Hlavní obsah

Rozdíl tu je. Jak probíhá infekce delta variantou u očkovaných

Foto: Centers for Disease Control and Prevention (CDC)

Model koronaviru SARS-CoV-2.

Reklama

23. 8. 2021 20:02

Koronavirus SARS-CoV-2 se v těle očkovaných dokáže „uchytit“ téměř stejně dobře jako u neočkovaných. Ale co přesně to znamená a jak infekce probíhá? Zatím asi nejlepší odpověď máme ze Singapuru.

Článek

Dopad nových variant na průběh epidemie koronaviru je v posledních týdnech a měsících předmětem obav i vědeckého zájmu. V nejisté situaci největší pozornost zcela předvídatelně vzbuzují informace varovné. Někdy až zbytečně zapadnou zprávy ne tak úplně špatné. To je možná i případ infekcí variantou delta u očkovaných.

Informace o tom, že i očkovaní mohou zřejmě mít v těle poměrně velké množství částic této varianty (z USA i Británie), jsou založeny na skutečných výsledcích, to nechceme zpochybňovat. Delta situaci rozhodně nelepší a je evidentně více „fit“ než řada jiných variant.

Přesto není situace v řadě ohledů zase o tolik horší, jak by se z pohledu do zpráv mohlo někdy zdát.

Například zapadla poměrně zajímavá práce ze Singapuru, která je proti jiným v některých ohledech podstatně důkladnější (ke stažení). Varujme předem, že zatím nevyšla ve vědeckém časopise (jde o tzv. preprint), takže neprošla kontrolou nezávislých odborníků. To je ovšem v pandemii „nový vědecký normál“ se všemi výhodami i nevýhodami, které k němu patří.

Všichni do nemocnice!

Autoři měli při práci na studii jednu velkou výhodu. V Singapuru končili v daném období všichni pozitivně testovaní v nemocnici. A to i z karanténních důvodů, ne přímo lékařských. To je samozřejmě možné jen v zemi, která se rozhodla pro strategii „bez covidu“, tedy potlačení (ne samozřejmě do nekonečna, ale v daném období), a takových mnoho není. O nakažených se tedy ví vše důležité.

Počty nakažených jsou zároveň ze stejného důvodu malé. Autory zajímali pouze lidé nakažení variantou delta. A jí nakažených bylo za celé období pouze 218. Ony ovšem ani celkové počty nebyly vysoké, delta byla od května v zemi dominantní variantou.

Měl by to být v podstatě úplný počet všech nakažených. Všechny pozitivní vzorky těch, kteří mají v těle pravděpodobně infekční množství viru, se v Singapuru totiž sekvenují. Nesekvenují se ty, ve kterých je množství tak malé, že téměř určitě nejsou infekční a nejspíše jde jen o zbytky viru z již proběhlé infekce.

Mezi nakaženými bylo 71 případů lidí, kteří měli alespoň 14 dní po druhé dávce vakcíny. V Singapuru se přitom podávaly výhradně mRNA vakcíny firem BioNTech/Pfizer a Moderna. Očkování začalo v zemi zhruba ve stejné době jako u nás, na konci roku 2020, a očkovali se (kromě zdravotníků) především starší lidé.

Díky tomu, že pacienti byli pod tak bedlivým dozorem, měli autoři dost informací o přibližném množství viru v těle jednotlivých pacientů. Mluvíme o přibližných hodnotách, protože nešlo o přímé měření. Přímo změřit množství viru v těle pacienta je poměrně pracné a běžně se to nedělá.

V tomto a i v případech jiných nedávných zkoumání množství viru v těle očkovaných, o kterých se u nás psalo, se na množství viru usuzuje nepřímo z výsledků PCR testu. Sleduje se tzv. Ct hodnota, což je zkratka anglického výrazu „cycle threshold“ (vysvětlení v boxu na konci článku). Ta v podstatě říká, jak těžké bylo virus v těle najít. Čím je číslo vyšší, tím více práce dalo jeho stopy objevit a je ho v těle méně.

Tedy pravděpodobně. Měření je nepřesné, protože test nezachycuje virus, ale malé kousky jeho genetické informace, tedy virové RNA. Může tak zachytit i stopy rozbitých virových částic, které zničil imunitní systém, a jsou již zcela neškodné. Tělu jen trvá, než se jich zbaví.

Prakticky nikdy se například nestává, že by člověk měl v těle živý virus více než deset dní od začátku infekce. Přesto pak může mít pozitivní PCR, byť nejspíše jen velmi slabě pozitivní – to jest výsledek s vysokým Ct.

Jak si tedy vedli očkovaní?

Jak se dalo očekávat, očkovaní lidé měli lehčí průběh infekce. Necelá desetina z nich měla nějaký příznak, u neočkovaných to bylo 28 procent. Jasně patrný byl i ochranný vliv proti vážnému průběhu nemoci. Ale to je dobře známé i z jiných zemích, kde bylo nakažených více, a údaje jsou tedy ještě přesvědčivější.

Zároveň však měli očkovaní na začátku infekce stejné hodnoty Ct jako neočkovaní. Rozdíl se začal projevovat až po několika dnech. Organismus očkovaných se ve většině případů virové RNA (potažmo tedy viru samotného) evidentně zbavoval rychleji.

Můžete to vidět na následujícím grafu. Varujeme ovšem předem, že pokles byl mnohem rychlejší, než se může z pohledu na něj zdát. Rozdíl mezi hodnotami 20 a 30 není desetinásobný, ale tisícinásobný (graf má logaritmické měřítko).

A mezi 30 a deseti je pak rozdíl „milionásobný“. Kdyby měli autoři nebo my použít skutečné hodnoty, graf by byl neprakticky vysoký. Počet virových částic totiž na začátku viru roste explozivně, pak ale zase rychle klesá. U očkovaných zřejmě extrémně rychle.

Výsledek naznačuje, ne neprůstřelně dokazuje, že očkovaní by mohli virus šířit kratší dobu než neočkovaní. Autoři tedy dávají k debatě otázku, zda by se nemělo do budoucna v jejich případě uvažovat například o zkrácení karantény. Ale to by chtělo nepochybně ještě další data. Například by bylo velmi záhodno, aby se hygienici a epidemiologové pokusili zjistit, kolik lidí očkovaní v průměru nakazí v porovnání s neočkovanými.

Údaje by bylo samozřejmě záhodno ještě doplnit a zpřesnit. Například slabinou singapurské studie je, že u všech nemocných nebyl použit stejný typ PCR testu. To se může zdát triviální, ale „citlivost“ různých typů PCR testů se může do jisté míry lišit. Ideální je tedy mít test ve všech případech úplně stejný.

Rychle na startu

Singapurská měření obsahují ještě jeden zajímavý – i když ne nečekaný – výsledek. U části pacientů totiž byly k dispozici i vzorky krve, ze kterých se dalo určit, kolik účinných protilátek proti SARS-CoV-2 lidé v danou chvíli měli.

U velké většiny očkovaných se prakticky od prvního pozitivního testu objevily účinné tzv. neutralizační protilátky proti viru. U neočkovaných byl vzestup hladiny výrazně pomalejší, ale množství protilátek postupně rostlo samozřejmě do poměrně vysokých hodnot. Dodejme, že protilátky očkovaných byly obecně řečeno účinnější proti starším „typům“ viru než proti variantě delta, ale byly účinné i proti ní.

U obou skupin se měřila stejná skupina neutralizačních protilátek, která je zaměřena proti části „hrotu“ viru. mRNA vakcíny jsou totiž navrženy tak, aby zvyšovaly hladinu těchto protilátek, které se považují za nejlepší ochranu proti infekci. Jde o stejnou skupinu protilátek, o které se debatuje (či spíše debatovalo) jako o alternativě k prokázání „bezinfekčnosti“ i v Česku.

Vakcíny ochrání před těžkým průběhem covidu a podle očekávání zrychlují eliminaci viru z těla. Bohužel však neposkytují imunitu na sliznicích, tedy v místě, kde se virus do těla dostává. Ale to je při podávání do svalu nemožné zajistit. V principu tedy těžko mohou zabránit tomu, aby se očkovaní nenakazili. Ale to nutně neznamená, že musí nemoc dál šířit stejně účinně.

Nepochybně bude potřeba počkat na další, ještě podrobnější výsledky. Ideálně například experimenty s „namnožením“ virus ze vzorku nakažených očkovaných osob. To by poskytlo přesnější odpovědi než PCR testování.

Jak funguje PCR test

Testy metody PCR jsou dnes zlatým standardem v řadě oborů. A to z jednoho prostého důvodu: Správně provedeny jsou nesmírně přesné. Součástí testu je totiž i „zesilovač“. Nespoléhá se jen na to, co je v samotném zkoumaném vzorku. Postup se snaží aktivně rozmnožit hledanou látku ve vzorku do takového množství, aby ji nebylo možné přehlédnout.

Namnožení se při každém testu děje vícekrát po takzvaných „cyklech“. Pokud na začátku ve vzorku opravdu hledaná látka je, v každém cyklu se její množství zdvojnásobí. Proces není 100procentně účinný, ale účinnost by se měla této hodnotě velmi blížit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované