Článek
Záhada zrušené pamětní bankovky s malým portrétem guvernéra Aleše Michla má podle znalců procedur v České národní bance jednoduché vysvětlení. I když se šéf banky od nápadu snaží distancovat, těžko mohl případ dojít do tak pokročilé fáze bez jeho vědomí, případně svolení bankovní rady.
„Celé je to absurdní,“ říká k příběhu posledních dnů Tomáš Trtek, v letech 2021–2023 ředitel peněžní sekce ČNB, která má výrobu všeho oběživa i příležitostných sběratelských kousků na starosti.
ČNB tuto středu oznámila, že na příští rok ke stoletému výročí instituce objednala ve Státní tiskárně cenin speciální pětitisícovku se dvěma malými portréty Tomáše Garrigua Masaryka a Aleše Michla na hologramu. Den poté – po kritice, že živí představitelé státu se dávají na platidla jen v monarchiích – guvernér záměr odvolal. Prý šlo o nevhodný nápad lidí pod ním, což je ale podle Trtka velmi nepravděpodobné.
Co vám přijde na celém příběhu zvláštní a absurdní?
Jakákoliv bankovka, nebo i změna, když se třeba v roce 2023 měnil druh tisku, musí standardně projít bankovní radou. Aby vedení ČNB vědělo, co se přesně bude dělat a co to s sebou nese. Včetně vizualizace, aby bylo zjevné, jaká bude výsledná podoba. U pamětních mincí se často stávalo, že bankovní rada vybírala jiné návrhy, než jsme za sekci předkládali jako doporučenou variantu. Bankovní rada se vždycky nějak aktivně vyjadřovala.
Čili ČNB nemůže vydat nic, žádnou bankovku či minci, aniž by bankovní rada znala její podobu?
Ano, tak to vždy bylo. Za mě se naposledy vyráběla bankovka s přítiskem v roce 2023. Vizualizace šla do bankovní rady jako příloha předkládaného materiálu. To byl vždycky standard.
Jak to chodí, když se tisknou peníze? (Bývalý šéf peněžní sekce ČNB Tomáš Trtek)
Jak si tedy vysvětlit, že tentokrát – podle oficiálního prohlášení ČNB - nic nerozhodovala? A že centrální banka přesto vydá oficiální tiskovou zprávu s detailním popisem bankovky a fotografií, jako by šlo o hotovou věc, a druhý den guvernér záměr ruší, protože ho vyhodnotil jako nevhodný?
Mohlo by to proběhnout tak, že byla tentokrát řediteli sekce vložena do rukou taková kompetence, že opravdu mohl celou věc realizovat sám. Ale o tom pochybuji. Veřejná oznámení tohoto druhu, tím myšleno tiskové zprávy, také standardně schvaluje bankovní rada, museli minimálně tušit, že se nějaká taková bankovka připravuje včetně takzvaného ideového záměru zmíněného hologramu. Spíš mi to teď přijde jako takové zatáhnutí za záchrannou brzdu. Někdo si přečetl kritické komentáře v diskuzi u vás nebo na iDnesu a rozhodl se rozjetý vlak zastavit.
Je možné, že se už něco vyrobilo zbytečně? Zakázka byla podle registru smluv podepsaná 25. září, Státní tiskárna cenin tento týden uvedla, že už „probíhají odborné práce na výrobě“. Pokud měla být bankovka původně v prodeji na konci března, mohla vzniknout v důsledku zvratů u zadavatelů v ČNB nějaká škoda?
To je otázka na ČNB a tiskárnu. Pokud byly třeba už vyrobeny hologramy, které se měly na bankovky nalepovat, a pokud se budou muset předělávat, Státní tiskárna cenin by po ČNB asi měla požadovat navýšení ceny. Časově je to velmi těsné, takovou bankovku nevyrobíte v řádu týdnů. Je také možné, že ještě nebylo vyrobeno nic a že je ještě čas.
Jak to bylo s pětitisícovkou Michl–Masaryk
- „Moje hlava tam prostě nebude,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl tento čtvrtek, den poté, co banka pětitisícovku s hologramem a dvěma portréty oficiálně odprezentovala, jako by šlo už o hotovou věc. Zakázka na výrobu do Státní tiskárny cenin odešla 25. září.
- „O tom jsme dneska rozhodli, na bankovní radě jsme to konstatovali a nepovažuju za vhodné, aby to tam bylo. Ale vydávání takovýchto bankovek je plně v kompetenci sekce peněžní. Já jsem do toho dneska netradičně zasáhl, a pokud jsem někoho urazil tím, že se objevil takový návrh, tak se omlouvám. Nechci, aby moje hlava hyzdila naše bankovky, které jsou skvělé,“ dodal k obratu guvernér.
Původní návrh pamětní bankovky, hologram s mikroportréty TGM a Aleše Michla je vlevo.
- Původní kombinaci Masaryk+Michl banka v tiskové zprávě o den dřív zdůvodňovala jako „symbolický most mezi minulostí a současností“ k příležitosti stoletého výročí instituce. „Mimo monarchie se tohle nedělá,“ reagoval třeba bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma.
- Stále není jisté, kdo s původním návrhem přišel, jak se v něm Michl angažoval a proč – pokud o něm věděl – neshodil celý záměr jako nevhodný hned, ale až po veřejném odprezentování a jednání bankovní rady. Připomínáme, že bankovní rada je řídící orgán ČNB, vedle guvernéra má šest členů, všichni jsou jmenováni prezidentem a o chodu ústavu rozhodují ve sboru, podobně jako vláda.
Aleš Michl obrat na tiskové konferenci vysvětloval slovy: „Vydávání takovýchto bankovek je plně v kompetenci sekce peněžní, já jsem do toho dneska netradičně zasáhl.“ Jako by sám předtím o záměru nevěděl. Přijde vám to věrohodné?
Nedovedu si představit, že by se lidé z vedení sekce do něčeho takového pustili sami svévolně. My jsme si nechávali od bankovní rady posvěcovat úplně jakoukoliv změnu, jaká na bankovkách měla proběhnout.
Zadat do výroby cokoli bez vědomí guvernéra vám tedy připadá vyloučené?
Fakt značně pochybuji o tom, že by to bylo bez vědomí bankovní rady, potažmo přímo guvernéra. Notabene když šlo o jeho hlavu. To by moji bývalí kolegové museli být poloviční sebevrazi.
