Hlavní obsah

V ústeckém muzeu se otevřela výstava věnovaná fenoménu sesuvů

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

23. 11. 21:52

V ústeckém muzeu se otevřela výstava věnovaná sesuvům. Dokumentuje i známé sesuvy v Českém středohoří, pod Hazmburkem, v ústecké čtvrti Vaňov nebo na dálnici D8. Cílem je poukázat na to, jakým společenským fenoménem sesuvy jsou.

Článek

České středohoří je jednou ze dvou oblastí v České republice, kde nejsnáze sesuvy vznikají. „Oproti Karpatům na Moravě je však středohoří jednou z nejdéle obydlených průmyslových oblastí. Pokud tu sesuv vznikne, je pravděpodobnější, že něco poškodí, než na Moravě,“ řekl jeden z autorů výstavy Jan Klimeš z Akademie věd ČR.

Jeden z nejstarších zaznamenaných sesuvů vznikl v roce 1770 na Kozím vrchu v blízkosti Ústí. „Vyhlášené pak byly sesuvy pod hradem Hazmburk na přelomu 19. a 20. století, které ohrožovaly obec Klapý. Dokonce je zaznamenáno ve vídeňském tisku, že se do obce sjížděli ‚čumilové‘ ze širokého okolí,“ řekla kurátorka výstavy Zuzana Vařilová.

Sesuvy působí škody na majetku, mohou ohrozit životy a zabíjet. V dlouhodobém horizontu mohou vést k vysídlení oblasti. „Je pak na samosprávách, jak se k věci postaví. Lokalita se zaznamenává do územních plánů, věnuje se jí pozornost,“ uvedl Klimeš.

Geologové neustále sledují pohyb sesuvů, srážky, hladinu podzemních vod i zprávy internetu, které o sesuvech informují. „Máme tak přehled o lokálních poměrech,“ uvedl Klimeš. Z geologického pohledu byly podle něj nejzásadnější událostí povodně v roce 1997 na Moravě, po nichž vznikly tisíce nových sesuvů. „Byl to velký impulz pro jejich zkoumání,“ podotkl Klimeš.

Sesuv na rozestavěnou dálnici D8 v roce 2013 byl výjimečný svými následky. „A přelomový v tom, jak markantně se na tom problému projevila politická situace. V té době tu byla úřednická vláda a nikdo nechtěl rozhodnout, co s tím. Stabilizační práce začaly až se zpožděním téměř roku. V současné době je to zároveň jediný sesuv, o kterém vím, že je předmětem soudního řízení,“ uvedl Klimeš.

Sesuv zavalil v červnu 2013 rozestavěný úsek dálnice v délce asi 200 metrů a poškodil nedalekou železniční trať. V prosinci 2018 skončily práce na zpevnění svahu pod dálnicí D8. Prackovickou mostní estakádu sleduje 150 měřicích bodů, v širším okolí jich je 500. „V rámci monitoringu jsme nyní zjistili, že v některých dílech, z nichž je poskládaná mostní konstrukce, jsou trhliny, což je nicméně normální, protože v každém železobetonu se najdou trhliny,“ řekl ČTK mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl (ŘSD). „Teď probíhá dokumentace a diagnostika, druhým krokem je zjištění příčin a třetím bude nějaké technické opatření,“ uvedl mluvčí. Trhliny mohly vzniknout při stavbě, vyplynout z dopravy nebo jsou dopadem nějaké hydrogeologické události. Stavba je v záruce.

Bagry teď zároveň odebírají tisíce kubíků zeminy shromážděné při stavbě dálnice. „Expertní tým hledal způsob, jak se nejlépe postarat o životnost stavby. Vznikl tak záměr odlehčit stavbu o materiál, který tam v souvislosti se stavbou přibyl,“ uvedl Rýdl. Životnost stavby deklarují silničáři na sto let. „Nejlepším dokladem toho, že stavba je bezpečná, je to, že na ní není nijak omezen provoz,“ dodal Rýdl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované