Hlavní obsah

Spisovatel Pavel Kohout pokřtil svoji novou knihu Letorosty samomluv

Foto: ČTK

Pavel Kohout.

Reklama

30. 5. 19:33

Spisovatel Pavel Kohout v Praze pokřtil novou knihu Letorosty samomluv, kterou označil za svoji poslední. Plánuje psát pouze fejetony, nevyloučil práci nad divadelní hrou.

Článek

„Cítím se být v kondici člověka, kterému bude 94 a ani o rok méně. Není to lehký úkol, člověk se musí učit stárnout,“ řekl Kohout. „Nemyslím, že ještě budu něco psát, protože mé oči mi říkají, že už viděly dost a že mají zejména dost klávesnice počítače,“ dodal.

V knize s podtitulem Legendy i pravda o rocích 1928 - 2022 ke každému z svého života (94. narozeniny oslaví 20. července) napsal monolog zakončený stručnou poznámkou doplňující text a mapující jeho lidský, občanský, umělecký i osobní stav v dané době. Úvodní text se věnuje Kohoutově narození a do roku 2022 stihl zařadit text reagující na aktuální události na válčící Ukrajině. Kniha je sázená různým způsobem podle toho, zda se jedná o text myšlený, mluvený, psaný nebo hodně osobní.

Z knihy Letorosty samomluv, kterou začal psát loni v březnu, dnes na křtu Kohout přečetl několik ukázek. V monologu Tryzna z roku 1953 vrací ke smrti Stalina, Fór z roku 1986 se věnuje výbuchu v jaderné elektrárně v bývalém Sovětském svazu a Otýpka z roku 2004 se vrátil ke vstupu České republiky a dalších státu bývalého východního bloku do Evropské unie.

„Je to spíše smutné než veselé čtení, protože těch mých 94 let bylo spíše smutných,“ řekl autor.

Kohout patří k nejvýznamnějším současným českým spisovatelům. Jeho tvorba je výraznou součástí tuzemské kultury. Prošel vývojem od obdivu ke Stalinovi přes postupné vystřízlivění a účast na pražském jaru 1968 dozrál v silného odpůrce komunistického režimu. Autor přibližně 60 divadelních her, dvou desítek scénářů a více než dvaceti próz po roce 1989 žije střídavě v Praze a Vídni. Mezi jeho nejznámější díla patří dramata August August, august a Taková láska a romány Katyně, Kde je zakopán pes či Hodina tance a lásky.

U příležitosti svých 85. narozenin obdržel Čestnou plaketu předsedy vlády za celoživotní dílo a přínos pro českou literaturu, kterou mu udělil tehdejší premiér v demisi Jiří Rusnok. Literát a bývalý komunista, který se angažoval v počátcích Charty 77, vystoupil s kritikou politických poměrů už na 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, který se konal v roce 1967. O rok později se stal čelným protagonistou pražského jara.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované