankovky či mince lidé před národní bankou často stávají dlouhé fronty.
Výměna bude probíhat stejně jako běžná hotovostní operace na pokladně ČNB. Lidé budou muset nejprve projít bezpečnostním rámem pod dohledem bankovní policie. Pracovníci pokladny následně zkontrolují pravost a platnost předložených bankovek a poté vydají odpovídající počet výročních bankovek s přítiskem.
„Zájemci si zároveň budou moci zakoupit unikátní přebal určený k uložení bankovky. Vyrobeno bylo 30 tisíc kusů. Přebal v ceně 100 korun včetně DPH bude k dostání na stejných přepážkových pokladnách, a to v maximálním počtu jednoho kusu na osobu. Úhradu přebalu bude možné provést v hotovosti, platební kartou nebo převodem prostřednictvím QR kódu formou okamžité platby,“ doplňuje Jaroslav Krejčí.
Jak vypadá výroční bankovka
Výroční pětitisícovka má stejné rozměry, výtvarné zpracování i ostatní parametry jako běžně obíhající bankovka 5000 Kč vzoru 2023 a je zákonným platidlem v České republice. Od standardní bankovky se liší jen speciálním přítiskem, který byl vytvořen aplikací fólie s nanoefekty technologií horké ražby.

Pamětní pětitisícovka v podobě, v jaké bude vydána.
„Fólie je provedena ve stříbrném metalickém designu s proměnlivými barevnými efekty měnícími se podle úhlu pohledu a dopadu světla. Hlavním motivem nanostruktury je slavnostní logo ČNB k 100. výročí zahájení činnosti Národní banky Československé, jehož autorem je akademický malíř a autor písma na českých bankovkách Jan Solpera,“ popisuje speciální bankovku mluvčí Krejčí.
Dodává, že součástí přítisku jsou také dva portréty prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a QR kód odkazující na tematické stránky České národní banky věnované výročí.
Portrét guvernéra Aleše Michla už na bankovce není

Mikroportrét Aleše Michla na přítisku nahradil lipový list.
Původně měly být na pamětní pětitisícovce dva mikroportréty - Tomáše Garrigua Masaryka a současného guvernéra Aleše Michla. Tuto kombinaci centrální banka zdůvodňovala jako „symbolický most mezi minulostí a současností“.
Zdobit platidla podobiznami živých lidí je ale ve světě raritou. Nakonec sám guvernér oznámil, že na bankovce nebude: „Nepovažuji za vhodné, aby tam moje podobizna byla. Nechci, aby moje hlava hyzdila naše bankovky, které jsou skvělé,“ uvedl loni v listopadu Michl. Drobný Masarykův portrét na místě zůstal.
Nakolik se bankovka může zhodnotit
Ačkoliv je možné bankovky s přítiskem normálně použít při placení, ve skutečnosti se jich v oběhu moc neobjeví. Lidé si je nechávají doma na památku nebo s vidinou, že se jejich cena v budoucnu na sběratelském trhu zvýší. Jak moc to bude platit u pětitisícovky, je otázkou.
Jan Jelínek, expert na numismatiku z aukční síně Macho & Chlapovič, odhaduje její zhodnocení na zcela minimální v době emise, následně by cena podle něj mohla být zhruba 10 procent nad nominální hodnotou.
„Ono vytáhnout dnes z peněženky pět tisíc korun, případně hned třikrát pět tisíc, abyste si vyměnili tři kusy, není pro většinu obyvatel jednoduché, a tomu bude odpovídat i zájem a zhodnocení. Určitě se lidé nebudou otáčet pro výměnu několikrát, jako tomu bylo dříve u dvacetikorun, stokoruny a tisícikoruny,“ říká Jan Jelínek.
A doplňuje: „Určitě nečekám kilometrové fronty před pobočkami České národní banky jako v minulosti, ale až 22. září ukáže realitu. Myslím, že se celá akce bude nést v poklidném duchu.“
Podle Jiřího Čížka z České numismatické společnosti je velmi obtížné zájem veřejnosti dopředu odhadnout, stejně tak budoucí zhodnocení bankovek. „Naposledy vydané tisícikoruny s přítiskem se zhodnotily zhruba dvojnásobně a u těch pětitisícovek to nebude podle mého názoru lepší,“ míní expert.
Oba se přitom shodují, že zatím nejúspěšnější z hlediska zhodnocení jsou bankovky o nominálu 100 Kč s přítiskem připomínajícím zavedení československé koruny. Ty si lidé ve velkém vyměňovali v roce 2019. Dnes mají zhodnocení minimálně pětinásobné, podle Čížka někdy až desetinásobné. Cenu ovlivňují i další prvky na bankovce, například zajímavá čísla, která tvoří postupky či letopočty nebo se opakují.
Jan Jelínek ještě připomíná, že se stokorunovou bankovkou se v letech 2018 a 2019 měnil i soubor pamětních dvacetikorun. I o ně byl nebývalý zájem.
„Tyto dvacetikorunové mince se dnes dají běžně koupit v celé sadě mincí, kde máte všech šest kusů, a tato sada se prodává okolo 500 korun. V oběhu jsem tyto mince zatím nezaznamenal. Pokud by ČNB tenkrát nepřistoupila k tomu udělat celou sadu pamětních dvacetikorun, tak se jednotlivé mince budou prodávat lépe,“ uzavírá Jelínek.
Co je na běžné pětitisícovce

Pětitisícová bankovka, vzor z roku 2023.
Na lícní straně je portrét prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Na rubové straně je koláž pražských gotických a barokních památek, například je tam Chrám svatého Víta, Staroměstská radnice či kostel svatého Mikuláše.














