Hlavní obsah

Rekordně blízkého asteroidu si nikdo nevšiml. Připomnělo to velkou hrozbu

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

20. 8. 2020 6:30

V neděli došlo k dosud nejbližšímu známému průletu asteroidu kolem Země. Vědci si ho všimli až několik hodin poté. Kdyby vletěl do atmosféry, shořel by tam, přesto podle českého odborníka upozornil na velkou hrozbu pro celou Zemi.

Článek

Asteroid o velikosti automobilu typu SUV Zemi minul o zhruba tři tisíce kilometrů, což je podle astronomické observatoře Sormano v Itálii dosud nejtěsnější vzdálenost, jakou kdy kdo naměřil. Na povrchu Země by vesmírné těleso podle vědců škody nenapáchalo, buď by explodovalo, nebo shořelo vysoko v atmosféře.

Jako první těleso odhalila observatoř Palomar v Kalifornii až šest hodin poté, co minulo naší planetu. „Asteroid se přiblížil nepozorovaně ze směru od Slunce. Nevšimli jsme si ho,“ řekl k tomu podle Business Insideru ředitel centra NASA pro studie vesmírných objektů blízkých Zemi Paul Chodas. „Šlo o rekordní přiblížení, pokud tedy nepočítáte několik asteroidů, o kterých víme, že dopadly přímo na planetu,“ dodal.

„Vidíme jen půlku oblohy“

Podle českého odborníka na planetární obranu Petra Boháčka tento případ ukazuje, jak zranitelná je Země vůči menším a v některých případech potenciálně nebezpečným asteroidům.

„Problém, který tento asteroid dobře popisuje, je důvod, proč jsme ho neviděli. On přiletěl od Slunce a my všechny asteroidy vidíme kvůli tomu, že se od nich odráží sluneční světlo. A to znamená, že se díváme jen na půlku oblohy,“ řekl expert působící na Univerzitě Karlově a dodal, že tento problém by se mohl vyřešit teleskopem, který bude po asteroidech pátrat přímo z vesmíru, přičemž NASA už schválila jeho zřízení.

Mnoho asteroidů lidské pozornosti nicméně podle Boháčka uniká i proto, že síto je příliš široké. „Částečně se to orientuje podle nařízení americké vlády. Podle toho se má mapovat 90 % asteroidů větších než jeden kilometr a velké procento větších než 140 metrů“. Sám Boháček například působí v mezinárodním orgánu pod záštitou OSN, který se zabývá asteroidy většími než 50 metrů. V případě menších objektů se ale podle Boháčka de facto „nic neřeší“. A to přesto, že i takové mohou být nebezpečné.

Ukázalo se to například v roce 2013, kdy nad ruským Čeljabinskem bez varování explodoval bolid, který při vstupu do atmosféry měřil asi 20 metrů. Zářivou scénu doprovázela i hlasitá rána a tlaková vlna, která rozbíjela okna v okruhu až 100 kilometrů. Střepy zranily několik tisíc lidí a materiální škody šly do desítek milionů dolarů.

Žádný systém globálního varování

Kromě „absence jakýchkoliv mechanismů detekce“ menších asteroidů Boháček upozorňuje i na neexistující systém varování. „Máme příklady před dvěma lety, když padaly podobné asteroidy, které měly zhruba deset metrů, tak jeden z nich padal na území Súdánu a americká vláda o tom několik hodin věděla, ale nevěděla komu zavolat. Žádný mezinárodní mechanismus, který by tohle řešil, neexistuje,“ popsal Boháček s tím, že zmiňovaná organizace pod záštitou OSN slouží pouze jako poradní orgán bez jakékoliv exekutivní moci.

Boháček proto asteroidy považuje za jednu z velkých globálních hrozeb vedle pandemie a globálního oteplování. „Nemáme žádné mechanismy mezinárodního řešení pro případ, kdyby se něco opravdu vážného dělo,“ uzavřel Boháček s tím, že je to přitom de facto otázka času.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované