Článek
„Návštěvníci si mohou prohlédnout několik desítek analogických i digitálních fotografií z různých cyklů, které vznikly v 70. a 80. letech minulého století i v posledním desetiletí. Spojuje je i princip fotomontáže,“ řekly kurátorky výstavy i samotná Macková, která se zahájení účastnila. Výstava s názvem Pod víčky potrvá do 9. ledna.
„Jsem velmi ráda, že se nám pro tuto výstavu podařilo získat dílo z roku 1969 Troja, kde princip fotomontáže vidíme u autorky poprvé,“ uvedla jedna z kurátorek výstavy Vendula Fremlová. Dílo složené ze zrcadlících se snímků zachycujících fragmenty architektury je pojmenováno po pražské čtvrti Troja, kde vzniklo.
„Troja mě natolik zaujala, byla natolik surreálná, že to vedlo ke vzniku fotomontáže,“ upřesnila Macková.
Díla fotografky jsou v rámci výstavy rozdělena do tří částí. První a nejširší část se věnuje převážně tvorbě z 80. let a širšímu cyklu fotografky, kdy jsou jednotlivá díla vytvořená z tří snímků. „Vždycky to obsahuje jeden autoportrét a další fotografie jsou podle pocitů, emocí, situace,“ popsala Macková. Inspirací pro jednotlivé „trojlístky“ jí byla například melancholie či strach o osud jejích stárnoucích rodičů.
Představena jsou i dvě díla, která se se soustředí na borcení tradičních genderových rolí. Na jedné koláži z roku 1980 je autorka vyfocena v ženském a mužském oblečení. Série snímků Sen o žehlení je rovněž autoportrétem, který podle Vartecké kritizuje to, jak Mackovou chce svět jakožto ženu vidět.
„Jde o feministické reflexe ženy v domácnosti, matky,“ sdělila ČTK Macková, která se inspirovala i teoriemi švýcarského psychiatra Carla Gustava Junga.
Ve třetí části výstavy se nacházejí současnější díla, která jsou na rozdíl od předchozích černobílých snímků barevná. Fotomontáž u části zde vystavených děl přerůstá ve větší úpravy, kdy autorka do klasických módních fotek modelek zasáhla škrábáním. „Zde cítím velkou vazbu na feministický background autorky, téma nabourávání stereotypního vnímání ženského těla ve společnosti či normativního přístupu k ženské kráse,“ dodala kurátorka Anna Vartecká.
„Reflektuje to vztah k módě, že je to naše druhá kůže, reflektuje to tu odezvu toho, co s námi móda dělá,“ řekla Macková, která se snažila módní fotografie na kovové podložce „seškrábnout až na kov, až na dřeň, a jít tak na dřeň současné módě“.
Karin Macková se narodila v roce 1940 ve Vídni, kde dosud žije. Fotografovala architekturu, dokumentovala vídeňskou kulturní scénu. Počátkem sedmdesátých let začala analyzovat svoji životní situaci a svůj vlastní obraz, který se stal ústředním bodem její fotografické práce.
